Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Pokud nám byla diagnostikována tzv. Hashimotova tyreoiditida, neboli autoimunitní zánět štítné žlázy, alopatická medicína nás ihned odkazuje na léky, aniž by zkoumala původní příčinu, která vězí v unaveném či stresovaném imunitním systému. Někdy pak dokonce kombinaci obojího. Tato léčba je však pouze udržovací, nezklidní rozbouřený imunitní systém, který mezitím zcela dokoná svou ničivou práci. Neřeší se totiž příčina, pouze následek. A pak už je těžké hledat cestu z tohoto bludného kruhu ven, neboť nás běžná medicína drží plně v hrsti. Bez hormonů štítné žlázy bude kvalita života velmi omezená, s těmi syntetickými však také. Většina pacientů, jež užívá Euthyrox či Letrox, zmiňuje pocit plnosti po jídle, neustálé nafukování a časté nadýmání, deprese, nespavost. Jednoduše, tohle jsou většinou doprovodné jevy této udržovací léčby. Přijde mi zvláštní, že za celých dlouhých 100 let, po které je tato diagnóza známá, se lékařské vědě, tedy alespoň západní, běžně dostupné, nepovedlo zjistit, kde vězí příčina zmateného imunitního systému. Pouze se předepíší léky. V tomto neshledávám vůbec žádný smysl. Jako bychom lístky uschlého stromu přebarvili na zeleno, aby alespoň chvíli nějak vypadal…
Autoimunitní poruchy jsou tak trošku svízel, neboť je spouští prakticky cokoli. U jednoho stres, u druhého nevhodně seskládaná strava s přemírou alergenů, jako je lepek, ale také kasein či laktóza. U dvou výše zmíněných je to opět sporné, jedni viní spíše první, druzí naopak laktózu, třetí se přiklánějí k obojímu. Kasein řadíme mezi bílkoviny, laktózu zase mezi tzv. monosacharidy. K tomu, abychom strávili laktózu, nám třeba enzymu, přesněji laktázy. U kaseinu enzymu laktázy netřeba. Dle mého, obojí může oslabený imunitní systém stresovat. Proto bych se při autoimunitní zátěži celkově vyvarovala konzumaci mléčných výrobků. Protože pokud se již jednou v těle něco velmi špatně tráví, imunitní systém bude mít tendence reagovat. Mnohdy se na seznamu alergenů objevuje sója obsahující strumigeny, jež cíleně vychytávají hormony štítné žlázy. Přemíra pohybu či nedostatek spánku, chemie ve stravě a v kosmetickém průmyslu, neschopnost zastavit a prožít své TEĎ. Odpověď však mnohdy známe do jednoho všichni…
Autoimunitní porucha, ve své podstatě zánět, může být zmírněna či dočista potlačena, vpustíme-li do svého jídelníčku více protizánětlivých potravin. Navíc, štítná žláza, to je také metabolismus. Ulevíme-li jí, je zcela pravděpodobné, že tělo obnoví poškozenou tkáň. Onen proces je však třeba podchytit v začátku. Uschne-li strom, listy sice lze ještě namáčet do barvy, jeho kořeny však k životu probudíme stěží.
Pojďme si tedy představit několik základních potravin, ze kterých lze poskládat jídelníček a zmírnit či potlačit počínající autoimunitní zánět. V prvé řadě preventivně vylučme kasein, laktózu a lepek. Pokud máme jistotu, že nám problém činí pouze laktóza, vyjměme alespoň mléko a ponechme skutečně kvalitní, nejlépe zakysané mléčné produkty. Zde je laktóza z velké části přeměněna na kyselinu mléčnou, osobně jsem však z jídelníčku na několik let kompletně vyjmula. Co se týká lepku, zde nenabádám k striktní konzumaci uměle seskládaných bezlepkových potravin, jako je kukuřičný či rýžový chléb. Takové produkty si s těmi zdravými příliš nezadají. Po celou dobu úpravy jídelníčku sledujme CRP v krvi, ukazatel zánětu. Pokud jeho hodnota výrazně klesne, jsme na správné cestě. Jakmile se tělo zregeneruje a zpět postaví na nohy, můžeme pomalu přidávat kvalitnější suroviny, jako je špalda, ječmen, tu a tam žito. Minimálním klidovým obdobím je však jeden rok.
