Rubrika: Psychologie

Extrémní chudoba ve světě se snižuje - a to velmi. Tento článek bude nejen o dalších 32 konkrétních důkazech, že věci na světě jdou k lepšímu, ale především o psychologických mechanismech, kterým podléháme, a díky nimž máme zkreslený pohled na realitu. Především se jedná o takzvaný instinkt negativity. Čím více jsme vystaveni médiím, tím více můžeme mít dojem, že všechno je horší a horší. Zajímavé také je, že čím vzdělanější lidé, tím podle výzkumů profesora Hanse Roslinga odpovídají na otázky o stavu světa s větším množstvím chyb.

Některým lidem se někdy stává jakoby z nich někdo vysál veškerou radost. Klesla jim energie a myšlenky ovládl smutek či neřešitelný problém, který jim nedal spát. Mě jako psychologa samozřejmě zajímá, jak se tomu naučit předcházet a když už se to náhodou stane, jak se co nejrychleji přepnout do pohody a dobré nálady. Někdy jsou účinné návody překvapivě zašifrovány v pohádkách či novodobých fantasy a sci-fi. Například v Harry Potterovi.

Liborovo povídání o léčivé síle chladu patřilo minulý rok na Celostní medicíně mezi absolutně nejčtenější a nejlépe hodnocené články. Libor Mattuš studoval v Číně tradiční čínskou medicínu, zabývá se stress managementem a je uznávaným neuro-jazykovým koučem (tlumočí právě do čínštiny), trenérem bojových umění a popularizátorem biohackingu v ČR. Přednáší také o důležitosti první hodiny dne – o tom, jak každé ráno tím nejlepším způsobem začít. A právě o tom je dnešní rozhovor.

Alžběta Protivanská učí, jak pracovat se svou myslí a jak se přestat bát. Jestli Alžbětu něco charakterizuje, tak je to její hluboký vnitřní klid a schopnost slovy uchopit neuchopitelné. Alžběta přitom stojí nohama pevně na zemi: vychází ze západní tradice psychoterapie a neuropsychologie, které kombinuje s praxí buddhismu. Sám jsem slyšel povídat o mysli a meditaci mnoho učitelů, Alžbětino pojetí ale řadím k těm nejzasvěcenějším a nejinspirativnějším.

Psycholožku Alžbětu Protivanskou můžete znát z České televize, DVTV nebo TV Seznam.  Má dar vysvětlovat věci do hloubky a zároveň jít přímo k podstatě. Miluje individuální psychoterapii i vedení kurzů, které mívá dlouho dopředu vyprodané. Alžběta v rozhovoru pro Celostní medicínu vysvětluje, jak se zbavit strachů a pocitů samoty a zažívat „štěstí, které neodejde“.

Představte si, že máte rok života na to, abyste co nejlépe poznali sami sebe. Nebo, chcete-li, deset následujících let. Předpokládejme, že sebepoznání je vaší prioritou a vášní. Jakým byste se vystavovali situacím? Jaké techniky nebo strategie byste použili? Poznání své pravé podstaty může vést k lepšímu přijetí sebe a v konečném důsledku být i velmi léčivé…

Příchod Godota (Samuel Beckett) symbolizuje naději, čekáním na něj se však stupňuje bezvýchodnost a absurdita. Čekání na Godota znamená vyhlížení někoho, kdo nikdy nepřijde. To je základní téma mého dnešního článku, kterým chci vyjádřit podobnou situaci v našem zdravotnictví a také v léčivých postupech klasické medicíny. U obou je to čekání na uzdravení.
Uvedu v článku své teze.

Náš průvodce světem biohackingu, Jan Hovad, používá různé „frameworky“, to je speciální techniky pracující s mozkem. Většina z nich je z literatury různých expertu, některé si ale i sám vymyslel. „Náš procesor (mozek) spotřebovává asi 70 % energie, kterou máme k dispozici. Mnoho lidí přemýšlí nad stereotypními věcmi a „vyplácá“ svou energii zbytečně. A to je velká škoda,“ říká Jan. Dnes nám předá i esenci toho, jak se nejefektivněji naučit cizí jazyk a jako majitel několika výdělečných projektů dá tip, co dělat pro zvětšení svého příjmu.