Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Průmyslové stravování je asi tím nejvýstižnějším pojmenováním. Objevovaly se četné choroby, pro které lékaři neměli vysvětlení, ale pokud jsme je dali do souvislosti s průmyslovým stravováním, mnohé příčiny nemocí se už vyjasnily. Začaly se objevovat v mladším věku, než by se dalo očekávat, dokonce v dětském věku. Křivky ukazující nemocnost lidí na pomyslném grafu stále stoupají…
Co jsou ve skutečnosti civilizační nemoci?
Označujeme je jakožto nemoci civilizační a jde o ´nemoci z blahobytu´. Podle Národního zdravotnického informačního portálu NZIP lze civilizační onemocnění definovat jako onemocnění související se životním stylem. Jedná se o neinfekční nemoci a jsou nejčastěji způsobeny nedostatkem pohybové aktivity, nezdravým stravováním, převahou konzumace průmyslově zpracovaných potravin, konzumací alkoholu, užíváním návykových látek a kouřením.
Jejich výskyt se zřejmě zvyšuje s tím, jak se země stávají vyspělejšími a jejich obyvatelé žijí déle.
Jmenujme Alzheimerovu chorobu, záněty kloubů, aterosklerózu, astma, depresi, cukrovku 2.typu, dráždivý tračník, vysoký tlak krve, chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), chronické onemocnění ledvin, střevní záněty z tzv. neznámé příčiny, jaterní cirhózu, metabolický syndrom, nádory, obezitu, osteoporózu, nemoci srdce a cév, polycystické vaječníky.
Otrávená populace
Někdo tuto informaci možná bagatelizujeme a nemoci toho druhu prostě jen zařadíme mezi nemoci civilizační. Já mám pocit, že na sebe nesoustředí tolik pozornosti, kolik si zasluhuje. Pojem se rozplývá ve větě typu: To víte, je to civilizační nemoc. Podobně to registruji v rozhovorech po přednáškách, kdy lidé používají úsloví ´to patří k této době´, ´to patří k věku´ a jim podobné. Skládají ruce do klína se slovy, že se s tím nedá nic dělat, vždyť oni jsou závislí na tom, co si mohou koupit v hypermarketu, sami si zeleninu nepěstují, protože zahrádku nemají, nechovají zvířectvo pro vlastní spotřebu a potraviny z biofarem jsou pro ně drahé.
Které složky potravy jsou jedem?
V hodnocení civilizačních nemocí mi chybí přesné rozlišení příčiny nemoci v souvislosti se stravou. Protože pokud jsem použil formulaci, že je naše populace ´otrávená´, pak to vyžaduje potvrzení, že jsou v potravě přítomny složky mající charakter jedu. Pak by se mělo také hovořit o antidotu, které jed eliminuje.
Je mi jasné, že se vědci a lékaři snaží přijít na podstatu, jež způsobuje choroby označované jako civilizační. Pokud se zabývám analýzou dosažitelných studií, pak vidím i popis projevů, a to pro mne znamená, že jsou popsány následky. Máme nadváhu, počet obézních lidí narůstá. Také pozoruji více diabetiků, lidí, kteří mají nemoci jater, ledvin. Vedu malé sdružení seniorů, a tak u nich jasně vidím záněty kloubů, ale týká se to i mladších jedinců. Nesmím zapomenout také na osteoporózy. Vidím mladé fotbalisty, kteří musejí ukončit kariéru kvůli „pochroumaným končetinám“. Nechtějte vědět, co se děje v zákulisí jejich stravování. A vidím také padesát let mladé lidi s umělou náhradou kolen a kyčlí.
Četl jsem zprávu o studii porovnávající kosterní systém lidí před 50 lety s dnešní populací. Popisují, že byl tehdy silnější než dnes, a vysvětlují to tím, že se změnil metabolismus, a tím ovlivnil kvalitu kostního systému k horšímu.
Autoimunity a alergie stoupají
Největší změny však vidím u nemocí alergických a autoimunitních, také jejich křivky na grafech systematicky ročně stoupají. Stejná situace je u nádorových nemocí. Hodně zarážející je vidět zvýšenou frekvenci nádorových onemocnění plic u nekuřáků! Očekával bych takové výsledky s tím, jak stárne populace, ale tendence směřuje spíše do mladšího věku.
Nádory tlustého střeva mají od roku 1974, kdy se dělala srovnávací studie, 4x narůstající výskyt, a to ve věku 22-37 let.
Co nám otravuje mozek?
