Rádi vám upravujeme nabídku na míru, ale abychom to zvládli, používáme k tomu soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
OK
prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Zdravá výživa


Super česnek

Vánoční pokrmy před mnoha léty

18.12.2017
Vánoční cukroví

Názory na množství a složení vánočních pokrmů se v křesťanském světě v průběhu staletí různí. Jedni volají po střízlivosti a doporučují chudá postní jídla, na druhé straně pak druzí opěvují bohatě prostřený štědrovečerní stůl. Vzpomeňme například benediktínského mnicha Jana z Holešova, současníka Václava IV., jež praví: „Věrní křesťané v předvečer Narození Páně postí se až do hvězdy. A potom, umírněně osvěžíce své tělo, maličko spí a vstávajíce na jitřní bdí a chválí Pána Boha. Jsou však i tací, kteří se v tak slavnostní předvečer přežírají, druzí opíjejí a jiní nejen do večerní hvězdy, ale i do jitřní hvězdy bdí, hrajíce v onen nejsvětější večer kostky.“

Z pohanských dob v povědomí mnoha věřících přetrvávala vzpomínka na veselé a syté oslavy zimního slunovratu, kterými se jejich předkové těšili. Štědrovečerní večeře mívala charakter dnešních novoročních oslav. Stolu vždy vévodilo maso v podobě pečeného selete, vařeného ovaru, jitrnic, jelit a vinných klobás. Jak je vidět, bezmasý pokrm nebyl zvyklostí, neboť dostatek masa symbolizoval bohatství a štěstí. Postupem času pak církevní nařízení upravují pohanský štědrovečerní jídelníček věřících, do kterého se vkrádá větší střídmost. Podle nepsaného zvyku prostírala se štědrovečerní tabule devíti pokrmy, mezi kterými nechyběly oplatky s medem, česnekem, ovocem či bylinkami. Polévka byla sytá, dochucená sušenými houbami. Nechyběl ani kroupový kuba, kterého hospodyně doplnila uzeným, případně hřiby a česnekem. Jako další chod se servírovala kaše, povětšinou z jáhel, mnohde také z prosa, krupice, hrachu. Stolu vévodila rovněž vánočka spletena z jednotlivých dílů symbolizujících pruty, kdy každý prut paprsek slunce. Tím, že pruty splétáme, poutáme slunce, které se k nám vždycky vrátí.

 

Cukroví nebývalo zvykem, případně ano, ale pro chudší lid bylo finančně nedostupné. Spíše než malé drobné pamlsky, stůl zdobí sušené ovoce. To si v sobě nese další symboliku, a to Pána Ježíše, jakožto ovoce vybrané a užitečné. Zajímavostí je také ryba, která se od 17. století podává jen v rybníkářských krajích, v povodích řek či bohatších oblastech. Pro zajímavost, nejstarší zmínka o štědrovečerní krmi v podobě kapra pochází z roku 1253, kdy vlámský mnich Vilém z Rubruku na dvoře mongolského chána Möngkeho poprvé zakouší kapra. Doslova píše: „Nejprve se podávalo skopové a pak přišly na stůl veliké ryby, jimž se říká kapr. Z těch jsem jedl…“

 

Český lid připravuje kapra až v 19. století, pouze však v měšťanském prostředí. Venkované a nižší vrstvy si tento zvyk osvojují až po skončení I. světové války. Z počátku se podává na modro, kdy se vaří v octové omáčce společně s vínem a kořenovou zeleninou. Častější úpravou je však tzv. kapr na černo. V této receptuře se ryba kombinuje s povidly a perníkem. Dnes známý smažený kapr přichází na řadu s 50. lety 20. století.

 

Kapr na černo

Kromě kapra se takto připravoval v Čechách lín, plotice, štika nebo sumec. Omáčka se vařila den předem, protože rozleželá byla chutnější.

 

Podle Dobromily Magdaleny Rettigové probíhala příprava takto: Do hrnce se nalil litr vody, přidaly se 4 lžíce jablečného či vinného octa, půlka cibule a půl lžíce rozkrájené mrkve, celeru a kořenové petržele, jeden bobkový list, hřebíček, 3 zrnka nového koření a 4 zrnka černého pepře, lžička soli, 2 lžíce piva. Vše se nechalo vařit na mírném ohni. Když zelenina změkla, dal se do hrnce naporcovaný a osolený kapr, vše se pomalu vařilo ještě asi 15 minut. Posléze se hotové maso vyjmulo a hospodyně dále pokračovala v dochucení omáčky. Do té se přidalo několik vlašských ořechů, tři tabulky perníku. Vše se vařilo, dokud omáčka nezhoustla. Poté se přidala špetka nastrouhané citrónové kůry, citrónová šťáva, dvě lžíce červeného vína a malinová zavařenina. Když měla omáčka tu správnou barvu, hustotu, vůni a chuť, přecedila se, vložila se do ní zpět ryba, pár rozinek, pokrájených mandlí a mohlo se podávat.

