Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Schizofrenie je závažné duševní onemocnění, které se projevuje širokou varietou symptomů, mezi které patří:
- zkreslené vnímání, např. zrakové nebo sluchové halucinace,
- poruchy myšlení, např. různé typy bludů a zkresleného myšlení, paranoia apod.,
- nezvyklé chování, např. silné stažení se do sebe a do svého vnitřního světa, nebo taky iritabilita, podrážděnost,
- dále se vyskytují taky poruchy emocí a afektů, poruchy pozornosti, vůle. Některé typy schizofrenie zahrnují pohybové potíže (tzv. katatonie), projevující se v motorické stránce a v projevech jedince (např. dlouhé ustrnutí bez pohybu, nebo naopak výrazná pohybová aktivita).
Příznaky schizofrenie se u každého pacienta můžou v různých stupních a projevech lišit. Proto i u dvou pacientů se stejnou nemocí se můžou vyskytovat zcela jiné projevy a příznaky, což může být dáno multifaktoriálními příčinami vzniku nemoci, osobností pacienta apod.
Specifickým typem schizofrenie, vyskytujícím se v období dospívání, je hebefrenní schizofrenie, která se projevuje především příznaky, jako je apatie, ztráta zájmu, neschopnost prožitku radosti (tzv. anhedonie), potíže začít a vytrvat v činnosti (např. člověk není schopen dokončit začatý úkol, kde tyto potíže s vůlí a motivací vyústí i do problémů ve škole či práci, ze které pak jedinec odchází nebo je vyloučen či propuštěn. Hebefrenní schizofrenie se taky projevuje nevhodným až necitlivým chováním vůči okolí, náladovostí; typickými jsou různé filozofické až absurdní pseudofilozofické úvahy, mudrlantství, vlastní mluva a slovní novotvary srozumitelné pouze pacientovi samotnému. Jeho odpovědi na otázku nedávají smysl, nesouvisí s tématem nebo jedinec přeskakuje z jednoho tématu na druhý (tzv. slovní salát).
Nebezpečí hebefrenní schizofrenie spočívá v tom, že zmiňované projevy, zejména v jejich mírné podobě, velice silně můžou připomínat klasické projevy dospívání a puberty a tedy být bagatelizovány a přehlídány. Postupem času však mladý člověk víc a víc selhává ve svých denních aktivitách (škole, práci, ve vztazích, sebeobsluze).
Dalším rizikem je, že k původním projevům hebefrenie (apatie, smutek, neschopnost radovat se, poruchy emocí), kterým se zprvu nevěnuje pozornost a zaměňuje se s pubertou, se můžou později přidružit vážnější symptomy – např. různé typy bludů („někdo mě pronásleduje“, „oni po mně jdou“), halucinací apod. a rozvine se pak některá z jiných typů schizofrenie, např. paranoidní schizofrenie.
Léčba představuje spolupráci všech složek systému člověka jako bio-psycho-sociální bytosti, a tedy:
- léčbu medikamentózní – prostřednictvím medikace se zmírní bludné myšlení, halucinace či poruchy afektivity apod.;
- léčbu psychologickou a psychoterapeutickou – ve smyslu práce se svým myšlením, vůli, psychickými funkcemi, podpora zapojení se zpět do sociálních vztahů (s blízkými, do pracovního života apod.)
- socioterapie – výzkumy ukazují, že pacienti, kteří jsou vsazeni do harmonického prostředí a sociálních sítí (rodina, škola, práce, blízké vztahy), mají lepší prognózu léčby.