„S Bohem nejsem na nemoc sám,“ říká na Velký pátek duchovní Miroslav Herold. Ježíšovo inspirativní podobenství O slepci

cm miroslav herold

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Na našich stránkách dáváme prostor mnoha odborníkům i různým terapeutickým i spirituálním směrům v jejich pohledu na nemoc a léčení. V době Velikonoc se přímo nabízí ukázat tentokráte křesťanský přístup ve vyrovnání se s nemocí, který může být též velmi inspirativní. Průvodcem dnešním článkem nám bude kněz a historik Miroslav Herold.

Nejkrásnější interpretace nemoci

„Pro mě osobně je nejkrásnější interpretací nemoci Ježíšovo podobenství O slepci,“ říká Herold. „Když se Ježíše ptali na situaci nevidoucího: „Kdo zhřešil? On? Nebo jeho rodiče? Nebo jeho předkové? Proč musí takto trpět?,“ Ježíšova geniální odpověď je: „Nezhřešil nikdo. Ale tu nemoc má proto, aby se na něm ukázala Boží sláva.“

„Většinou jsme zvyklí chápat nemoc jako něco negativního – jako něco, co nás zatěžuje a mnohdy paralyzuje, ale je možno se na nemoc podívat i jako na prostředek, kterým bychom se mohli přiblížit k Bohu,“ vysvětluje Herold.

Nemoc jako cesta k harmonii

Miroslav Herold v minulosti často děkoval Bohu za zdravotní problémy, které sám měl: ON mě jimi upozornil na to, že nežiji v harmonii, a je potřeba tu harmonii najít. Když jsem to nebyl schopný zachytit v modlitbě nebo v jemných psychických náznacích, musela přijít nemoc, abych si toho konečně všiml. Byl jsem za to Bohu vděčný, přestože jsem v tu samou dobu byl „na prášky“.

Když onemocní dítě

Pokud je nemocný člen rodiny, například dítě, a rodina to dobře pojme, její členy tato jinak obtížná skutečnost může stmelit takovým způsobem, že do té doby vůbec netušili, kolik lásky v nich je. Jako kněz jsem slyšel tolik vyznání lidí, kteří bojovali s chorobami, a nakonec si řekli: „Tak pozor, musíme to obrátit o 180 stupňů. Je potřeba se naučit koexistovat s nemocí a hledat způsoby jak nikoli živořit, ale žít i v této situaci.“

Herold se ve své pastorační praxi setkal se spoustou lidí, kteří byli omezeni nemocí a zjistili, co je to podstatné, na co se vlastně už dávno měli soustředit – a že mohou být i přes veškeré omezení šťastní.

Nemoc není prohra

V křesťanském paradigmatu není nemoc prohra. „Není to looserství,“ říká Miroslav Herold. „Nemoc nás jistě často obtěžuje a strhává na sebe pozornost. Často bychom ji nejraději „vyhodili oknem“ – udělali vše proto, aby nebyla.“

Když jsme ale hledali spoustu způsobů, jak se nemoci zbavit a nepovedlo se to, tak co pomáhá, je rozložit síly, v tom smyslu, že v nemoci nejsme sami: Rozložení sil je myšleno mezi mnou a Bohem a téměř vždy mezi mými blízkými. Že se nesoustředím na to, že mě v tuto chvíli něco bolí, ale soustředím se na to, jak žít kvalitní život s bolestí, což mnohdy přináší prohloubení vztahů (konečně mám na druhé čas).

Já vím, tím se nesnímá bolest, tyto „kecy“ toho, kdo je paralyzován bolestí, nemusí vůbec zajímat, ale myslím to naprosto vážně. Pokud se chci s nemocí vyrovnat, musím se vědomě nastavovat na to, že břímě nenesu sám. Že doufám v Hospodina. Známe příklady lidí, kteří měli dvacet, třicet let velké bolesti, byli upoutáni na lůžko, a nikdy na Boha nezanevřeli. Naopak k Bohu přitáhli neuvěřitelné množství lidí svědectvím svého života.“

Duchovní poselství

„Co znamená, že se má na nás ukázat Boží sláva? Například to, že jdu do sebe a změním kompletně své vnitřní nastavení a směřuji ke Světlu – k Životu, a ne k smrti. Ne k egoismu. Osvobodím své skutečné já a nechám plavat ego.

Dělejme vše proto, aby nemoc zmizela, to je naprosto správné. Naším úkolem je přitom ale také pracovat s nemocí jako s duchovním poselstvím. Nenechávat sdělení, které skrze ni přichází, jen tak ladem. Protože nic není nikdy jen tak. Je to pobídka všimnout si něčeho důležitějšího. Až se uzdravíme, možná pochopíme, že naše nemoc byla například cestou k tomu, aby v našem životě mohla vytrysknout do té doby nepoznaná vděčnost. Utrpení může být cestou k obrovské vděčnosti.

Nemoc je pro každého z nás osobní výzva, na kterou může najít odpověď jen každý z nás osobně. Ale nikdy ji nenajde sám,“ uzavírá Miroslav Herold.

Doporučujeme knihy o duchovních příčinách nemocí.