Zkusme to čistě bezlepkově
Mysleme na to, že čím čistější potraviny tělu dopřejeme, o to méně metabolismus zatížíme. Pšenici, žito a ječmen nahraďme jáhly, pohankou, ovesnými vločkami (vločky, které nejsou kontaminované pšeničným lepkem, nabízí například česká značka Emco), amarantem, quinoou, jasmínovou rýží či rýží Basmati, Natural. Pšeničné těstoviny vyměňme za pohankové. Rovněž využijme bezlepkového charakteru luštěnin, z nichž mezi ty snáze stravitelné zařadíme červenou čočku, čočku Beluga, adzuki, mungo či cizrnu. Osobně jsem nikdy neviděla v bezlepkovém způsobu života problém, ranní pečivo lze nahradit kaší, během dopoledne lze konzumovat ovoce a ořechy. Na oběd si můžete uchystat, kromě výše zmíněného, také batát či brambor. Pokud se vám odpoledne zasteskne po pečivu, celá řada prodejen se zdravou výživou nabízí pohankový chléb. Na večeři pak můžete vymýšlet a kombinovat opět z přirozeně bezlepkových potravin, zapékat, dusit, vařit, uchystat rizzotto, pohankový nákyp, zeleninový salát s quinoou, případně quinou použít jako přílohu a k ní upéci rybu.
Pozor na přetvořené bezlepkové produkty, většinou vykazují vyšší glykemický index a složení pochybných ingrediencí. Držme se výše zmíněného, v těchto potravinách nacházím cestu.
Kasein a laktóza
S mléčnými výrobky to může být zapeklité, nicméně ani zde nespatřuji problém, víme-li tedy, jak na to. Kravské pasterizované mléko lze vyměnit za mléko kokosové, mandlové, konopné či makové. Jejich příprava je velmi snadná. 100 g ořechů či semínek namočíme na 24 hodin do 500 ml vody, následně dobře rozmixujeme a přecedíme. Takto uchystané mléko lze použít na přípravu kaší, dezertů či ovocných koktejlů. Namísto sýrů se naučme chystat nejrůznější pomazánky, ať už avokádovou, pohankovou či luštěninovou. Výtečné jsou rovněž kešu oříšky, z těch dokonce během 2 minut připravíte zdravou formu majonézy. Pokud to již bez mléčných pokrmů nebude únosné a jsme si jistí, že problém spočívá pouze v laktóze, tu a tam si dopřejme tučnější kozí produkt, jako je sýr, kefír či tvaroh. Čím více tuku, tím méně laktózy. Do stravy rovněž přidejme kvalitní zdroje vápníku, kterými jsou mandle, mák, sezam, nejsme-li alergičtí, abychom se nedostali do jeho případného deficitu.
Domácí kešu majonéza
- 100 g kešu oříšků
- 2 stroužky česneku
- 1 PL citrónové šťávy
- himalájská sůl
Kešu oříšky namočíme na 24 hodin do vody, následně je umixujeme s česnekem, šťávou a solí. Majonézu lze dále použít k přípravě bramborového salátu.
Omega 3 a 6 nenasycené mastné kyseliny
Další krásný protizánětlivý základ. Osobně jsem nasadila od úplného začátku. Dobrým zdrojem těchto esenciálních mastných kyselin bývají ryby. Doporučuji však volit z ryb nejvyšší kvality, např. losos z čisté vody. Ne z faremního chovu. Dále si zvykněme na čistý lněný či konopný olej, semena, ořechy, maso volně se pasoucího skotu. Zde všude najdeme velmi zajímavé množství omega 3 a 6 NMK. Více k tématu pak naleznete v článku Jak zvýšit příjem omega 3 a 6 NMK ve stravě.