 

Jahelník

Dalším z výtečných pokrmů, které patří na seznam nejstarších vánočních obřadních jídel, bude jahelník. Původně se na stolech objevoval jako jeden z magických pokrmů o slavnosti zimního slunovratu. Jáhly se nejprve spařily horkou vodou, aby se eliminovala případná hořkost. Poté se k nim přidaly sušené švestky, nastrouhané jablko, sádlo. Směs jáhel a ovoce se důkladně promíchala, dala se do sádlem vymaštěného pekáčku a pekla se v troubě či peci. Někdy, šetřilo-li se omastkem, se jáhly v pekáčku zalily mlékem.

 

Jahelník je oblíbeným svátečním pokrmem také u nás doma. Neboť jej peču již dlouho, recepturu jsem vybrousila do tohoto složení:

Jahelník s mákem

Jáhly spaříme, následně povaříme. Jakmile jsou měkké, slijeme přebytečnou vodu, dobře je promačkáme. Vložíme do mísy, přistrouháme jablka, přidáme skořici, na kousky pokrájené sušené švestky, vlašské ořechy, mletý mák. Jemně dosladíme ječným sladem. Můžeme použít také med, nicméně, medu neprospívá, pokud jej dlouze prohříváme. Směs vložíme do, kokosovým olejem vymazané a kokosem vysypané kameninové nádoby. Pečeme zhruba 60 minut na 180 °C. Dokud se nevytvoří horní krusta. Poté vyndáme, poklademe čtverečky hořké čokolády, které nám teplem hezky pustí a vytvoří čokoládovou polevu. Krájíme až po vychladnutí, kdy již dobrota pěkně drží.

 

Muzika

Muzika, tradiční vánoční pokrm, upadl dnes téměř v zapomnění. Ještě však na počátku 20. století nechyběla na tradičním štědrovečerním stole, kdy se podávala jako dezert. Připravovala se z kousků sušených švestek, jablek, hrušek nebo meruněk, které se rozvařily se skořicí, badyánem, hřebíčkem, vanilkou a kouskem citrónové kůry. Provařená směs se prolisovala přes kousek čistého plátýnka, přidala se lžíce švestkových povidel, rozinky, vlašské ořechy či mandle a nastrouhaný perník. Vše se povařilo na mírném ohni, dochutilo cukrem a troškou rumu. Muzika se podávala horká, na předem ohřátých, nejlépe dřevěných miskách.

 

Vánoční cukroví

Jak jsem psala již výše, vánoční cukroví bylo spíše výjimkou, nicméně i k němu se váže velmi silný příběh. Původ každoročního pečení vánočního cukroví je třeba hledat v dávné předkřesťanské minulosti a oslavách zimního slunovratu. Ten byl považován za jednu z nejmocnějších nocí roku, kdy je třeba chránit rodinu i dům proti zlé temnotě. S tímto se pak pojí celá řada zvyků a obyčejů, kam spadají ochranné pokrmy, obřadní pečivo, které se zavěšovalo nad stání dobytka, na ovocné stromy a vchodové dveře do světnice. Rovněž se jím obdarovávali členové domácnosti i další chasa. Jak strach z neznáma pomalu mizel, toto pečivo se proměňuje ve vánoční cukroví. Vánoční cukroví minulého století se však značně lišilo od toho dnešního. Surovin bylo méně a rovněž nebyly tak nákladné. Cukroví bylo často složeno ze sušeného ovoce.

 

Nejoblíbenějším cukrovím 19. století byly karamely, které zdobily stromek i vánoční stůl. Na pánvi či kastrůlku se zkaramelizovalo 30 dkg cukru. Následně se k němu přidaly 2 dcl silné zrnkové kávy, mléko či smetana, tlučená vanilka a asi 9 dkg másla. Na mírném ohni a za stálého míchání se hmota nechala zhoustnout. Poté se vylila na máslem vymaštěný plech a nožem se naznačily rýhy. Jakmile hmota zatuhla, směs se lámala na malé dílky a ty se následně balily do barevných papírků.



Všem čtenářům přeji krásné Vánoce, plné kouzel, lásky a něhy, radosti ze vzájemné blízkosti. A nezapomínejme, vše, co je důležité, je očím ukryto.

 

Další inspiraci pro zdravé vaření naleznete v našich zdravých kuchařkách.

Zdroj: Vavřinová, Valburga. Malá encyklopedie Vánoc. Libri, 2005. 286 str. ISBN 80-7277-132-9.


Související články:
Nápaditý adventní kalendář pro děti
Jak si zdravě osladit Vánoce
Zajímavosti ohledně bramborového salátu
Čarování za štědrovečerním stolem


18.12.2017
autor: Mgr. Zuzana Švédová, Dis.
další články v rubrice: Zdravé recepty


 
Priessnitzův obklad
Celer – léčivá potravina
Collesova zlomenina
Melatonin - hormon tmy a spánku
„Hodný“ HDL cholesterol a „zlý“ LDL cholesterol
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
5 tipů, jak posilovat mozek!
Účinky alkoholu na lidské tělo z hlediska ajurvédy
Psychosomatika: zdánlivě triviální věda
Jak upravit hormonální nerovnováhu
(c) 2004-2018 www.celostnimedicina.cz
O násRSS