Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Krásní zuby bez kazů. K správné zubní hygieně bezpochyby patří zubní pasta, respektivě její správný výběr. Výběr zubní pasty se řídí subjektivními a objektivními důvody. K těm subjektivním patří chuť, pěnivost či schopnost pasty osvěžit. Objektivní kritéria vycházejí z toho, jaký záměr či problém chceme v oblasti našeho chrupu řešit.
Jaké je základní rozdělení past?
Než se blíže podíváme na pasty pro určité typy zubů, podíváme na jejich složení, které může být přírodní nebo běžné.
Co obsahují běžné pasty?
Běžné zubní pasty obsahují brusné látky (která mnohdy tvoří až polovinu složení!), jako uhličitan vápenatý, oxid křemičitý; pěnící látky (SLS, SLES), antimikrobiální látky (například hormonální disruptor triclosan), pojidla, aromata, dokonce umělá sladidla (aspartam), konzervanty, bělící složky, extrakty z bylin.
Co (ne)obsahují přírodní pasty?
Přírodní zubní pasty obsahují také pěnidla, abrazivní částice, sladidla i konzervanty – ale přírodního původu. Přírodní konzervanty v pastách tvoří například éterické oleje z máty, hřebíčku, oregána či tymiánu. Mezi používaná sladidla patří xylitol nebo stévie. Jsou tedy šetrnější k našim ústům i životnímu prostředí.
TIP Celostní medicíny: K našim přírodním tipům patří zubní pasty Weleda, které obsahují bylinné extrakty.
Pasty na citlivé zuby
V případě citlivých zubů je vhodné použít zubní pasty s většími obsahem fluoridů nebo jiných látek, které pomáhají k uzavírání citlivých dentinových kanálků. Fluoridy posilují zubní sklovinu. Zde je třeba se vyhnout zubním pastám s vysokou abrazivitou. Tyto pasty mají abrazivitu nízkou.
Pasty při krvácení dásní
Pokud vás trápí záněty nebo krvácení zubů, je vhodné si vybrat zubní pastu, která obsahují chlorhexidin a složky, které pomáhají zpevňovat a stahovat dásně a rovněž rovněž více odstraňovat zubní plak, protože krvácení dásní způsobuje špatně odstraněný zubní plak.
Pasty na zbarvené zuby
Zabarvené zuby představují problém nejen pro kuřáky, ale mohou být zabarvené od potravin či nápojů. Pasty s bělícím účinkem pomáhají, pokud se jedná o povrchové zbarvení. V některých pastách můžeme najít také karbamid peroxid používaný právě na bělení zubů.
Pozor na pěnivé pasty se sulfáty!
Jestliže trpíte na afty, je třeba se vyhýbat zubním pastám s tzv. pěnidly SLS (sodiumlaurylsulfát) a SCS (sodium coco sulfát). Tyto pasty jsou totiž méně šetrné k zubní dutině.
Pozn. redakce: SLES a SLS navíc považujeme za nešetrné látky, které v ústech nemají co dělat, protože jsou dlouhodobě podezřelé z karcinogenity a genotoxicity.
Zubní pasty bez mentolu
Tyto zubní pasty jsou určené pro ty, kdo užívají homeopatika. K dispozici jsou také už vysloveně homeopatické zubní pasty. Avšak samotná máta má v ústní péči řadu pozitivních efektů.
Zubní pasty bez fluoru
K dispozici jsou také zubní pasty bez fluoru, které jsou vhodné pro ty, kteří trpí alergií na fluor.
Fluor v zubních pastách
Fluoridy, které jsou obsaženy v zubních pastách, přispívají k remineralizaci zubní skloviny a vůbec k ochraně zubů před vznikem zubního kazu. Jsou vyjadřovány v hodnotách ppm (tzv. parts per million, výraz pro jednu miliontinu celku). V případě dětí se obsah liší podle věku:
- od prvních zoubků do 3 let: do 400 ppm
- od 4 do 6 let: 750 ppm
- od 7 let výše: nad 1000 ppm
- Zubní pasty, které jsou určeny pro dospělé, mohou mít hodnoty až 1500 ppm fluoridů.
TIP Celostní medicíny: U dětí i dospělých není prořezávání zubů oblíbeným obdobím. Doporučujeme přírodní gel na prořezávání s měsíčkem a heřmánkem, se kterým to půjde všechno snadněji!
Škodlivost fluoru v zubních pastách – ano či ne?
O škodlivost či neškodnosti fluoru v zubních pastách se vedou dlouhé spory. Fluoridy (fluorid sodný a aminfluoridy) v 50. letech minulého století začaly být přidávány do vody. Používal se pro svoje schopnosti zpomalovat růst a metabolismus bakterií poškozujících zubní sklovinu.