Za posledních 50 let vzrostla demence o 250 % a případy jsou také u mladších jedinců. Zarážející je zvýšený výskyt depresí u dětí a (pro mne je to překvapení) výzkumníci dávají do souvislosti výskyt depresí u dětí s rozvojem poškození nervového systému, který vede k demenci v mladším věku, než bylo před 50 lety obvyklé.
Žel, toto riziko poškození nervové soustavy vědci zaznamenali s 10x větší tendencí po prodělaném covidu. Dále již nebudu komentovat nemoci, které mají zvyšující se tendenci, musel bych přidat ještě dlouhý seznam. Mají jedno společné: Na nervový systém působí jedovaté látky, takže se stává v tom důsledku citlivějším. Jedinci více vnímají bolest, ta často přechází do bolesti chronické. Tu už analgetika nezvládají tlumit, proto se rozvíjí závislost na lécích, a tím se ona otrava ještě více potencuje.
Role průmyslově zpracovaných potravin
Podle světových statistik se tyto nemoci vyskytují nejvíce v zemích, kde se lidé stravují převážně průmyslově zpracovanými potravinami. Setkal jsem se také s pojmem ultra průmyslově zpracované potraviny.
Často přednáším toto téma na besedách se seniory v klubech, ale mrzí mě, že na přednášky nechodí lidé z mladší generace. Jsou příliš vytížení v zaměstnání a v 18 hodin, kdy obvykle začíná přednáška, buď ještě pracují, nebo spěchají domů k dětem a rodině. Podle statistik se jich prioritně problematika týká. Pokud se u jedince rozvinula tzv. civilizační choroba, je mi jasné, že se plíživě rozvíjela po mnoho let před tím, než se dostavily příznaky nemoci. V tom případě nemá medicína velké šance pomoci a soustředí se spíše na tlumení projevů.
Mladý člověk si myslí, že je zdráv, a netuší, že se u něj nemoc připravuje propuknout a že je ve fázi před-klinické.
Mám s tím velké zkušenosti, protože jsem před-klinické fázi věnoval hodně pozornosti. Vybízel jsem lidi, aby podnikli preventivní vyšetření. Mohu nyní tvrdit, že jsem u nich nacházel signály plížící se nemoci. Např. šlo o tzv. nealkoholickou steatózu jater (ztukovatění), osteopenii (předstupeň osteoporózy), zaznamenal jsem tzv. zapomínání v mladém věku, stavy, které bych nazval zvýšenou křehkostí osobnosti, dále šlo o nevysvětlitelnou únavu… U žen jsem ji pozoroval hlavně podle laboratorních testů, také sníženou funkci štítné žlázy; u ní se projevy objevují později, do té doby žena nepomýšlí na to, že se blíží problém. Podobně lze zachytit inzulinovou rezistenci (před-stadium cukrovky 2. typu).
Je nějaká naděje?
Je tedy jasné, že nejdůležitější je začít se změnou životního stylu od mládí, v tom vidím jedinou naději. Každý člověk má od narození schopnost obnovovat své buňky. Pokud si však drží špatný životní styl, kdy otravuje své buňky, vázne tato obnova, nebo se zcela zastaví. Je nutné pochopit proces, který se v současnosti děje, a každý si má vytvořit svůj program, aby u sebe proces nezadržitelného civilizačního „pokroku“ zastavil nebo zpomalil.
Co když nemoci nesouvisí s věkem?
Nemoci objevující se s věkem považujeme za součást stárnutí, ale mnohdy se mýlíme. V průběhu života organizmus své buňky obnovuje procesem známým jako mitóza. Při ní se mateřská buňka rozdělí na dvě buňky dceřiné. Během mitózy kopírují buňky své genetické informace, aby je mohly předat dceřiným buňkám.
Chromozom má na svých „ramenech“ speciální ochrannou „čepičku“. Nazývá se telomer, a ten je řízen přítomností enzymu telomerázy. Tímto způsobem si buňka zajišťuje, aby byla informace úspěšně předána z jedné generace na druhou. Telomery bývají často srovnávány s plastovými špičkami šroubů jako ochranou šroubu před poškozením. Vědci se domnívají, že zkrácení telomerů je hlavní příčinou stárnutí lidí.
Enzym telomeráza obsahuje bílkovinu a RNA, která je schopna zpětně zkopírovat ztracené úseky telomerů a rozšířit je. A pak také uvádějí myšlenku, že aktivitu tohoto enzymu lze zvýšit např. stravou s vysokým podílem omega-3 MK, pravidelnou pohybovou aktivitou a snahou vyvarovat se stresu či jej zvládat.
