Kuskus

Kuskus, Couscous nebo Cous Cous (výraz je převzatý z berberského suksu a kseksou, كسكسي, z arabštiny) je jednou ze základních potravin severoafrické kuchyně. Jedná se o spařenou a do kuliček tvarovanou krupici z tvrdozrnné pšenice, ječmene nebo prosa. Kuskus se při přípravě nevaří, ale zalévá vroucí vodou nebo vařícím pokrmem.

V arabsky mluvících zemích je kuskus velmi oblíbený. Je nedílnou součástí zdejších kuchyní, ať už jako hlavní jídlo nebo jako příloha pro jídla složená ze zeleniny (z rajčat, mrkve, dýně, cukety nebo zelí) nebo z masa (drůbežího, hovězího, jehněčího, nebo také ryby). Kuskus se dá ale bez problémů sehnat v Evropě, kam se dostal s přistěhovalci. Je oblíbeným pokrmem i v Izraeli, kam jej v roce 1948 přivezli rovněž přistěhovalci.

Kuskus je vhodnou součástí zdravého jídelníčku – nejen tím, že se jedná o vydatné jídlo, ale také proto, že obsahuje důležité vitamíny a minerální prvky, jako jsou vitamíny skupiny B, vitamín E, vápník, železo nebo fosfor. Rovněž obsahuje ve větším množství cukry, vlákninu a bílkoviny, proto je i důležitým zdrojem energie.

Protože se vcelku nedá předpokládat, že by se české ženy scházely nad jeho přípravou jako ženy v Africe, kde příprava kuskusu trvá celé odpoledne a tvoří obvyklý rituál, dostává se k nám už v průmyslově upravené instantní formě.

Příprava instantního kuskusu je velmi jednoduchá. Kuskus se pouze zalije určitým množstvím vroucí vody, vývaru či mléka (záleží už jenom na vás), promíchá se, přikryje pokličkou a několik minut se nechá odstát. Kuskus vstřebá veškerou tekutinu a změkne. Na zjemnění je možno přidat trochu másla či olivového oleje.

Někdy se kuskus plete s bulgurem. Rozdílem oproti kuskusu je, že se nejedná o krupici, ale o pšeničné krupky.

Zpět nahoru