Jak se zbavit závislosti na cukru. Příběh Nikoly

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

„Den bez něčeho vyloženě sladkého nešel přežít a pořád se moje potřeba stupňovala.“ Možná to znáte také. Závislost na cukru. Nikola Smekalová, mladá žena z Prahy, dokázala svou závislost ovládnout a dnes je to již sedm měsíců, co cukr nejí. Jak to udělala? Čtěte uvnitř článku!

Nikola Smekalová se na jednom z mých seminářů svěřila před celou skupinou, že je na sebe nejvíce hrdá za to, že překonala závislost na cukru. Proto jsem jí dal v tomto článku prostor. Není mým úkolem – jako psychologa Celostní medicíny – psát články o výživě ani stranit jakémukoliv výživovému směru. Dnešní článek je o cestě k životu bez cukru, o vítězství nad sebou samým. Některé principy, o kterých Nikola mluví, jsou univerzální, a čtenáři je budou moci použít i při svých osobních bojích s různými typy závislostí.

Nuže, Nikola, úspěšná podnikatelka, se rozvyprávěla:

JAK KDYSI JEDLA ČOKOLÁDOVOU TYČINKU TAJNĚ NA ZÁCHODĚ

„Ve Špindlu, na moje narozeniny, jsem si potají vzala z košíku Snickers (po tom, co jsem snědla velký kus dortu) a jedla ho na záchodě. Nedokázala jsem se ovládnout. Při placení mě pak recepční prozradila. Moje kamarádka z toho byla v šoku a já pochopila, že je něco špatně.

Nebo jsem byla schopná zastavit na semaforu na červené, když jsem věděla, že mám v kufru nějaké sušenky. Rychle jsem pro ně vyběhla a spořádala je takovým tím stylem, že z toho člověk nic nemá, jen to potřebuje do sebe natlačit.

Dospěla jsem až do stadia, kdy jsem byla schopna sníst všechno sladké, co jsem měla doma. Tak jsem si to začala schovávat do garáže, do auta. Ale stejně jsem se tam pro to vracela. Například jsem byla schopná sníst na posezení půlkilovku zmrzliny Häagen-Dazs. Klidně i dvě.“

CHÁPE, JAK TO OBÉZNÍ LIDÉ MAJÍ TĚŽKÉ

„Bývalo mi fakt blbě. Měla jsem nafouklé břicho, únavu, ekzém, časté angíny a pořád mě bolelo v krku. Neměla jsem energii a kolikrát se to projevilo i na náladě. Od té doby, co jsem vyřadila cukr a stravuji se nízko-sacharidově, je vše pryč. Chápu obézní lidi, že pro ně je hrozně těžké se z toho vyhrabat. Jenom silou vůle se to nedá zvládnout. Je to pro ně hrozně moc práce. Je to totiž o citlivosti na inzulin, který když vyletí nahoru, tak se člověk nedokáže ovládnout a dál tloustne.“

VÝJIMKU JE MOŽNÉ UDĚLAT JEN JEDNOU, JINAK JE ZÁVISLOST ZPĚT

„Když čokoládu, tak ale naprosto výjimečně. Nesmí to být denně. Jakmile si člověk zvykne, že si dá každý den po tréninku čokoládu, tak mu časem nebude stačit jedna kostička, ale bude potřebovat dvě kostičky a začne mít na čokoládu chuť i odpoledne.

Když si dám jednou něco, co se odlišuje od způsobu stravování, který držím (například pizzu), tak je to jedna věc, za kterou si nenadávám, ale tím to končí. Protože pak se to rozjede a je moc těžký to utnout. Vždy myslím na to, jak se budu cítit ráno, další den: „Stojí mi to za to, dát si kousek dortu? Opravdu tohle jídlo potřebuji? A hlavně jaký pocit pak ze sebe budu mít?“

JAK DNES VYPADÁ MŮJ JÍDELNÍČEK

„Většinou mám dvě jídla. V Praze je hodně bister, nových restaurací, kde si můžeš dát snídani po celý den. Já jsem hodně sní-daňový typ. Dávám si snídani v poledne: vajíčka, avokádo, slaninu, klobásky. To mě zasytí na pět, šest hodin. Pak si na jídlo ani nevzpomenu, což dřív bylo nemyslitelné.

Super jsou bioobchody, protože klobáska z normálního obchodu je vyhnaná škroby. Vždy jsem si myslela, že bio je jenom to, že podporuješ ekologický chov a maximálně je tam pro tebe lepší výživová hodnota, ale nevěděla jsem, že je to až tak markantní rozdíl. Když si totiž např. koupíš vejce z biochovu, tak bude mít výrazně lepší hodnoty poměru omega 3-6 oproti klecovým chovům. Ale to jsem odbočila. Jako druhé jídlo si pak dávám večer např. grilované kuře z volného chovu a k tomu zeleninu – miluji květák, brokolici, dýni nebo batáty.“

JAK SI DOPŘÁT SLADKOU CHUŤ BEZ CUKRU

„Na internetu je spousta tipů. Doporučuji cukrfree.cz, kde je ráj skvělých receptů a můžete se tam objednat na Cukrfee kurz, který odstartoval moji cestu bez cukru. Super je šlehačka s borůvkami a jahodami, recepty z kokosu… Sama jsem byla překvapená kolik jde udělat cukrfree dortů.“

DŮLEŽITÉ JE VYDRŽET PRVNÍ DVA TÝDNY

„Každý by si měl něco o cukr free zjistit. Dověděl by se, že je to udržitelná věc. Že za to, jak se teď cítí špatně, může vlastně závislost, o které vůbec neví. Velkou motivací by mělo být, že když odbouráme cukr, budeme v pohodě a s velkou pravděpodobností člověk zhubne.

Hlavní je vydržet prvních 10-14 dní pevnou vůlí a vědět, že když to zvládnu, chuť na cukr opravdu přejde – přestanou přežíračky a vlčí hlady.“

DÁVÁM SI POZOR, ABY MĚ NESTRHLO OKOLÍ

„Důležité je ohlídat si, abych nepodlehla nátlaku v rodině: „Dej si dort, vždyť máš narozeniny.“ Bavila jsem se s holkou, která dodržovala cukr free. Na narozeniny ji donutili dát si dort a od té doby v tom jede znovu.

Naopak velmi motivační je pro mě, když vidím, jak už nemám chutě.“