Nesnášenlivost potravin

cm bolest bricha1

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Opět je tu téma, jež se často objevuje v dotazech naší poradny. Stesky mají asi tuto podobu: „Už nevím, co mám jíst, cokoliv sním, je mi zle“. „Mám často průjmy, zhorší se mi ekzém a myslím si, že je to po určitém jídle, ale nemohu vypozorovat, po kterém“. Pokusím se tedy pojmenovat některé společné znaky a souvislosti s tímto novodobým fenoménem.

Zkrácené kojení

Z mnoha stran slyším, také jsem ve své praxi pediatra sám pozoroval, že se děti se zkrácenou dobou kojení, které byly rychle převedeny na umělou stravu, potýkají s více problémy stran trávení. Na rozdíl od dlouho kojených dětí. Objevují se u nich různé příhody nesnášenlivosti na některé potraviny, častěji trpí astmatem, ekzémy, sennou rýmou a jinými neduhy. Tento faktor nám naznačuje, že delší dobu kojené děti jsou vůči různým trávicím neduhům i alergiím odolnější, kdežto umělá strava, navzdory dokonalé technologii výroby, tolik ochrany neposkytuje.

Kojení V mateřském mléce jsou důležité imunitní látky, jež dítěti poskytují ochranu do té doby, než si je dítě samo vytvoří.

  • A pokud tato přirozená ochrana předčasně skončí, ochranný systém dítěte se nesnadno vypořádává s nadměrným množstvím cizorodých látek, které přicházejí do trávicího traktu.
  • A pokud tyto látky přicházejí pravidelně, vytvoří se, v důsledku nedostatečné obrany, přecitlivělost. Každý človíček má svou individuální hranici, kdy se tato přecitlivělost promění ve skutečnou alergii.

Nepřirozená strava

V pozdějším věku se tímto fenoménem zvyšuje pravděpodobnost vzniku přehnané imunitní reakce na potravu, a zvláště tu, která je chemické povahy, nebo na potraviny, jenž byly vypěstovány v nepřirozených podmínkách, byly geneticky upravovány, ošetřovány chemickými přísadami. K těmto potravním činitelům se přidávají jiné chemické látky, prach a plyny obsažené v ovzduší atd. Čím více je kolem nás potenciálních alergenů, tím pravděpodobněji dojde dříve nebo později ke vzniku takové reakce.

Dysbióza

Porušená střevní mikroflóra vinou chybného stravování, s převahou sladkostí a za přispění antibiotik vytváří patologickou propustnost střevní stěny.

Jaké má následky?

Střeva Velmi dokonalý bariérní systém ve stěně střevní se stará o to, aby se do krve nedostalo nic, co není dokonale zpracováno a stráveno. Přes střevní bariéru nesmí projít cizí látky, velké molekuly, mikroorganizmy apod. Ve zdravém, nepoškozeném střevě slouží stěna střeva jako citlivý filtr mezi vnitřkem střeva a krevním řečištěm. Pokud je střevní stěna „proděravělá“ nebo poškozená, funkce filtru nepracuje správně. Nežádoucí elementy proniknou do těla a imunitní systém na ně musí reagovat jako na vetřelce; samozřejmě dochází k přetížení kontrolního mechanizmu a také, v tomto případě, se začne uskutečňovat fenomén přecitlivělosti.

Následky jsou velmi nevyzpytatelné, dotyčný netuší, proč jeho tělo reaguje tak podrážděně. Do krve se dostávají také různé jedy, které způsobují chaos a vyvolávají příznaky, jako jsou bolesti hlavy, bolesti ve střevech, zadržování vody v těle, nadýmání, svalové křeče, otoky kloubů, celková nepohoda.

Porušení acidobazické rovnováhy

Narušení chemických poměrů v těle překyselením může vést k tomu, že si tělo vypěstuje přecitlivělost na určité potraviny. Má se za to, že kyselinotvorné potraviny jsou mnohem hůře stravitelné než zásadotvorné. Přes stěnu střevní projdou do krevního oběhu jen částečně rozštěpené bílkoviny, a ty se mohou stát klíčovým faktorem při vzniku potravní přecitlivělosti. Tip: Pokud se podaří usměrnit poměr mezi kyselou a zásaditou bází, např. zvýšením podílu zásadotvorných složek ve stravě, může to pomoci snížit negativní reakce na potraviny. Z tohoto důvodu je velmi významný dostatečný přísun zeleniny a ovoce.

Nesprávně zvolená dieta

Pacienti, kteří si stěžují na nesnášenlivost potravin, se logicky snaží upravit své stravování a zahájí určitou dietu. Je často přísná a jednostranná. Jenže pokud není jídelníček dostatečně pestrý, může se projevit nedostatek vitaminů, minerálních látek a dalších látek, nezbytných pro činnost např. imunitního, hormonálního a také enzymového systému, a tak začne tělo vykazovat mnohem větší sklon k přehnaným reakcím. Problém se zamotá, prohloubí se výše uvedená nevyváženost střevní mikroflóry, zvýší se propustnost stěny střevní a potíže se stupňují.

Psychosomatické vlivy a stresy

Tato okolnost je dostatečně známa, uvádím ji na konec článku, ale domnívám se, že určitě patří spíše do popředí a je dnes hodně významná.

Stres Tipy:

  • Je žádoucí rozbor situace, hledat příčiny nejen ve stravování, ale především v životním stylu.
  • Změna stravování je jistě nutná, výběr potravy je vhodné konzultovat s výživovým poradcem.
  • U alergií je dobré projít si imunologickými testy, nebo máte možnost si pomocí soupravy Food detective provést samodiagnostický test potravinové intolerance a v případě specifického nálezu si můžete dietu upravit podle toho.
  • Do střeva patří probiotika a prebiotika. Doporučuji přidávat řasu chlorellu a mladý ječmen.

Kdo má možnost, bude si vybírat dodavatele potravin. Vyhne se chemickým zátěžím, maximálně eliminuje užívání chemických léků, víkendy bude věnovat odpočinku, sportu, pobytu v lese, na horách.