Vitamín D
Ne nadarmo se říká, že národy, které vystavují svou kůži slunci, autoimunitní poruchy postihují nejméně. Již 30 minut postačí, aby se přes obnaženou kůži vstřebala doporučená denní dávka tohoto cenného vitamínu. Pozor však, vitamín D je blokován jakýmkoli opalovacím krémem. Zajímavé množství získáváme taktéž ze stravy. Výtečné jsou tučnější ryby, zde opět krásně poslouží losos. Dále je to vejce, ale také žampiony, pro jejichž růst bylo použito světlo. Vitamín D napomáhá vstřebatelnosti vápníku, předcházet vzniku rakovinných procesů, chránit kardiovaskulární systém, snížit hladinu cukru v krvi (za současného dodržování dietních a pohybových opatření). Přes zimu, kdy slunečního svitu méně, doporučuji užívat některý z potravinových doplňků.
Enzymy a jejich životodárná síla
V prvních fázích „nemoci“ doporučuji zařadit co nejvíce enzymaticky aktivních potravin, což v praxi znamená, čím více čerstvého, tím lépe. Toto pravidlo se osvědčuje ponejvíce na sklonku jara a v horkém létě, kdy je nám dopřáno čerpat z neutuchajících a sluncem prohřátých zdrojů přírody. Abychom ze stravy získali co nejvíce protizánětlivých enzymů, odšťavňujme, chystejme saláty, nakličujme, namáčejme. Více nás naučí umírněný RAW směr. Přes zimu pak třeba s čerstvými potravinami šetřit, neboť ochlazují a mohly by tak oslabit jedno z center naší imunity, kterým je slezina. I v zimě si lze však každý den dopřát 1/2 litru čerstvé mrkvové šťávy se zázvorem a skořicí.
Další protizánětlivé potraviny
Zde bych vás opět ráda odkázala na jeden ze svých článků, který dopodrobna vysvětluje, jaké potraviny při autoimunitní problematice zařadit a kterým se naopak vyhnout. Zmíním zde možná jen třešně, které díky jódu štítnou žlázu přirozeně podpoří. Na zimu si potom můžete nasušit třešňové stopky, které lze přidávat do bylinkových čajů.
Pozor na strumigeny
Strumigeny platí za tzv. antinutriční látky, o kterých český pacient všeobecně neví téměř nic. Když jsem tu před léty prodělala autoimunitní zánět štítné žlázy, nedostalo se mi žádného nutričního doporučení, které teď po letech pokládám za jeden ze základních stavebních kamenů. Pojďme si tedy vysvětlit, které látky štítné žláze brání v hromadění a následném využití jódu. Při hypofunkci štítné žlázy bych doporučila zcela vyloučit zelí a to i jeho kysanou formu. Rajčata, špenát, ředkvičky, cibulku a hrách lze konzumovat umírněně, na co si však dát skutečný pozor, bude hořčičné semínko, hořčice, křen, tuřín, kapusta, květák, brokolice, arašídy a sója. Tu bych zde několikrát podtrhla, neboť je velmi silně strumigenní. Z bylinek pak omezme konzumaci lopuchu, echinacey, ženšenu, aloe a pískavice. Pozor také na tuky, jejichž zvýšená konzumace snižuje vstřebatelnost jódu. V zahraničních publikacích se dále píše, že činnost štítné žlázy narušuje popíjení mléka, právě díky kaseinu, mléčné bílkovině.
Klid na duši a blahodárný pohyb
Pamatujme, pokud nezvolníme a nezklidníme naše nitro, neurčíme priority, náš den bude naplněn nejrůznějšími hloupostmi. Ty namísto toho, aby dávaly, berou. Co z toho všeho pak naše tělo má? Není divu, že po nějaké době pomalu pomalounku vypovídá službu. Jako bychom házeli hráškem o stěny. Zamysleme se a naplňme svůj den okamžiky, které nás povznesou. Začít můžeme čímkoli, i kdyby jen dvacetiminutovou procházkou na dobrou noc, během které si uvědomíme, kolik darů nám zde bylo dáno…