
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dehydratace je proces, kdy se bez náhrady ztrácí voda z těla. Ztráta a nedostatek vody v organizmu mohou mít na organizmus různé dopady. Záleží na tom, kolik tekutin jsme ztratili, na současném fyzickém a psychickém stavu (na našem zdraví) a na podmínkách prostředí (vlhkost vzduchu a teplota okolí), ve kterém se právě nacházíme.
Ztráta vody okolo 1 % tělesné hmotnosti snižuje výkonnost, schopnost termoregulace a chuť k jídlu. Ztráta okolo 4 % poté dále ještě více zhoršuje výkonnost, způsobuje poruchy koncentrace, bolesti hlavy, ospalost, zvyšuje dráždivost, tělesnou teplotu a tepovou frekvenci. Pokud ztráta přesáhne 8 %, může způsobit až úmrtí.
Mírný, avšak dlouhodobý nedostatek tekutin, může mít za následek kromě častěji se opakujících bolestí hlavy a přetrvávající zácpy i poruchu funkce ledvin (včetně tvorby ledvinových a močových kamenů), častější infekce močových cest, může přispět k rozvoji některých druhů rakoviny (tlustého střeva, konečníku, močového měchýře) a i srdečně-cévních onemocnění.
Proto pozor!
- Subjektivní pocit žízně ani zdaleka neodpovídá naší skutečné potřebě tekutin.
- Správně bychom měli pít, i když žízeň nemáme.
- Výrazem „pitný režim“ míníme pravidelný a zároveň dostatečný příjem vhodných tekutin.
- Pocit žízně by pro nás měl být až varovným signálem a neměl by být tím, co nás vede k příjmu tekutin.
- Pocit žízně je u některých jedinců oslabený!
- Nižší pocit žízně mívají často ženy, zvláště pak ale starší lidé.
Dehydratace a děti
Dětský organizmus je mnohem složitější a citlivější na ztráty tekutin, než organizmus dospělého člověka, dítě totiž není „malý dospělý“. Čím je dítě menší, tím relativně větší má jeho organizmus obsah vody v těle a zároveň relativně vyšší nároky na příjem tekutin. Dítě má v porovnání s dospělými větší tělesný povrch i povrch dýchacích cest. Dítě je tedy náchylnější ke ztrátám tekutin jejich odpařováním z kůže a dýchacích cest. Většina vody v jeho těle se navíc nachází vně buněk, tedy mezi buňkami, a v cévním prostředí, což může vznik dehydratace ještě více urychlit. Na pozoru tedy musíme být, pokud dítě stoná, má horečku nebo tehdy, když zvrací či má průjem. Stejně tak může dojít k přehřátí dítěte při aktivním sportování a dětských hrách, zejména pak v létě, jestliže se pro velký zápal ze hry dítě zapomene napít.
Dehydratace a senioři
Stárnoucí organizmus má z důvodu poklesu řady tělesných funkcí i nižší nároky na množství vody, protože již pro tyto funkce není tato voda potřeba. Senioři však mají i sníženou koncentrační schopnost ledvin. To znamená, že ledviny již nejsou schopny regulovat množství vyloučené moči „jako za mlada“ a produkují jí více, čímž dochází k větším ztrátám. Proto zůstávají v platnosti stejná doporučení pro množství vody, kterou je třeba přijmout jako u dospělých. U seniorů je třeba také pamatovat, že mají snížený pocit žízně. U seniorů je také vhodné věnovat zvýšenou pozornost nápojům, které konzumují – někteří z nich mohou být více citliví na obsah kofeinu v nápojích. Kofein může mít u citlivých jedinců mírně močopudné účinky a tím pádem prohlubovat stav dehydratace. Není proto vhodné, aby hlavními nápoji, které senioři konzumují, byla káva a černý čaj.