Rádi vám upravujeme nabídku na míru, ale abychom to zvládli, používáme k tomu soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
OK
prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Zdravá výživa


Super česnek

Historie adventního kalendáře a předvánoční zvyky

27.11.2017
Zima
Hvězdičky…třpytí se nad tichým, mrazivým ránem. S věže zazněl zvon, probouzí dřímající osadu. V oknech probleskují světýlka a je vidět, jak jizbou klání se rozdřímané postavy, rychle berou na sebe teplý šat a oblečeny staví se k oknu, aby se pomodlily ranní své Zdrávas. Hned po klekání velký zvon znovu se rozburácel a za ním v pospěšném chvatu zajásal druhý i třetí a všecky zvony teď tvrdým akordem hlaholí do tichého rána, svolávajíce lid do chrámu Páně. Je advent. (Mrštíkové A. a V., Rok na vsi).

Advent, to je období vyplněné plaménky čtyř svící, bohoslužbami, přípravou vánočního cukroví, dárky, symboly, ale také zvyklostmi, mezi které řadíme, mimo jiné, adventní kalendář. Ve své podstatě nepokrývá celý adventní čas, začíná 1. prosincem a končí Štědrým dnem, kdy děti otevřou poslední okénko. Jeho původním smyslem bylo zpříjemnit dětem předvánoční čas, během kterého dostanou každý den maličkost, doplněnou o vánoční příběh, který čerpá z Bible. Většinou se jedná o několik událostí, které předcházely Ježíšovu narození. Adventní kalendář ve své původní podobě, to je poselství plné očekávání, trpělivosti, blízkosti a otevřenosti. Nejen Bohu, sám sobě, ale také bližnímu. Ne nadarmo pak adventní kalendář nese podobu souvislé plochy, která je pokryta 24 okénky, jakožto symbolu otevřené duše a mysli.

 

V současné době si mnozí pod pojmem adventní kalendář vybaví dárek naplněný čokoládou. Tato forma je však spíše výdobytkem moderní doby, ne vždy totiž kalendář ukrýval pamlsek. První doložený, ručně vyrobený adventní kalendář pochází z roku 1851. V roce 1908 světlo světa spatřuje kalendář tištěný, který nese podobu lepenky s přilepenými barevnými obrázky, nesoucí název V zemi Ježíškově. Brzy nato pak stejná tiskárna pustí do oběhu 1. kalendář s otevíracími okénky. Ještě stále přetrvává zvyk, že kalendář s sebou nese poselství v podobě malovaných příběhů, veršů či citací z Bible. Po druhé světové válce pak adventní kalendáře čím dál více ukrývají ve svém nitru pamlsky, na úkor původnímu záměru, který si v sobě hodnou chvíli nesly.

 

Adventní věnec

Adventní věnec Jak je vidno, historie adventního kalendáře je spíše novodobou záležitostí, dlouhodobějšímu zájmu se naopak těší tradice adventního věnce, nesoucí poselství zastavení, radosti a očekávání. Mezi 27. listopadem a 3. prosincem zažehneme na věnci 1. svíci fialové barvy, tzv. svíci proroků, která dokládá památku mužů, kteří předpověděli narození Ježíše Krista. 2. adventní svíce, betlémská, nese stejnou barvu, symbolizuje jesličky, lásku a něhu narozenému Ježíšku. Třetí adventní neděli střídá fialovou svíci barva růžová, tzv. pastýřská, vyjadřující radostné ukončení postního období. Na závěr se opět vracíme k fialové barvě, svíci andělské, symbolizující pokoj a mír. V dřívější době bylo zvykem zavěšovat věnec na stuhy, v kostele pak duchovní umisťoval pod věnec kasičku, která se těšila z darů věřících, jež připadly potřebným. V Pošumaví si o adventu ještě před druhou světovou válkou děti a dospělí rozsvěcovali třírohé svíce. Nosili je zapálené na ranní pobožnost a věřili, že duše přilétají z ráje, aby se zahřály teplem plaménků. Dobrý věřící pak v mihotavém plaménku svíčky nejednou spatřil milovanou tvář zesnulého.

 

Vánoční perníčky

Advent, to je také období pečení medových perníčků, které mnohdy vyžadují čas, aby do Vánoc řádně změkly a zvláčněly. Tradice tohoto voňavého pamlsku sahá k počátku 14. století, kdy do českých zemí přicházejí perníkáři z Německa a Itálie. Původní perníčky mají podobu placiček, později se těsto umisťuje do formiček z pálené hlíny, také lipového či bukového dřeva. Vykrajované perníčky se po upečení dekorují cukrovou polevou a můžeme říct, mnohde se jedná o jediný druh cukroví, který zdobí vánoční stůl. Hojnost cukroví, jakou známe dnes, nelze minulostí doložit. Tyto pamlsky byly spíše výsadou zámožných měšťanů. Nižší vrstvy, kromě perníku, upřednostňovaly také sušené ovoce, které bývalo běžnou ozdobou vánočního stolu.

