Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Do nutriční poradny přichází denně několik dotazů, z nichž zhruba 20 % spadá do kategorie dětského stravování. Většinou se tážete na první příkrmy, četnost pokrmů během dne, potravinové alergie dětí, volba správných potravin, jak nahradit cukr, bílou mouku, mléko. Dnešní článek bych tedy ráda věnovala maminkám a odpověděla na nejčastější dotazy, které se v poradně objevují.
Pečivo a děti
Jinak na stravu reagují děti kojené a jinak pak děti, které jsou na umělém mléce. Dítka živící se mateřským mlékem u něj mohou setrvat i rok, bez dřívější potřeby zavádění příkrmů. Pokud jste tedy maminkou, jejíž dítě odmítá pevnou stravu a spíše vyhledává prs, vyčkejte. Z osobní zkušenosti vím, že dítko se dříve či později začne dožadovat i jiných druhů potravin, než je pouze mléko.
U kojených dětí, které s pevnou stravou otálejí, bych pečivo zavedla až po roce života. Nenesou-li známky alergie na lepek, lze upřednostnit kváskové špaldové pečivo, bez přídavku semínek, vlákniny a soli. Dětský organismus ještě nedokáže dobře trávit větší množství balastních látek (vlákniny), proto nedoporučuji pečivo grahamové, žitné, otrubové atd. Se špaldou mám dobrou zkušenost. Pozor na různé druhy dnes atraktivních muk, jako je například nopálová. Základem této mouky je opuncie, tedy kaktus, v jehož sušině nacházíme až 47 % vlákniny. Navíc, učme své děti na lokální potraviny. Výbornou službu nám udělá již zmíněná špalda, u dětí alergických na lepek můžeme volit pečivo z pohankové mouky.
Ptáte se také na běžný bílý tukový rohlík, se kterým vídám mnohé děti v kočárku. Osobně bych jej mrňousům nedala, v jedné porci spolyká batole cca 0,5 g soli. Pozor také na další, rádoby zdravé potraviny, kterými jsou oblíbené dětské cereálie a cornflakes.
Maminky mívají často pocit, že pokud malému strávníkovi nenabídnou pečivo, dítě bude hladové. Tato obava je však zbytečná. Snažme se, například co druhý den, nahradit pečivo kašemi, které chystáme z pohanky, jáhel, jemných ovesných vloček, po roce života pak také quinoy či amarantu. Výborným tipem je také domácí pohanková či ovesná palačinka plněná jemným tvarohovým krémem s ovocem. Pozor, tvaroh zavádíme až po roce života.
Mléčné výrobky u dětí
U dětí starších 8. měsíců doporučuji do jídelníčku zařadit tučný bílý jogurt. Děti většinou tuto novinku vítají. Jogurt netřeba dochucovat marmeládou, v horším případě cukrem, což některé maminky s oblibou dělají. Máme-li potřebu jogurt jemně „vylepšit,“ zkusme jej umixovat s banánem či meruňkami, jahodou, toleruje-li dítko. Nízkotučné výrobky nepodáváme, pro děti jsou nevhodné, stejně tak tvaroh, který, jak jsem zmínila výše, nabízíme až po ukončeném 12. měsíci.
Občas se ptáte, z jakého mléka uvařit kaši. Po 10. měsíci věku můžete zkusit zařadit kozí mléko, které se složením podobá mléku mateřskému. Některé zdroje uvádějí i dřívější podání. Samozřejmě lze využít také mléko kravské, ale k tomu mám sama mírný odstup a nezařazovala bych dříve, než po roce života. Pokud je dítě kojeno, samotné kravské mléko bych nezařazovala vůbec a spíše bych volila z jogurtů, kefírů, jakožto doplňků svačinek.
Tuky
V dětském jídelníčku platí za důležitý základ, na který třeba myslet, proto z nich vybíráme moudře. Vždyť jenom 60 % mozku dítěte tvoří právě tuk. Spousta maminek během vaření používá slunečnicový olej, který vykazuje nevyrovnaný poměr omega 3 a 6 nenasycených mastných kyselin. Tento olej nedoporučuji pro dospělé, natož pro děti.
