Alergie u televize – úvaha o teorii a praxi

Deti v lese e1630409561538

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Dva rozdílné obrázky

Děti běhají kolem domu, na ulici, hrají si na schovávanou, hrají míčové hry, u toho výskají, jásají a křičí, zadýchávají se, protože jsou neustále v pohybu. V podstatě intenzivně procvičují hladké svalstvo a cévy, spojené s dýchací soustavou i se soustavou sliznic, které hrají podstatnou úlohu v imunitním procesu.

Na rozdíl od dětí, které mají v programu dne mnohahodinové vysedávání u televize nebo tabletu místo běhání venku a dýchací cesty neprocvičují. Možná z pokojíku zaslechnete hluboké vzdychnutí právě v okamžiku, kdy jeho hrdina v počítačové hře prohrál, a tak přišel o možnost postoupit do vyšší kategorie obtížnosti lákavé hry.

Podklady k rozvoji alergie

Ukazuje se, že fungování slizničního imunitního systému přirozeně a optimálně zatěžovaného a na druhé straně nezatěžovaného dýchacího systému se dost podstatně liší. A právě tento moment považují alergologové za jeden z podkladů vzrůstajícího počtu alergií a nemocí dýchacích cest. Imunitní systém není dostatečně stimulován k obraně v období vývoje dítěte, a pokud se k tomu připočtou civilizační faktory v podobě znečištění vzduchu mikročásticemi z automobilových výfuků, kouření rodičů v prostorách bytu či samotné tajné kouření dětí, výsledkem je, že se tyto částice mohou spojovat s klasickými alergeny a silně zvyšovat tendence k rozvoji alergie. Zvláště pak, když má dítě dispozici k atopii, tedy k takovým nemocem, jako je astma, senná rýma, ekzém apod.

V dlouholeté praxi jsem pozoroval další poměrně závažný kritický moment související s rozvojem alergií. A tím je :

Narušený mikrobiom

moderní termín, který vyjadřuje tzv. dysbiózu ve střevu dítěte. Jde o to, v jakém stavu je povaha a vzájemný poměr mikrobiální flóry, zvláště je důležité, jaké postavení hrají kolonie laktobacilů. Vědci dnes potvrzují, že působí proti vzniku alergií tím, že příznivě ovlivňují vývoj schopnosti správné reakce slizničního imunitního systému. A žel, tato skutečnost je špatná, když dítě dostává opakovaně antibiotika, má nevhodnou skladbu jídelníčku, kde převažují sladkosti všeho druhu, zvláště pokud jsou kombinovány s chemickými ingrediencemi a umělými náhradami. Když v jídelníčku naopak chybí ovoce, zelenina, vlákniny, jež jsou zdrojem prebiotik, které laktobacily potřebují pro svou existenci. Střevní mikroflóra a vývoj slizničního imunitního systému jsou výrazně ovlivněny také délkou kojení v období nejdůležitějšího rozvoje imunity dítěte – v prvním roce života.

Jsou vyzkoumány další vlivy, které souvisejí s popsaným rozdílem dětí, které jsou u televize, s těmi, které běhají venku. Ty u televize žijí více nebo méně ve sterilním prostředí, nedostanou se tak často do kontaktu s bakteriemi a parazity, mají omezený styk s přírodními antigeny, které jim nenapadají sliznice, a tím nejsou stimulovány jejich obranné reakce vůči nim. Na rozdíl od dětí venkovských, které jsou častěji ve styku s hospodářskými zvířaty a hrají si venku. Jejich imunitní systém na ně musí přirozeně reagovat.

Dnes také máme očkování proti různým infekčním nemocem – jejich výskyt a frekvence se snížily. To je jedna stránka věci. Nicméně výzkumy ukázaly, že frekvence alergie je nižší u dětí, které v raném věku prodělaly více infekčních a parazitárních onemocnění.

Imunitní systém se vyrovnává s vetřelcem dvojí reakcí. Jednak pomocí zánětu, jednak pomocí tvorby protilátek. V uvedené situaci očkované populace dětí se nerozvíjí mechanismus zánětlivý, ale upřednostňuje se protilátková odpověď např. zprostředkovanou IgE. A to znamená, že imunitní systém snadněji reaguje na alergeny, na které by jinak nemusel nepříznivě reagovat, např. vůči pylovým zrnkům nebo sporám roztočů a mnohým dalším. V globálu se tedy vytváří situace, kdy imunitní systém dítěte mylně reaguje a výsledkem působení dalších vlivů je rozvoj senné rýmy, astmatu. U dětí s genetickou dispozicí se snadněji probouzí atopie. Podle epigenetiky se pro ni zapne spínač.

Tento článek jsem nazval „Alergie u televize“, abych vyjádřil souvislosti, které se vědcům jeví jako přitěžující faktor pro narůstající počet alergiků, i když problematika je mnohem širší a bylo jí popsáno mnoho knih.

MUDr. P. Šácha