Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou

cm ucpana tepna

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Cholesterol, látka tukové povahy, nedílná součást každé buňky našeho těla, je pro celkové prospívání a zachování základních životních funkcí organismu naprosto nezbytná. Víme, že v současné době se o cholesterolu píše spíše černě, v článcích, mnohých lékařských zprávách či televizních pořadech bývá spojován se vznikem aterosklerózy, kardiovaskulárních poruch, hyperlipidémie, hyperlipoprotémie či hypercholesterolémie. Tomu všemu se vyhneme, jsme-li schopni poskládat svůj jídelníček dle zásad zdravého životního stylu. Samozřejmě, jistou roli sehraje také genetický faktor, nicméně, nezapomínejme, nedědíme vlastnosti, pouze vlohu, předpoklad. Určité procento vzniku tedy smíme ovlivnit, díky Bohu, sami…

Orgán, který za celkové množství cholesterolu v krvi odpovídá, jsou játra. Pokud je tělo v harmonické rovnováze, cholesterolu je právě a jen tolik, aby dopomohl zajistit hladký průběh veškerých životně nezbytných funkcí. Je totiž nedílnou součástí žlučových kyselin, které emulgují tuk. Jen pro zajímavost. Naše tělo je za jediný den schopno vyprodukovat až 1,2 l žluči. A to, panečku, není zrovna málo. Cholesterol se dále podílí na stavbě buněčných membrán, jeho prostřednictvím tělo produkuje mužské i ženské pohlavní hormony, steroidní hormony, ale také vitamín D, který se z cholesterolu syntetizuje poté, co sluneční záření prostoupí kůží. Faktem je, že při navýšení nasycených mastných kyselin stravou je jeho produkce vyšší, než když strava, na úkor nasycených mastných kyselin, obsahuje vyšší podíl kyselin nenasycených. Je to celkem logické, protože tělo pro transport nasycených mastných kyselin spotřebuje cholesterolu více, než pro transport nenasycených mastných kyselin. Celkové množství cholesterolu v krvi tedy navýšíme konzumací jakéhokoli tuku. Tuk je třeba emulgovat, rozložit na drobné částečky, se kterými pak tělo snáze pracuje. Aby se tak dělo, je potřeba, jak jsem již výše naznačila, žluči. Její hlavní složkou, kromě žlučových kyselin, tuku a anorganických solí, je právě cholesterol. Čím více tuku tedy přijmeme, tím více žluči, tedy i cholesterolu, bude muset naše tělo vyrobit. Podtrženo sečteno, srazíme-li celkový denní příjem cholesterolu na rovnou nulu, tělo si jej tak či tak, prostřednictvím jater, vyrobí. Jak se v tom všem tedy zorientovat? Jak si zde seskládat jídelníček, abychom se v tom všem neztratili a po cestě minuli onoho strašáka, jež má na čele nápis genetika?

Pojďme si společně projít několik základních údajů tabulky, jež pro nás budou výchozí. Všimněme si hraničních hodnot cholesterolu. HDL cholesterol vnímejme jako pozitivní ukazatel, laicky se mu přezdívá také cholesterol hodný. Ono přízvisko si vysloužil tak, že jedním z jeho úkolů je transportovat LDL cholesterol, tedy cholesterol zlý, přímo do jater. Čímž nám samozřejmě pomáhá. Triglyceridy pak jednoduše chápejme jako kapénky tuku, kdy část těchto látek volně proudí krevním oběhem. Organismus je dle potřeby využívá pro funkci svalů, zbylou část, jež momentálně neupotřebí, ukládá do tukové tkáně.  Jsou tedy jakousi zásobárnou tuku a zároveň fungují jako tepelný izolátor. Zde je zatím vše v pořádku. Problém nastává, jakmile množství triglyceridů v krvi překročí onu magickou hranici hodnoty 2 mmol na litr krve.

Bezpečná hodnota Hodnota představující zvýšené riziko Hodnota představující vysoké riziko
Celkový cholesterol 3,9 – 5,2 mmol/l 5,2 – 6,2 mmol/l nad 6,2 mmol/l
HDL cholesterol nad 1,2 mmol/l pod 0,9 mmol/l
LDL cholesterol do 3,4 mmol/l 3,4 – 4,1 mmol/l nad 4,1 mmol/l
Triglyceridy do 1,95 mmol/l 1,95 – 4 mmol/ l

Jak si ony bezpečné hodnoty uhlídat?

Racionální strava

V prvé řadě, ruku na srdce, sepišme si vše, co dnes a denně tvoří hlavní náplň našeho jídelníčku. Jsou to uzeniny? Přemíra mléčných výrobků? Sladkostí? Masa, moučných jídel? To vše na úkor čerstvé zeleniny a ovoce? Svůj jídelníček si již bez sklenky alkoholu představit nedovedeme? Namísto domácí stravy upřednostňujeme fastfoody či restaurace, kdy z lákavé nabídky obědů vybíráme převážně omáčky, knedlíky, případně pokrmy smažené? Jak jsme již určitě pochopili, toto vše vysokému cholesterolu přímo nahrává. Níže si tedy ukažme, jak by měl vypadat jídelníček nový.

