Aspartam (E-951): co říká o hlavním podezřelém z karcinogenity věda?

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Společně s acesulfanem-K a sukralózou patří k nejznámějším umělým sladidlům, kolem kterých se vede nejedna odborná diskuze. Důsledky, které tato sladidla mohou mít na zdraví, jsou předmětem sporů již řadu let. Letos však Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, která je dceřinnou společností WHO, zařadila aspartam mezi možné karcinogenní látky. Pojďme se podívat, co o tomto umělém sladidle říkají vědecké studie.

V čem najdeme aspartam?

Aspartam uvedl na trh James M. Schlatter v roce 1975, aby nahradil tehdy nejpoužívanější sukralózu a běžný cukr. Dnes toto sladidlo najdeme v řadě nápojů i potravin s označením ‚light‘, ‚bez cukru‘ či ‚DIA‘. Najdeme ho také v léčivech, vitamínech, mléčných výrobcích, dezertech či žvýkačkách.

Co se s ním děje v těle dál a proč se mít na pozoru?

V organismu se aspartam metabolizuje na metanol (10 %), kyselinu asparagovou (40 %) a fenylalanin (50 %). Právě na tyto sloučeniny poukazují vědecké studie a upozorňují, že metabolity aspartamu mohou být nebezpečnější než samotné obávané sladidlo. Evropský úřad pro bezpečnost potravin proto stanovil přijatelný denní příjem aspartamu na 40 mg/kg tělesné hmotnosti denně.

U myší došlo při dlouhodobém podání aspartamu ke zvyšení jaterních markerů (ALT – alaninotransferázy), poškození jater, navýšení hladiny homocysteinu a změny transsulfarační dráhy a odbourávání homocysteinu (Finamor et al., 2017).

Jak ovlivňuje aspartam nervovou soustavu?

Vliv aspartamu na mozek je hojně diskutované téma od samotného uvedení na trh. Svědčí o tom i starší studie z roku 1996, ve které vědci odhalili mimořádný výskyt mozkových nádorů u potkanů krmených aspartamem a poukazovali na podobný možný účinek také u lidí.

Jak může nervovou soustavu dále aspartam ovlivnit? Nadbytek fenylalaninu (metabolit aspartamu) v organismu se dostává do mozku pomocí neurochemických přenašečů, které běžně zabezpečují transport aminokyselin do mozku. Z těchto aminokyselin posléze dochází ke tvorbě neurotransmiterů. Nadbytek fenylalaninu může transport pro aminokyseliny vyčerpat a ovlivnit tak množství transmiterů v mozku (snížení dopaminu a serotoninu).

Snížení serotoninu může vést k:

• poruchám spánku a paměti
• změnám nálady
• rozvoji deprese a úzkostí

U dětí v prenatálním období může vést nedostatek serotoninu k vývojovým poruchám.

Další neopomenutelným metabolitem je kyselina asparagová, která ve vyšší koncentraci je pro nervový systém excitotoxická, zvyšuje oxidační stres a poškozuje nervové buňky (Rycerz & Jaworska-Adamu, 2013).

Studie z roku 2022 naznačuje, že konzumace aspartamu dokonce i v dávkách nižších, než je maximální denní příjem doporučený FDA (40 mg/kg/den), může vyvolat neurobehaviorální změny u jedinců konzumujících aspartam, ale také jejich potomků. 

Konzumace umělých sladidel má spojitost s kardiovaskulárním rizikem

Francouzská studie, která zkoumala během dvanácti let vliv umělých sladidel (aspartam, acesulfam K, sukralóza) v populaci prokázala, že vyšší příjem těchto látek může mít spojitost s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění (mozkové příhody, poruchy koronárních cév, aj.). Je však třeba vzít v potaz, že umělá sladidla mohou vyhledávat jedinci s nezdravým životním stylem, ale i diabetici, u kterých je obecně riziko kardiovaskulárních onemocnění vyšší než u zdravé populace.

TIP Celostní medicíny: Přečtěte si přehledový článek o přírodních i umělých sladidlech a mějte své zdraví pod kontrolou!
Článek také shrnuje účinky konzumace běžného cukru na jednotlivé soustavy v našem těle.

Jaký vliv má aspartam na mikrobiom?

Umělá sladidla mohou mít vliv nejen na mikrobiom a jeho diverzitu, ale také na samotnou fyziologii jedince – právě skrze změny ve střevním mikrobiomu. Konkrétně uveďme změny v metabolismu glukózy či inzulínové rezistence. Sladidla umíme detekovat i v mateřském mléce a velkým tématem je tedy i mezigenerační dopad umělých sladidel na novorozence, jeho mikrobiom i metabolismus cukrů. (Richardson & Frese, 2022; Suet et al., 2022). Podle dalších studií sukralóza snižuje celkovou diverzitu osídlení střeva (Ruiz-Ojeda et al., 2019).

Neplodnost, hormony a aspartam

S konzumací aspartamu vědci spojují i vyšší riziko neplodnosti, a to zejména u žen nad 35 let. Také doba do otěhotnění byla delší u žen, které konzumovaly toto umělé sladidlo.

Je tedy aspartam karcinogenní?

To nedokážeme říct. Jsou studie, které tuto hypotézu potvrzují. Jsou i studie, které žádnou spojitost nepotvrdily. Ani samotná WHO nepotvrdila, že se jedná o karcinogen. Z vědeckých studií však víme, že aspartam u myší zvyšuje riziko rakoviny už při denních dávkách, které jsou považované za běžné a bezproblémové. Jako problematický se může jevit i DKP – diketopiperazin, který je též hlavním podezřelým v karcinogenitě. Jedná se o metabolit aspartamu, který vzniká při dlouhodobém skladování produktů obsahující sladidlo při vysokých teplotách a pH nad 6 (typicky energetické nápoje, kolové nápoje)(Rycerz & Jaworska-Adamu, 2013).

Co si z tohoto článku odnést?

Aspartam a umělá sladidla jsou předmětem sporů řadu let. Ať už je to s nimi jakkoliv, zkusme jejich konzumaci minimalizovat, obzvlášť v době těhotenství, snaze o početí, nebo v momentech, kdy řešíme chronické zdravotní obtíže. Místo ‚light‘ koly sáhněme po bylinkové limonádě nebo vodě ze studánky. Místo ‚light‘ verzích potravin raději mlsejme zdravěji a místo rádoby nekalorického aspartamového mlsání si dopřejme kvalitní čokoládu, oříšky, mandle nebo ořechová másla.