Rubrika: Psychologie

Paradoxně jeden z nejmocnějších postupů, jak zapomenout na své trápení nebo svou nemoc, je začít dělat něco pro druhé. Velmi spokojení a zdraví lidé se naopak často o svou energii přirozeně a rádi s ostatními dělí.  Tak či tak, otázka „Jak právě dnes mohu někoho udělat šťastným?,“ je jednou z těch nejlepších, které si ráno můžeme položit.

Dnes představovaný úhel pohledu na nemoc není ten jediný správný, avšak když ho člověk správně pochopí a začne praktikovat, mohou se – co se vyléčení týče – dít až zázraky. Máme v sobě většinou zafixované paradigma současného zdravotnictví, že nemoc je zlo, se kterým je nutné bojovat. Jistě, nemoc a bolesti jsou na fyzické úrovni nepříjemné a často doslova utrpením, ale co když je nemoc z duchovního hlediska vlastně darem? Tímto článkem chci, mimo jiné, také vyjádřit můj velký respekt k nemocným lidem. Podle ruského vědce a léčitele S. N. Lazareva totiž ve výsledku činí nemoc člověka lepším a mírní jeho vnitřní agresi, s čímž se plně ztotožňuji.

S lektorkou sebelásky, Adélou Chytilovou, si pro Celostní medicínu povídám o tom, jak nezapírat svou přirozenost, najít sám sebe a pro vlastní transformaci využít třeba i cestování. Také o tom, jak nebýt závislý ve vztahu, a že nejlepší sny jsou často ty nereálné. „Učí nás zjišťovat, kdo jsme, co chceme a co nechceme,“ říká Adéla, která ví, že cesta k úspěchu v životě, je cesta plná výzev, bolesti, sebe-uvědomění, a také krizí a pocitů, kdy to všechno chceme vzdát.

Poslední, třetí, díl seriálu o tom, co každý z nás může udělat pro zdravější planetu. Je fajn vyhýbat se plastům a šetřit vodou, ale možná to nejzásadnější je nezamořovat planetu odpadem psychickým. Když jsem se jednou ptal samotné paní Květy Fialové na to, jak může být každý z nás světu užitečný, tak zdůraznila důležitost myšlení: „Myšlenka nemizí, ale existuje dál. Jak negativní, tak pozitivní. Nám se něco stane a jsme z toho naštvaní – měli bychom se více hlídat a podobné negace do vesmíru vůbec nevypouštět.“

Na Celostní medicíně začíná třídílný seriál o „zdravější planetě“. Máme znečištěnou vodu, jídlo obsahující nepřirozené látky, znečištěný vzduch. Jako lidstvo neuvěřitelně plýtváme energií. Produkujeme – často jen z pohodlnosti a zvyku – pro zdraví zhoubné plasty. Pokud nedojde ke změně, bude v mořích přibližně za 30 let více plastů než ryb. Každou minutu totiž v oceánech přibývá náklaďák plný plastů. Už dnes je skoro pozdě. Jak nepropadat beznaději a něco s tím začít dělat?

Emoce obecně není dobré potlačovat. Těm negativním je pro nás výhodné předcházet, protože jsou pro tělo zátěží a berou nám energii. Ale jsme lidé. Emoce jako vztek nebo hněv občas máme. I když se můžeme sebevíce snažit na sobě pracovat, čas od času nás někdo vytočí. A tady stojí za to se zamyslet, zda naše – často dosti primitivní a instinktivní reakce – nám stojí i za následky, které svým jednáním můžeme způsobit…