Perníčky

Mnohde se během pečení udržovaly nejrůznější pověry:

  • peklo se pouze z vlastní mouky, což mělo zaručit bohatou úrodu
  • pokud si hospodyně po zadělání těsta otřela ruce do kmene ovocného stromu, příští rok se mohla dočkat bohaté sklizně
  • běda však, pokud těsto během pečení popraskalo, tzv. nepodárky symbolizovaly neštěstí v rodině. Tím se však nezatěžujme, i mistr tesař se někdy utne

Advent, to je také období půstu

Půjdeme-li hlouběji do minulosti, zjistíme, že půst, jakožto tělesná i duševní očista, nebýval dříve vůbec nic výjimečného. První „hladové období“ připadlo na několik desítek dní před oslavou Velikonoc, to druhé pak bývalo spjato právě s adventem, během kterého platil zákaz konzumace masa, alkoholu, ale také živočišného tuku. Pokud nám vytane na mysl otázka, co vlastně lidé jedli, odpověď je velmi jednoduchá, neboť i tak jídelníček čítal hezkou řádku plnohodnotných pokrmů. Maso nahrazovaly luštěniny, pekly se placky, využívalo kysané zelí, vítané byly rovněž i kaše, jáhlové, z krup, doslazené kapkou medu, zdobené ořechy. Během půstu tak člověk přichází snáz ke své duši, celkově zpomalí, více rozjímá, utužuje vztah k Bohu, k sobě, k druhým lidem.

 

Svatá Barbora

Svatá Barborka, patronka horníků, v dřívějších dobách také ta, která obdaruje. Vedle svatého Mikuláše tak figuruje další postava, která hodným dětem rozdává dárky. Jak se píše v knize Josefa Lady Tradiční česká zima v předvečer svátku svaté Barbory, chodila vesnicí tři bíle oděná děvčata, tzv. Barborky. Nosily košíček s dobrotami, kterými obdarovávaly hodné děti. Ty zlobivé káraly metlou. Známá je i báseň:

 

My tři barborky jsme,

z daleké země jdeme

a dárky vám neseme.

Neseme, neseme velice to krásné.

A kdo se s námi modlit bude, tomu je dáme.

A kdo nebude, tomu nalupáme.

 

V některých krajích chodily tzv. Lucky.

Na den svaté Barbory se váže velmi hezká tradice, během které vdavek chtivá děvčata trhají ovocné větévky. Té, které větévka do Vánoc rozkvete, může se těšit na svůj šťastný den. Rozkvetlá větvička ukrytá za šněrovačkou má podle tradice magický vliv, neboť přiláká právě takového, na kterého již hodnou chvíli děvče pomýšlí.

 

Svatý Mikuláš

Svatý Mikuláš proslul svou štědrostí a pomocí lidem v nouzi, zároveň je patronem milosrdné lásky, ochráncem křesťanské víry i nespravedlivě obviněných. Byl známý svou dobrotou, ale i ochotou pomáhat druhým, kterým rozdával majetek a peníze. Odtud pramení známá tradice, kdy svatý Mikuláš spolu s čertem a andělem, prochází městy a vesnicemi a hodným dětem rozdává dárky či sladkosti. Kam nestihne Mikuláš přijít osobně, dávají děti za okno prázdnou punčochu, případně talíř. Ráno se pak dozví, zda Mikuláš naplnil punčochu pamlsky, případně zapracoval čert, který vytáhl uhlí či bramborové slupky.

 

Dnes již téměř zapomenutým adventním pamlskem, který hodným dětem svatý Mikuláš rozdával, byly tzv. mikulášské pusinky. Jejich příprava nebyla složitá.

 

Mikulášské pusinky

Pěkné velké sušené švestky se zalily trochou vody a uvařily se tak, aby nebyly příliš měkké. Zatímco se švestky vařily, udělalo se z 50 g opražených umletých lískových oříšků, stejného množství nastrouhaných mandlí a bílku tužší mandlové těsto, které se pak na prkénku smíchalo se 150 g moučkového cukru, jedním bílkem a kandovanou pomerančovou kůrou. Vše se vypracovalo na tuhou hmotu. Ta se rozdělila na tolik dílů, kolik bylo švestek. Šištička z mandlového těsta se vždy vložila do rozpůlené švestky namísto pecky. Potom se z pěti bílků ušlehal sníh a zašlehalo se do něj asi 100 g moučkového cukru. Do směsi se vařečkou lehce a rychle zamíchalo dalších 200 g cukru a trochu kakaa. Hotová hmota se nastříkala do tvaru hromádek na chladný a povoskovaný plech. Na každou hromádku se položila švestka s peckou z mandlového těsta a ovoce se přikrylo další vrstvou sněhu tak, aby nebylo vidět a vznikly na první pohled jednolité pusinky. Následně se plech vložil do trouby a pusinky se sušily, dokud na povrchu neztvrdly. Nakonec se ještě potřely žloutkem a daly do teplé trouby zrůžovět. Hotové se naskládaly do papírových košíčků. Pochoutka to byla sice velmi sladká, nicméně ve své době oblíbená.

 

Všem přeji klidný a naplněný advent, během kterého rozkřešeme světlo naší duše.

 

Zdravé mlsání pro děti naleznete v naší nabídce.

 

Použitá literatura:

ADAM, Adolf. Liturgický rok; historický vývoj a současná praxe. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-269-1.

VAVŘINOVÁ, Valburga. Malá encyklopedie Vánoc. Libri, 2005. 286 str. ISBN 80-7277-132-9.

LADA, Josef. Tradiční česká zima. Grada, 2016. 53 str. ISBN 978-80-271-0016-3


Související články:
Zdravé nepečené vánoční cukroví
Vánoční stůl našich dětí
Nápaditý adventní kalendář pro děti


27.11.2017
autor: Mgr. Zuzana Švédová, Dis.
další články v rubrice: Ostatní


 
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Priessnitzův obklad
Mozkové vlny: Která hladina vědomí je pro zdraví nejlepší?
Hemoroidy - léčba, která zabírá
Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení
5 tipů pro každodenní detoxikaci
Nízký krevní tlak
Hroznové víno – zásobárna přírodních látek
Očista tlustého střeva pomocí přírodních látek
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
(c) 2004-2017 www.celostnimedicina.cz
O násRSS