Čeho si všímat?
Jak téma naznačuje, můžeme stárnutí ovlivnit neprůmyslově zpracovanou stravou. Ta nás ovlivňuje metabolicky a epigeneticky a nepůsobí rozvoj zmíněných nemocí.
Jinak tvoříme situaci vyhovující zánětu: pro zánětlivý stres a oxidativní stres v důsledku přemíry volných radikálů.
Z mého pozorování je podstatná dysbióza již v dětském věku a stupňuje se při používání antibiotik a chemických léků. Dnes se používá termín porušená mikrobiota a týká se hlavně tlustého střeva. Ale ovlivňuje i ostatní mikrobioty na jiných sliznicích těla.
Také existuje otázka podvýživy z průmyslově zpracovaných potravin. Ty obsahují z velké části prázdné kalorie (cukry, škroby, rostlinné oleje). Když k tomu připočteme málo pohybu, kterým bychom ty kalorie měli spálit, pak výživa pro buňky není vyrovnaná a dochází k výživovým nedostatkům. K dovršení všeho se prázdné kalorie přemění na glukózu. Nejsou-li svaly v pohybu, cukr se nespálí a zůstává v krvi. To zjistíme zvýšenou glykemií a plíživě se dostáváme k projevům cukrovky II. typu.
Zdá se, že průmyslově zpracovaná potrava se tlačí na vrchol nejpodstatnějších faktorů rozvoje chronických nemocí, předčasného stárnutí a předčasných úmrtí. Dokonce zastíní i zhoubný vliv kouření.
Proč jsou průmyslově zpracované potraviny tedy problém?
Produkty průmyslově zpracované samy o sobě nejsou toxické, procházejí hygienickou kontrolou, mají krásný design, svádějí ke koupi. Výrobci disponují možnostmi vyrábět je levně, chuť výrobku překryjí umělými přísadami, např. glutamátem sodným, vytvoří výrobku „umami lahodnou chuť“. Hlavní je vysoký zisk. Mají své lobisty, kteří výrobky prosadí do prodeje.
Tyto produkty jsou při krátkodobém používání nezávadné, ale jsou návykové. Při dlouhodobé, časté konzumaci začnou ohrožovat člověka na zdraví.
Špatné poměry a zánět
Všímejme si poměru omega-6 : omega-3. Převažují-li hodnoty omega-6, tvoříte si konzumací takových produktů v těle pro-zánětlivé prostředí. Pokud je potlačen podíl omega-3, je potlačena i schopnost protizánětlivého účinku. A kromě toho víme o významu přítomnosti polyfenolů v potravě, ale vinou průmyslového zpracování jsou polyfenoly – jako podstatná složka s protizánětlivým vlivem – odstraněny… Výše jsem zmínil dysbiózu střevní. Její vznik souvisí i s tím, že jsou důležitá probiotika stravy právě průmyslovým zpracováním potlačena. A to působí na rozvoj dysmikrobie, oslabení imunitní obranné reakce organismu a další posílení pro-zánětlivé situace těla. V takových produktech chybí 1-3,1-6 beta glukany, a to přímo vede k neaktivaci imunitního systému.
A stále zde zvýrazňuji, že takové potraviny obsahují hodně cukru. Cukr najdete i tam, kde byste jej vůbec nečekali. Také obsahují přemíru soli, tedy hodně sodíku, naopak málo hořčíku.
Je v naší moci tyto projevy zastavit a neutralizovat?
Pro ty, kdo mají chronickou nemoc, je to nutnost. A ti, kdo jsou v tzv. před-klinické fázi budoucí nemoci, by se touto problematikou měli začít včas zabývat a učinit zásadní rozhodnutí, z jakých zdrojů budou čerpat potravu. Ta by měla obsahovat zvýšené množství omega-3 MK, s podílem polyfenolů, s dostatečným množstvím prebiotik a obsahem 1-3,1-6 beta-glukanů. Upřete se na kyselinu glutamovou z přirozených potravin, rostlin, třeba rajčat, hub (shittake), oliv, semínek, dejte si práci s vařením zeleninových i masových vývarů, přípravou kvašených potravin, hledejte umami v mořských řasách, bramborách, chřestu, v zelí, zázvoru a mnohých dalších. Můžete pak vychutnávat přirozené, nutričně vyvážené jídlo.
MUDr. P. Šácha