Pojďme se naučit:

  • omezit, případně zcela vyloučit nevhodné technologické přípravy pokrmů, jako je smažení, fritování, ale také časté grilování,
  • omezit příjem tučnějšího masa, namísto toho konzumovat kvalitní ryby, drůbež, zvěřinu,
  • z olejů vybírat ty kvalitnější, upřednostnit oleje s vyváženým poměrem omega 3 a 6 nenasycených mastných kyselin, přičemž poměr omega 3 a 6 NMK je potřeba udržet ve vyváženém poměru, ve prospěch omega 3 NMK, které mají tendenci hladinu LDL cholesterolu, tím pádem také cholesterolu celkového, snižovat. Trefou do černého může být olej lněný, konopný, dále také semínka, jako je len, slunečnice, sezam, dýně či právě konopí,
  • dle nejrůznějších výzkumů konzumace vajec hladinu cholesterolu zásadním způsobem neovlivňuje, čas od času si tedy lze jedno vejce dopřát. Volíme opět přijatelnou, lehce stravitelnou přípravu pokrmu. Také mysleme na to, že DDD cholesterolu na den čítá cca 300 mg. Jedno vejce jej obsahuje 240,
  • ze sýrů volit spíše tvarohové, vyhnout se sýrům plísňovým, tučným, roztíratelným,
  • z jídelníčku vyloučit klasickou sacharózu, pochopit, že zdravá strava nerovná se několik lžiček cukru v čaji, byť i třtinového. Zvykat si na přirozenou chuť jednotlivých potravin,
  • omezit sladkosti, tu a tam zařadit kvalitní müsli tyčinky, čokoládu s vysokým % kakaa,
  • sacharidy s vysokým glykemickým indexem vyměnit za polysacharidy glykemického indexu nižšího, většinou kolem hodnoty 50 a níže,
  • bílé pečivo vyměnit za pečivo celozrnné, případně kvalitnější kváskové,
  • denně sníst 3 porce čerstvé zeleniny. Jednu porci chápejme jako menší zeleninový salát,
  • svačinky pokrýt ovocem, nejlépe jablky, citrusy, denně si můžeme dopřát až 2 porce čerstvého ovoce,
  • několikrát do týdne uchystat vegetariánskou stravu,
  • navýšit množství vlákniny tak, aby bylo rovno celkové hodnotě 30 g na den. To znamená, ráno si uchystat ovesnou kaši s příměsí jablečné vlákniny, 3x týdně si dopřát luštěninový oběd či večeři, pokud budou slaného rázu, myslet vždy na porci čerstvé zeleniny. K celkovému navýšení vlákniny dopomůžou také 2 čajové lžičky psyllia denně,
  • navýšit množství vitamínu C, jehož DDD činí, dle tabulek, 90 mg. Já osobně bych toto množství jednou tak zvedla. Jedná se totiž o velmi důležitý antioxidant, součást kolagenu, který, mimo jiné, také opravuje poškozené cévní stěny. Chybí-li vitamín C, kolagenu je pochopitelně méně, organismus pak využívá náhradní řešení, při kterém namísto kolagenu využívá cholesterol. V případě dlouhodobější hypovitaminózy pak organismus ukládá cholesterol uvnitř cév, díky čemuž se jejich průchodnost snižuje,
  • navýšit množství omega 3 a 6 nenasycených kyselin, které, mimo jiné, pozitivně působí na náš kardiovaskulární systém a pomáhají snižovat hladinu škodlivého LDL cholesterolu v krvi,
  • omezit konzumaci alkoholu, případně jej ze života vytěsnit úplně, stejně tak nesmyslné cigarety.

Pohyb

V dnešní době, kdy z nás většina vlastní automobil, v tom lepším slova smyslu tráví třetinu života v kanceláři, pod umělým osvětlením, s klimatizací za zády, v přeplněných městech, je onen dar blahodárného pohybu doslova zázrakem. Pravidelný pohyb, zejména pak ten aerobní, přináší tělu celou řadu pozitivních benefitů, mezi které patří také přirozené snížení hladiny cholesterolu v krvi. Proto, hýbejme se, využijme každičké chvíle, kdy se zde možno protáhnout. Vyplňme svá odpoledne kratší svižnou procházkou, běhejme, o víkendu si zajděme zaplavat, jezděme na bruslích, kole či rotopedu. Přihlasme se do jógy, případně zvolme některou z dalších pohybových aktivit, které nám udělají radost. Nic však nepřehánějme, všeho s mírou, neboť pohyb, jenž je neumírněný, škodí pak dvakrát tolik…

Klidná mysl

Když jsme ve stresu, hladina cholesterolu se zvýší, bez ohledu na to, co jíme. Tělo jej začne rychleji vyrábět, protože nadledviny, které hrají důležitou roli při zvládání stresu, jej potřebují pro svou práci. A propo, není pak lepší sem tam si dopřát nějaký malý dortík, zákusek, kousek kvalitního tučnějšího sýru, než onu hladinu cholesterolu navyšovat stresem? Stresem, který v negativním slova smyslu masíruje vnitřní orgány, bere jim jejich životodárnou sílu, energii, stresem, který urychluje proces stárnutí? Namísto toho meditujme, ctěme umění pomalých kroků, zbytečně se nehoňme, dýchejme z plných plic. Odpovědi hledejme ve svém vlastním životě, ve svém vlastním nitru, nesuďme, nelpěme, nevytvářejme si závislosti. Vše tady máme stejně jen půjčeno, na dobu nezbytně nutnou. Dobu, během které se tu naše duše učí. Snažme se jim tedy vystavět co nejstabilnější chrám, važme si toho, že nás nesou dvě nohy, dvě ruce, mozek, nadání a talent tu dennodenně zanechají kus dobré práce. Ony miliardy buněk nás zde natolik zbožňují, že jsou nám neustále k dispozici, ačkoli sníme. To vše není žádná samozřejmost, to vše je skutečným darem a takto tedy ke svému životu i přistupme…