Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dutina ústní je součástí trávicího traktu, ale současně je vstupní bránou do dýchacího systému. Sliznice je bohatě prokrvována množstvím cév a jsou na ní rozmanité mikroorganismy. Tzv. ústní mikrobiom můžeme sice přirovnávat ke střevnímu mikrobiomu, ale tato mikrobiální komunita se přesto poněkud liší díky své komplexní funkci a je součástí řady dalších mikrobiomů. Obsahuje stovky bakterií, virů, hub, do seznamu patří archea a prvoci. Z toho jich můžeme běžnými metodami rozpoznat nebo kultivovat zhruba polovinu. Je zřejmé, že ústní mikrobiom hraje důležitou roli při udržování zdraví nejen dutiny ústní, ale zasahuje ostatní mechanismy obrany celého těla. Utváří se s vývojem těla od dětského věku až po stáří a je neustále pod vlivem vnějších i vnitřních faktorů.
Vliv bakterií na prostředí ústní dutiny
Některé bakterie produkují těkavé sloučeniny síry, ucítíme je formou nepříjemného zápachu z úst. Jsou to sirovodík a methylmerkaptan. Nejde přitom jen o „kosmetický efekt“, jde o toxické působení na tkáně dutiny ústní a dásní, zvláště pak na závěsný aparát zubů – parodont, tj. tkáň, která obklopuje a fixuje zub v jeho pozici a slouží jako bariéra, jež má bránit vstupu bakterií. Jenže uvedené sloučeniny, zvláště pak methylmerkaptan, zvyšují propustnost sliznice a stimulují produkci cytokinů, což je počátek zánětlivého procesu napadené tkáně, jsou tedy spojovány s periodontálním onemocněním.
Zápach z úst je častější u starších lidí, jestliže není zajištěna dostatečná hygiena dutiny ústní, a u lidí, kteří trpí na záněty dásní a paradentózu, ale může se vyskytovat i u lidí, kteří nemají problém s parodontem.
Hlavním zdrojem zápachu z úst je jazyk.
Ony bakterie nejsou infekční. Všichni ostatní máme tyto bacily v ústech také. A nevadí nám, pokud je ústní mikrobiom v pořádku a současně s ním i střevní mikrobiom. Když se objeví zápach, nepomůžeme si čištěním jazyka, podávání antibiotik nebo vyplachováním různými dezinfekčními roztoky.
Jsou to bakterie anaerobní – to tedy znamená, že přežívají v prostředí, kde není kyslík, a proto nežijí na povrchu jazyka! Nacházíme je mezi papilami (vlákny), které tvoří jazyk. Jsou na zadní straně jazyka, dále v tzv. chobotech parodontu (výběžcích dásně mezi zuby, v blízkosti nich) nebo ve váčcích.
Souvislosti
Uvolňované těkavé sloučeniny jsou výsledkem bakteriální hniloby proteinu. Souvislosti jsou spatřovány v nesprávné skladbě přijímaných potravin, v existenci střevní dysbiózy, v důsledku užívaných antibiotik a jiných chemických léčiv. Také u lidí trpících žaludečními problémy nebo kde je přítomen reflux, kde je narušena funkce protonové pumpy a je přitom narušena rovnováha pH. Některé studie popisují vztah mezi změnami ústního mikrobiomu a rozvojem autoimunitních, metabolických či hormonálně podmíněných chorob.
Jiné možné vlivy
Jsou také provedeny studie, jakou mírou se na popsaném problému podílejí léky jako hormonální antikoncepce, antihistaminika, nosní kapky obsahující aminokyseliny, léky na štítnou žlázu, statiny a dále různé komerční produkty obsahující antiseptika v ústních vodách. Výsledky studií však nepřinesly jednoznačný závěr. Takže stále přesně nevíme, co za tím je.
Podobně se diskutuje o požívání kávy, jídel, které obsahují bílkoviny: mléko, sýry, jogurty. Zde je snad výjimka u lidí trpících nesnášenlivostí laktózy; při nedostatku enzymu laktázy nedokážou zpracovat mléčný cukr, a tak vznikne prostředí pro tvorbu zápachu. Mnozí se shodují na škodlivosti kouření i v této oblasti zdravotních potíží.
Pomoc
Vědecky dokázanou a klinicky efektivní metodou odstranění páchnoucího dechu je potlačit schopnost bakterie produkovat těkavé sloučeniny síry a přeměnit je do nezapáchající organické soli. Tohoto efektu částečně dosahují zubní pasty s obsahem jedlé sody.
Ukazuje se, že problematikou zápachu z úst (halitózy) se vědci zabývají už dlouho, a proto řada firem produkuje výrobky zmírňující onu nepříjemnou vadu, jež často brání komunikaci mezi lidmi, lidé se totiž od takového ´majitele´ halitózy odvracejí.
Nicméně, pokroku v léčení podstaty se nedosáhlo. Je to vždy individuální a v rozborech životní situace jedince, kterého trápí zápach z úst, téměř vždy najdeme faktory, které se podílely a stále podílejí na rozvoji tohoto jevu. Má je rozpoznat a odstranit. To vyžaduje zpravidla celkovou změnu veškerého způsobu života.
MUDr. P. Šácha