Osobně v teplé kuchyni používám kvalitní máslo, dále kokosový olej, o kterém Jonny Bowden ve své knize 150 nejzdravějších potravin na světě píše, že napomáhá vstřebatelnosti vápníku. Použít lze také olej avokádový. Ve studené kuchyni pak nedám dopustit na dobrý lněný olej, který přidávám do hotového pokrmu. Často jím doplňuji napařenou zeleninku. Lněný olej přidávám také do hotové zeleninové polévky, například brokolicové či dýňové, které jsou u nás doma nejoblíbenější. U lněného oleje uvedu poznámku, že jej skladujeme v chladu a tmě, nejlépe ve skleněné nádobě, jedině tak vydrží co nejdéle čerstvý, aniž by podlehl procesu oxidace.
Zajímavým zdrojem kvalitního tuku bude také avokádo, ryby, např. losos, sardinky, vejce, dále také semínka, ze kterých lze chystat rostlinné nápoje, mléčné výrobky, jako je plnotučný bílý jogurt, kefír, či tvaroh. Svým dílem také maso. V žádném případě dětem nepodáváme margarín.
Přesnídávky a ovoce
Čím méně rafinovaného cukru děti snědí, tím určitě lépe. V dnešní době lze již zcela běžně zakoupit přesnídávky bez cukru, opět volíme z lokálních druhů ovoce. Výborným tipem bude přesnídávka jablečná, hrušková, meruňková, ale i jahodová, švestková, s příměsí lesního ovoce. Z ovoce lze také uchystat nejrůznější zdravé pamlsky, ať už jahelný pudink s jablkem, rostlinné mléko s jahodami a banánem, amarantovou kaši s borůvkami, ovesné placičky s hruškovým přelivem, koláčky ze sušených švestek a rozinek, pohankové palačinky s tvarohem a kvalitní domácí marmeládou či čerstvým ovocem.
Z jaké zeleniny chystat
Kořenová zelenina, dýně, později přidáváme špenát, cuketu, batát, kedlubnu, brokolici, květák, hrášek, zmíněné avokádo, toleruje-li dítě, také chřest. Nezapomínáme na natě, zvláště koprovou, která výtečně doprovází dušenou kedlubnu, ale také maso s kořenovou zeleninou. Dětský talíř by mělo tvořit maso/vejce + příloha + díl zeleniny. 1 – 2 x týdně lze nabídnout luštěninu, například červenou čočku, která je lehce stravitelná, netřeba ji namáčet.
Kaše
Chystáme-li se zavádět první kaše, doporučím využít jáhly či pohanku. Později také ovesné vločky. Pokud možno v neinstantní verzi. Maminky mívají často pocit, že instantní pokrmy jsou nejlepší volbou. Sama k nim netíhnu. Vždyť jahelnou kaši uvaříme i sami, snadno, rychle. Jáhly nejprve spaříme na sítku, následně povaříme ve vodě či mléce, opatříme kouskem kvalitního másla či lněného oleje a dochutíme ovocem. Směs umixujeme, u větších dětí není třeba. Podobně chystáme také pohanku. Na rozdíl od rýže a kukuřice disponují tyto dvě potraviny nižším glykemickým indexem a ve své podstatě jsou nutričně výživnější. Jáhly jsou zásadité, obsahují křemík, dále, stejně jako pohanka platí za výtečný zdroj hořčíku, vápníku, železa, zinku, selenu a manganu. Jedná se o přirozeně bezlepkové potraviny.
Vaření je zábava, chystejme s láskou, z čistých lokálních surovin, občas děti něčím zajímavým překvapme a hlavně, věnujme svým dětem čas, do sytosti si je užijme, velmi rychle rostou 🙂
Doporučujeme knihy o výživě.