Od 80. let se rozvíjela diskuze o přínosu tohoto opatření a pod vlivem kritiků fluoridace vody začaly některé státy od ní ustupovat, Česká republika tak učinila v roce 1993.
Zdrojem problémů bylo to, že v tomto případě bylo problematické fluoridy přesně dávkovat a odpůrci uváděli, že pak škodlivě působí na lidské zdraví, například na mozek, zejména dětský mozek. Také vědci potvrdili, že vyšší množství fluoru může způsobovat takzvanou fluorózu zub či dokonce kostry. Mohlo to ve výjimečných případech skončit až deformacemi kostí. U dětí do 6 let se jako následek na jejich zubech objevovaly matně bělavé, v horších případech žluté až hnědé skvrny, které bohužel už nešly úspěšně odstranit. Nicméně zůstává faktem, že fluor je nezbytný pro růst kostí zubů a pevnost zubní skloviny. Ze zubních past ho získáváme jen malou část, většina pochází z potravy. Pro děti se vyrábějí zubní pasty s nízkým obsahem fluoru.
Abrazivita zubních past
Abrazivita (brusnost) vyjadřuje schopnost mechanického obrušování pevného povrchu. V případě zubních past jde o schopnost mechanicky odstraňovat povlak a pigmentace z povrchu zubů. Jejich abrazivní účinek se odvíjí od počtu, velikosti a tvaru obsažených abrazivních částic. Abrazivitu zubních past, a tedy i množství abrazivních částic vyjadřuje hodnota RDA (Radio Dentin Abrasion). Čím je vyšší, tím je i vyšší abrazivita.
- Nízká abrazivita (do 70 RDA) – vhodná pro citlivé zuby;
- Běžná abrazivita (70 RDA) – standardní hodnota, pasty, které mají tuto hodnotu, jsou vhodné pro každodenní používání a jejich brusnost nepoškodí sklovinu.
- Vysoká abrazivita (nad 70 RDA) – tyto pasty se používají časově omezeně a používají se na odstranění výrazných skvrn (pigmentace) ze zubů. je třeba s nimi pracovat opatrně a podle instrukcí výrobce.
Celostní medicína doplňuje: …mezi přírodní abraziva patří jíly, jedlá soda, mořská sůl, kokosový olej nebo aktivní uhlí. Jedlá soda a zmíněné uhlí mohou mít také bělící funkci.
Přírodní bělení zubů
K alternativním způsobům bělení zubů patří například použití zubních past s obsahem adsorpčního (lidově “živočišného”) uhlí. Kladem adsorpčního uhlí je, že pomáhá ze zubů odstraňovat určité nečistoty plaku a usazeniny z jídla a pití. Výsledkem je odstranění pigmentací a následně bělejší vzhled zubů.
Zde je ovšem třeba postupovat velmi uvážlivě, předpokladem je jinak zdravá sklovina a omezené použití, u lidí s citlivými zuby maximálně 2x týdně.
K dalším přírodním alternativám bělení patří kokosový olej nebo listy šalvěje lékařské (Salvia officinalis). Výtažky ze šalvěje ostatně můžeme najít jako přísadu v některých zubních pastách stejně jako heřmánek pravý (Matricaria chamomilla), který působí příznivě také při zánětu dásní.
TIP Celostní medicíny: Vyzkoušejte přírodní bělící prášek Dr. Hisham’s!
Prevence zubního kazu
Pravidla prevence zubního kazu jsou vcelku známá, ale neuškodí je zopakovat: čištění zubů po jídle 2x denně, po snídani a večeři. Použití vhodného zubního kartáčku, spíše měkký kartáček s malou pracovní plochou, rovným zástřihem a hustě osázenými vlákny (ne tvrdý).
Zuby čistíme od shora směrem od dásně dolů po ploše zubů, nikoli v horizontálními pohyby sem a tam. Nemusíme je čistit s velkou silou, stačí jemný stíravý pohyb či krouživé pohyby po celém zubu včetně mezizubí, postupně jeden zub po druhém. Prostory mezi zuby vyčistit pomocí mezizubního kartáčku a vybrat si vhodnou zubní pastu. Do zubní péče patří i podpora ústního mikrobiomu a chybu neuděláte ani s gelem z aloe vera – o tom si můžete přečíst celý článek.
TIP Celostní medicíny: Víte, jak správně čistit mezizubní prostory?
A na závěr, je třeba myslet na pravidelné kontroly u stomatologa a návštěvy dentální hygieny.