prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Proč se lidé bojí psychoterapie?

04.07.2013
Psycholog
Někteří lidé mají tendenci nahlížet na potíže v prožívání a psychické nemoci brát jako něco, co je odčleněno od zdravotní stránky. Přitom psychické potíže a duševní nemoci nejsou, podobně jako i jiná somatická onemocnění, ničím neobvyklým. Pouze místo poškození funkce např. pohybového aparátu, vnitřního orgánu, bolesti zubů, nesprávné srdeční funkci apod., dochází při psychických obtížích k nesprávnému fungování ne funkcí kardiovaskulárních, pohybových, kloubních apod., nýbrž funkcí psychických – jako jsou změny v myšlení (člověk se nedovede soustředit, myšlenky mu těkají, nebo odběhávají, jsou nesourodé, nepřiměřené nebo jiným způsobem zkreslené), pocitech, chování a konání (které neodpovídá situaci, běžnému fungování, pro okolí je pak příznačné označení „v poslední době se chová jinak, jakoby to ani nebyl on“), vnímání (různé podněty z okolí člověk vnímá jinak, zkresleně), paměti, emocích apod. Následně se pak narušuje fungování a výkonnost v práci, ve škole, vztahy a mezilidské kontakty.

 

Ne vždy musí jít o rozvinutí projevu duševního onemocnění např. ve smyslu depresivní epizody, bipolární afektivní poruchy, schizofrenie apod. Můžou se u člověka objevovat různé pocity smutku, přetěžení, úzkosti, stresu, pocity osamění, různé pocity ztráty (úmrtí blízké osoby, rozchod, rozvod, ztráta zaměstnání, ztráta sociální role, odchod do důchodu, odchod z domova, ze školy, přechod do nového prostředí např. kvůli přestěhování, studiu, kdy se člověku zpřetrhají kontakty s původním blízkým prostředím a ocitá se v novém, neznámém). Všechny tyto a různé další faktory můžou způsobit, že se člověk těmto změnám a situacím hůř přizpůsobí, a tyto situace pak mají vliv na jeho psychické funkce (zhorší se mu spánek, soustředění, dochází ke změně nálad, přecitlivělosti, iritabilitě, tendencím k melancholii, smutku apod.).

 

Když nás bolí zub, zajdeme k zubaři. Když to zanedbáme, hrozí nám pak hlubší onemocnění zubní skloviny, zubu, dásní, a ve výsledku pak nejen že riskujeme, že přijdeme o zub, ale při prohlubování potíží se může ohrozit komplexně funkce zubního systému při zpracovávání potravy, trávícího systému (např. kvůli zánětům, odumření zubu, paradontózy). Tak jak je zub naší součástí a plní funkci v rámci trávící soustavy (žvýkání, zpracovávání potravy apod.), tak i psychické procesy (myšlení, pozornost, emoce, nálada) plní svoje funkce. A když cítíme, že něco není v pořádku – podobně jako když nás bolí zub – a nezajdeme k zubaři, potažmo k psychologovi nebo psychoterapeutovi – hrozí, že se „zub“ zanítí, a potíže se prohloubí.

 

Výzkumy ukazují, že pomocí psychoterapie dochází ke zlepšení stavu u většiny pacientů nebo klientů, u kterých se vyskytly potíže na úrovni duševního prožívání. Lidé však často vnitřní svět a svoje vlastní vnitřní, duševní pochody zanedbávají a nevěnují jim pozornost. Už samotné vyjádření „je to JEN v mé hlavě“ mluví za všechno. Jakoby to, co cítí uvnitř (smutek, úzkost, stres, strach, obavy) je něco, co je neopravňuje k tomu, aby se tomu věnovali. Ale v rámci výroku „je to jen v hlavě“ – není „hlava“ taky naší součástí? Psychické prožívání a potíže na úrovni duševních funkcí lidé odčleňují od svého těla. Avšak, když jsme např. ve stresu, v úzkosti, máme strach, nebo depresi - čili všechno jsou to oblasti, jak by se to dalo označit „v hlavě“ – ale je to opravdu jenom v hlavě? Necítíme stres i tak, že se nám rozbuší srdce, že se nám zvýší krevní tlak, sevře se nám hrdlo, ztuhnou nám svaly a bolí nás záda, šíje? Při úzkosti se nemůžeme nadechnout; při depresi se nám zhorší spánek, nemůžeme usnout, nechutí nám jíst apod. Tělesné pochody v organismu jsou s tělem propojeny víc, než si myslíme.

 

Proč tedy člověk k zubaři zajde, ale psychoterapie se obává možná ještě víc než zubní vrtačky? Někdy se stane, že člověk, který je svým prožíváním a psychickými problémy natolik zahlcen, že není schopen získat náhled na situaci. Je jí jakoby převálcován. Tehdy nám velmi dobře slouží naše okolí, které nám může poskytnout „zrcátko“ a dát informaci, že „něco není v pořádku“. Opora a blízkost rodiny, přátel a blízkých známých je významným podpůrným prostředkem, a právě díky nim zvládáme životní nároky bez toho, abychom vždy museli vyhledat odbornou psychologickou nebo psychoterapeutickou pomoc. Když však člověk takovéto sítě nemá (buď z objektivních příčin – např. z důvodu, že žije sám, nemá dostatek kontaktů; nebo subjektivně pociťuje takovýto nedostatek blízkých vztahů a nechce se svému okolí otevřít), je dobré obrátit se na psychologické nebo psychoterapeutické zařízení. To platí i v případě, když už potíže jsou natolik intenzivní, zvýšila se jejich frekvence i hloubka, je dobré nenechat „zub, aby hnisal dál“. Vždyť naše myšlení, emoce, prožívání, představivost, nálady, pozornost, vůle jsou rovněž naše, jako ten zub…


Související články:
Panická úzkost
Strach z psychologů
Klinická deprese
Individuální psychoterapie - jak a v čem pomůže návštěva u psychologa
7 dobrých důvodů, proč vyzkoušet skupinovou psychoterapii
Kdy jít spíše za psychologem a kdy za psychiatrem?


04.07.2013
autor: Mgr. Michal Hanzlovský
další články v rubrice: Psychologie


 
Stravování žen po čtyřicítce
Mocná dvojice minerálů
Zdravé vánoční cukroví
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Jak zajistit adekvátní příjem zinku
Proč je ve většině případů dobré nedělat kompromis (psychologie vyjednávání podle FBI)
Priessnitzův obklad
Umění emocí: rady a tipy na závěr
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Hemeroidy - léčba, která zabírá
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS