Denní a noční pomočování u dětí

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Pomočováním rozumíme mimovolný (nechtěný) únik moči u dítěte staršího pěti let, které by v tomto věku už moč měly být schopny udržet. Děje se tak kromě jiného i dozráváním reflektorické regulace nočního močení a hormonálního regulačního systému produkce moči. Při výskytu enurézy je jako první potřeba lékařským vyšetřením vyloučit zdravotní (somatické) příčiny, kterými můžou být různé infekce, nachlazení, somatické nemoci, jiné anatomicko-fyziologické potíže či dysfunkce (např. regulace antidiuretického hormonu, vazopresinu, porucha hypotalamu, zánět nebo porucha funkce močových cest apod.)

Psychogenně podmíněná enuréza v zásadě neohrožuje fyzické zdraví dítěte, v nesmírném významu však působí jako výrazný stresor a je zdrojem studu, kdy dítě pociťuje nejen ony pocity studu a méněcennosti vnitřně, ale může být terčem posměšků ze strany vrstevníků, spolužáků, sourozenců nebo dokonce dospělých, který na pomočení reagují nevhodnou reakcí (odmítavě, posměšně, v dítěti vzbuzují pocity studu, nepatřičnosti apod.).

K pomočování může docházet během dne nebo v noci. Nejběžnější formou je enuréza noční (tzv. enuresis nocturna), u které k pomočení dochází během nočního spánku nebo během spánku v průběhu dne. Jako denní enuréza se chápe pomočení v průběhu bdění. Tento typ je častější u dívek a obvykle se vyskytuje jen zřídka u dětí starších devíti let.

Primární enuréza

Tímto termínem se označuje pomočování, které je vleklé a dochází k němu nepřerušeně od nejútlejšího věku. Přes den nemá obvykle dítě s udržením moči žádný problém, častější je právě enuréza noční. S věkem má tendence pomočování ustupovat. Vyskytuje se zhruba u 15-20 % pětiletých dětí, 10 % sedmiletých, 5 % desetiletých a 3 % dvanáctiletých dětí. Jen ve velmi malém procentu (cca 1 %) se vyskytuje enuréza u dospělé populace. Proto, co se týká léčby, u primární enurézy se nekomplikované formy enurézy upravují spontánně bez nutnosti systematických terapeutických (léčebných) zásahů a pomočení spontánně vymizí kolem dvanácti až třinácti let dítěte.

Léčba enurézy zahrnuje odstranění dětských plenek na noc, které k odstranění enurézy nikterak nepomohou; taky je potřeba upravit režim příjmu tekutin v průběhu dne (v menších porcích, ale častěji), omezení přijmu tekutin ve večerních hodinách, včasné a pravidelné močení, příp. použití tzv. enuretického alarmu, který dítě včas vzbudí, aby si pak samo mohlo dojít na toaletu.

Sekundární enuréza

Tzv. druhotné pomočování je typem enurézy, u kterého k pomočování dochází po delším bezpříznakovém období (delším než 6 měsíců), čili po období, kdy u dítěte k pomočení nedocházelo. Zatímco u primární enurézy jsou příčiny spíše somatické (tělesné), u sekundární enurézy převládají psychické (psychogenní) příčiny, které s enurézou souvisejí (např. konflikty v domácím prostředí, hádky nebo rozvod rodičů, náhlá nebo výrazná změna v rodině – úmrtí v rodině, narození sourozence, školní prostředí: stres související s nástupem do školy, konflikty se spolužáky, se zvládáním učiva apod.).

V případě přetrvávajících potíží je proto potřeba pátrat i po hlubších příčinách, které za enurézou stojí, a tak jí řešit. Pomocnou ruku při rozmotávání nitek může návštěva dětského lékaře, který potvrdí nebo vyloučí zdravotní důvody enurézy. Při psychogenně podmíněné enuréze je potřeba kontaktovat dětského psychologa nebo pedagogiko-psychologickou poradnu, příp. ambulanci dětské klinické psychologie.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.