Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Antidepresiva jsou skupina léků (výhradně na lékařský předpis), které lékař předepisuje na zmírnění příznaků klinické (to je důležité!) deprese. Jsou ale také předepisovány u různých typů úzkostných poruch, při léčbě nespavosti či poruch přijmu potravy. Nejčastěji se předepisují ty ze skupiny tzv. SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), k dalším patří MAOI (inhibitory monoaminooxidázy) a tricyklická antidepresiva.
Jedním z příčin deprese, kdy nemusí léčba antidepresivy dobře zabírat, je snížená funkce štítné žlázy, odborně hypothyreoidismus.
Štítná žláza a její poruchy
Štítná žláza je nevelký orgán připomínající svým tvarem motýla. Vytvářejí se v ní hormony štítné žlázy, tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3). Je regulována hypotalamem (částí mezimozku) a hypofýzou (podvěskem mozkovým), systémem tzv. zpětných vazeb.
V případě snížené funkce štítné žlázy se může jednat o ní jako takovou nebo ale také o zmíněné “řídící orgány”, kde vzniká porucha činnosti. Podstatou této poruchy bývá nejčastěji autoimunitní zánět štítné žlázy. V případě autoimunitního onemocnění tělo vytváří protilátky, které poškozují štítnou žlázu a ta produkuje méně hormonů. Odborný název pro toto onemocnění je Hashimotova thyreoiditis.
K dalším příčinám patří nedostatek jódu v potravě (což je u nás nyní vzácné), chirurgické odstranění štítné žlázy (tzv. tyreoidektomie) nebo nežádoucí účinky některých léků.
Zde se jedná o lék amiodaron (obsahuje jód) nebo valproát (vytěsňuje hormony z vazby na plazmatické bílkoviny, a tak znemožní jejich účinek). Je ovšem třeba poznamenat, že pochybnosti o předepsaných lécích je nutno probrat s ošetřujícím lékařem a bez jeho vědomí léky nevysazovat ani neupravovat dávkování!
Snížená tvorba hormonů štítné žlázy
V takovém případě dochází ke snížené tvorbě hormonů štítné žlázy. Pokud ji včas lékař nepodchytí, dojde ke zpomalení látkové výměny. To má za následek pokles krevního tlaku, nárůst hmotnosti, vyšší únavnost, zpomalení reflexů, horší snášenlivost chladu, zácpu (zhoršená pohyblivost střev), horší paměť a také zhoršení nálady a objeví se příznaky klinické deprese. Pravděpodobnost zvyšuje také již prodělané onemocnění štítné žlázy či pokud nemocí trpěl někdo v rodině.
Vyšetření hormonů štítné žlázy v krvi
Lékař nám v případě pochybností nechá udělat krevní testy. Pokud je nízká hladina tyroxinu a vysoká hladina hormonu stimulujícího štítnou žlázu (TSH, vytváří ho hypofýza a řídí činnost štítné žlázy, stimuluje tvorbu jejich hormonů) předepíše hormonální lék.
Jakmile se hormony štítné žlázy doplní formou léků předepsaných lékařem, dochází k výraznému zlepšení stavu.
Účinek antidepresiv a další funkce štítné žlázy
Ovšem to není jediná souvislost. Odborníci zjistili další souvislosti. Účinek antidepresiv závisí na stavu štítné žlázy, a pokud pacient současně užívá tyreoidální hormony, zejména trijodtyronin, pak dochází k urychlení účinku antidepresiv. Na druhou stranu zase antidepresiva snižují hladinu dalšího hormonu štítné žlázy, tyroxinu. Čím je tento pokles vyšší, tím výraznější je účinek těchto léčiv. Antidepresiva mohou také ovlivňovat jednotlivé kroky tvorby hormonů štítné žlázy. Pokud pacient užívá současně s antidepresivy tyreoidální hormony, lékař musí průběžně monitorovat jejich hladinu, aby nedošlo k nežádoucímu zvýšení hladiny těchto hormonů v krvi.
A jaká je souvislost s plodností?!
Při užívání antidepresiv nelze vyloučit (těch ze skupiny SSRI), že mohou zhoršovat kvalitu mužských spermií. Nicméně odborníci o této možnosti stále diskutují, není to jednoznačně prokázané, a navíc by se jednalo teoreticky (na základě laboratorních testů) o dávky vyšší, než jaké pacienti užívají. Co se týče žen, tak zde žádné pochyby o jejich plodnosti při užívání antidepresiv nevznikly, ba naopak podle některých studií tyto léky naopak mohou přispět ke zvýšení plodnosti.
Štítná žláza a plodnost
Někteří lékaři zmiňují, že stav štítná žlázy může mít vliv zejména na plodnost u žen. Uvažují o tom, že štítná žláza (tedy přesněji řečeno hormony, které vytváří) může ovlivnit hladinu ženských pohlavních hormonů, estrogenů a progesteronu, které odpovídají za dobrý stav reprodukčního systému a funkci vaječníků. Pokud je hladina hormonů štítné žlázy příliš nízká či příliš vysoká, naruší se rovnováha pohlavních hormonů u ženy, a to má za následek zhoršení plodnosti. Na začátku vývoje je plod odkázán pouze na hormony štítné žlázy, které produkuje matka a tyto hormony prochází k plodu placentou.
Snížená funkce štítné žlázy a plodnost
Snížená funkce štítné žlázy může mít za následek poruchu ovulace a pokles libida.
Můžeme se zde setkat s tzv. luteální insuficiencí, což je nedostatečná funkce žlutého tělíska, které je zásadní pro tvorbu progesteronu. Má také vliv na udržení a prokrvení děložní sliznice. V případě otěhotnění žluté tělísko nahrazuje do přibližně 10. až 12. týdne funkci placenty. Může také u snížené funkce štítné žlázy dojít k potratu nebo předčasnému porodu.
Je zde také vyšší riziko těhotenské hypertenze. V pozdější fázi těhotenství je plod ohrožen menší hmotností, vyšší rizikem preeklampsie a poruchami funkce placenty a poruchou psychomotorického vývoje.
Zvýšená funkce štítné žlázy a plodnost
V případě zvýšené funkce štítné žlázy hrozí komplikace v těhotenství, konkrétně vysoká srdeční frekvence plodu a poruchy jeho vývoje. Na začátku vývoje je plod odkázán pouze na hormony štítné žlázy, které produkuje matka a tyto hormony prochází k plodu placentou. Proto lékaři doporučují vyšetření funkce štítné žlázy jako standardní součástí každého vstupního vyšetření u sterilních či infertilních žen.