Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Mezi jednotlivými druhy alternativní medicíny se můžeme setkat také s tajemně znějícím názvem: clusterová medicína. Tento vychází z starých tradic alchymie a s ní spojené výrobě spagyrických léčiv, ale také něco společného s homeopatií. Pracuje s biologickými vzorky pacienta a vytváří z nich specifické přípravky, jejichž mechanismus účinku je zcela odlišný od klasických léčiv, ale také není identický s léčivy homeopatickými.
Propojení moderní medicíny a alchymie
Clusterová medicína má podobné postupy, jako má spagyrie, ale pokouší se je spojovat s poznatky moderní medicíny, kdežto spagyrie je silně spojená s alchymií, z jejichž principů a postupů vychází. Je to už vidět z použití označení jako Merkur, Síra či Sůl nebo kvintesence.
Spagyrie
Definice spagyrie: připravování elixírů, extraktů, esencí nebo arkán z kvintesencí (tím míněna duchovní podstata rostlin)
- Elixír = zpracované (nařezané, rozdrobené) rostliny naložené v lihu nebo vínu, kde probíhalo dlouhodobější vyluhování rostliny (též extraktu z ní)
- Esence = totéž co elixíry, ale byly koncentrovanější
- Arkánum = léky tajemného, utajovaného, neznámého složení (tak to trochu “marketinkový” tah alchymistů a spagyriků).
Cíleným produktem spagyrie jsou alternativní léky, z dnešního hlediska silice (éterické oleje) nebo tinktury (lihové výtažky). Základním materiálem bývaly často rostliny, ale mohlo se jednat také o minerály nebo živočišné produkty.
Správný výběr bylin
Jedním z cílů bylo použití takových léčivých rostlin, které připomínaly nějak orgán, který měly vyléčit. Například jaterník podléška (Hepatica nobilis) se používal pro léčbu jater nebo Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný) pro potíže spojené s mozkem (dnes se běžně používá na problémy s pamětí). Připomíná to vlastně homeopatickou zásadu “similia similibus curantur “ (tj. podobné se léčí podobným). Roli ale nehrála jen určitá podoba, ale také přesvědčení vycházející z alchymie, že “ základní esence nebo sůl z popela či šťávy v sobě udržuje nezvratnou tendenci stvořit tvar, stejný, ze kterého byla extrahována” (podle definice Pierra de Lasenica, pražského meziválečného alchymisty). Nemohu si než nevzpomenout na hororovou novelu H.P. Lovecrafta “Případ Charlese Dextera Warda”, kde byl týmž postupem přiveden k životu ďábelský alchymista z dávné doby…
Ale vraťme se zpět k rostlinám. Ve spagyrii se vycházelo z přesvědčení, že rostlina se skládá ze tří tzv. filozofických principů: rtuti (Merkur), síry (Sulphur) a soli (Sal).
- Merkur představuje spiritus (ve smyslu “vůdčí”, nikoliv alkohol, i když jistá souvislost tu je),
- Síra duši (anima) a
- Sůl (Sal, tedy solný korpus = tělo).
Pro zjednodušení se dá říct, že, když to porovnáme s chemií, tak Síra se dá přirovnat k zásadě, Merkur ke kyselině a Sůl je sůl, tudíž výsledek neutralizace, reakce kyseliny se zásadou.
Spagyrická úprava rostlin
- Z čerstvých nebo sušených rostlin, které se máčí (odborně macerují) v tekutině delší dobu (zhruba 14 dní), aby změkly (obvykle je to líh určité koncentrace, ale mohlo by se jednat o víno). Tím se získává Síra (“duševní esence” rostliny, též někdy esenciálie), což je tinktura. Ta se odlije a nechává zatím stranou.
- Zůstává vymacerovaná rostlina nasáklá alkoholem. To je dle spagyriků korpus neboli tělo rostliny, tedy Merkur. Tento korpus se spálí, až vznikne na kovové podložce černý popel.
- Ten se vyžíhá, až vznikne bílý popílek, tedy Sůl. Ta se vkládá do již připravené tinktury a trochu překvapivě se v ní rozpustí, až vznikne průzračná tekutina.
Tak dojde vlastně podle zásad spagyrie ke spojení Síry, Merkuru a Soli, tedy těla, duše a duchovního principu rostliny v připraveném preparátu.
Další z možností je destilace, kdy se z léčivé rostliny vydestilují s vodní parou silice. Rozdrobená rostlina se v destilační nádobě přelije vodou a do této směsi se vhání vodní pára. Takto získaná vlhká směs se umístí na rošt nebo do drátěného koše a přehání se přes něj vodní pára. Fyzicky jde o oddělení minerální složky rostliny ohněm (Sůl), oddělením prchavých látek – éterických olejů destilací rostliny (Síra) a kvašením a opakovanou destilací se získává rostlinný alkohol (Merkur).
Je zajímavé, že spagyrické přípravky (někomu se asi v současnosti příčilo označení “léky”) se stále vyrábějí a jsou dostupné také u nás, i když největší popularity dosahují v německy mluvících zemích.
Clusterová medicína
Clusterová medicína je novějšího data, nicméně se spagyrií má společnou výrobu léčebného přípravku (ne zcela samozřejmě) a s homeopatii teorii přenosu “informace”. Jejím zakladatelem byl léčitel K.H. Heinz.
Clusterová (někdy počeštěle klastrová) medicína definice:
Systém, který směřuje k identifikaci tzv. biologických klastrů (clusterů), které se pak diagnosticky a terapeuticky využívají. Cluster (v angl. “chomáč, shluk”) je podle této teorie souhrn informací uspořádaných podle svého specifického algoritmu do rozpoznatelného pole. Toto pole lze pak dle již vytvořeného systému klasifikovat.
Výroba léčebných přípravků
Jako základní substrát je vzorek biologického (též někdy biogenního) materiálu od pacienta – může se jednat o krev, moč, stolici či sekret. Vzorek se umístí do baňky a je k němu vháněná vodní pára, která jím probublává a je odváděna do destilačního přístroje. V něm dochází k destilaci (opakovaně), jejíž výsledkem je čirá tekutina, která je doplněna popelem z původního vzorku (vznikl spálením při velmi vysoké teplotě, uvádí se až 640 stupňů Celsia). Ta se ochutí (například) fruktózou a stabilizuje alkoholem. Tak vznikne léčebný přípravek clusterové medicíny. Vidíme, že v mnoha ohledech je postup podobný přípravě spagyrického léčebného přípravku.
Léčebný přípravek, známý jako “dot”
Pokud byla původním zdrojem krev, pak má název Sangudot, pokud to byla moč, tak je to Soludot. Existují i další typy přípravků:
- Aquadot je připravován z rostlin a jejich částí.
- Korredot může obsahovat clustery libovolné farmakologicky definované substance. Podle teorie clusterové medicíny dává tím řídícímu systému k dispozici farmakologické substance bez jejich toxických a nežádoucích vedlejších účinků. Využívá se toho při závislosti pacienta na určitých léčivech, která mají riziko vedlejších účinků (kortikoidy), nebo při odvykacích kúrách (hypnotika, psychofarmaka).
Tyto doty, v případě, že jsou vyrobeny ze vzorků pacienta, působí vlastně jako určitá “autovakcína”. Mají přinášet do organismu “léčivou informaci” (zde styčný bod s homeopatií), která byla obsažena v bílkovinách původního vzorku. Ta by měla podle této metody vyvolat v organismu jakýsi “zpětný chod” (v terminologii clusterové medicíny “rekurs”), kdy se tělo vrátí do stavu před nemocí, ba dokonce až před porodem (sic!). Tím má dojít ke “zrušení nemoci”.
Obvykle doporučená dávka je 5 kapek 3x denně sublinguálně (pod jazyk) může být tak u akutních stavů zvyšována postupně až na 5 kapek opakované po několika minutách. Kapky by se měly pod jazykem ponechat tak dlouho, dokud se jejich chuť nevyrovná chuti slin.
Diagnostika
Pro tento účel se zpracuje se vezmou dvě kapky roztoku již hotového preparátu. Dají se na obyčejné podložní laboratorní sklíčko, kde vytvoří krystalickou sraženinu (“cluster”). Podle teorie tohoto druhu alternativní medicíny mají být obrazce vytvořené krystaly totožné s vnitřním orgánem pacienta (opět duchovní spřízněnost se spagyrií). Hodnotí se tvar, velikost a uspořádání útvarů. Odborník v clusterové medicíně má poznat a zhodnotit chorobné změny na orgánech.
Číselné kódy a informace
Diagnostik tak přiřazuje jednotlivým shlukům krystalů podle jejich tvarů a seskupení číselný kód na základě speciálních tabulek. To je vloženo do počítače, kde expertní systém vypracuje diagnózu tzv. orgánového hodnocení clusteru.
Po technické stránce se podle této teorie jedná o zachycení informačního obsahu (profilu) vzorku pacienta, například krve, který se uvolňuje ze své biologické vazby na krevní tekutinu a plazmu a kopíruje se již jako cluster na neutrální vodný nosič.
Dochází vlastně k přenosu určité “informace”, což je termín podobný těm, které se uvádějí v homeopatii. Tato informace se z krve dostane přes hematoencefalickou bariéru do mozku. Organismus dostane přímo do svého “řídícího střediska” informaci nezkreslenou smyslovým vnímáním pacienta. Uvědomí si “poruchu systému” a začne provádět blíže nespecifikovaný “léčebný nápravný proces”.
Vznikne tzv. protokol, kde je vše vysvětleno slovním komentářem, psychosomatickým hodnocením a případně také návrhem diety vzhledem k postiženým orgánům (samozřejmě za poměrně vysokou cenu).
Clusterová medicína u nás
Clusterová medicína zaznamenala určitou popularitu také u nás. Zaujala například některé imunology. V Praze bylo vybudováno diagnosticko-terapeutické centrum, v Litoměřicích diagnostická základna. V devadesátých letech vznikla Sekce klastrové medicíny při České homeopatické společnosti. Ta byla součástí České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Proti tomu se ovšem časem vzbouřili ostatní lékaři z této společnosti, stejně tak jako vedení České lékařské komory. Metoda byla označena za nevědeckou a šarlatánskou a homeopaté museli Sekci klastrové medicíny zrušit, pokud chtěli zůstat součástí České lékařské společnosti.
Závěrem
Snažil jsem se článek napsat, pokud možno neutrálně, takže zůstává na každém, aby si z něj vzal to, co ho zaujme. Jako lékárníka mě velmi zaujala historická návaznosti od alchymie přes spagyrii až ke současné clusterové medicíně. Dlužno dodat, že v Německu jsou spagyrika vyráběné podle Homeopatického lékopisu (HAB) a vztahují se na ně stejná právní ustanovení, jako na homeopatika. Při registraci není třeba prokázat účinek (ostatně nebyl z farmakologického hlediska nikdy prokázán), ale nesmí škodit pacientovi.