Proč si v podzimním ránu pochutnat na teplé a výživné snídaně?

podzimni snidane kase

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Tatam je horké, dávající léto, kdy člověk posnídal misku čerstvého ovoce, užil si šťávu, pečivo namazané svěží, letní pomazánkou. Tytam jsou všechny ty lehké, ochlazující snídaně, kdy člověk mohl snídat přímo z keříků v zahradě. Podzim již neúprosně otáčí list kalendáře, to abychom se i my začali chystat, na dlouhou zimu, na vzdálené jaro, pro které naprší ještě mnoho vody, napadne sníh a zem opět rozmrzne. Krajina oděná do jíní, krátké dny a dlouhé večery. Čas strávený doma a v místnostech. Kýchání a kašlání na každém kroku. Jak si tedy pomoci? Jak nachystat náš organismus prostřednictvím stravy? A co to takhle zkusit už se samotnou snídaní?

Teplou zahřívající kaši nebo polévku?

V chladnějších měsících se nám vyplatí, pokud hned po ránu zahřejeme trávení. Čímkoliv teplým, výživným a chutným. Čímkoliv, co kolem nás utvoří pevnou krustu brnění, jež nám pomůže tříbit a upevnit imunitní systém. Pokud jsme byli zvyklí snídat každé ráno jogurt s čerstvým ovocem a nejlépe citrusy, tak tuto snídani teď na rok odložme. A namísto ní si dopřejme kaše, ať už slané či nasladko, případně polévku, nejsme-li přímo fandové kaší.

Kaše k snídani jako původní strava předků

Kdysi dávno záleželo i na tom, aby se každý člen domácnosti dosyta najedl. Protože onen energetický výdej býval mnohonásobně vyšší, než je tomu v dnešních dnech. To máte nekonečnou a úmornou práci na poli, nikdy nekončící práci doma, kde se kolem sukně točí několik dětí, pere se ručně, obhospodařuje zvířectvo. To máte spoustu vydané energie. A tak tedy, i snídaně, jakožto dobrý start nového dne, musí vypadat k světu a duhu.

Kaše milovali i naši předkové. Pravdou je, že jedno období snídali i tzv. bryndu, což není nic jiného, nežli melta s nadrobeným chlebem či rohlíkem. Kaše však tvořily hlavní součást jídelníčku po mnoho dlouhých století. Kdysi se základ kaše lišil krajově, někde to byla pohanka, jinde zase jáhly, oves, případně též žito. Co kde rostlo, z toho se pak žilo. Jen vzpomeňme tuřín v chudém Pojizeří. Plodině, která zvládla i kamenitou, neúrodnou půdu, méně slunce, méně tepla. Dodnes se zde vaří chutná polévka zvaná dumlíkačka. Ale zpět ke kaším.

snidanove kase

Kaše se často chystaly s mlékem, v chudších rodinách pak na vodě. Často se do nich přidávalo máslo, případně sádlo, bylo-li k mání. V bohatších rodinách kaše doprovázely ořechy, čerstvé či sušené ovoce, někde též povidla, mák, prachanda a jí podobný prášek z mrkve a červené řepy. Sladilo se výjimečně, spíše medem, neboť cukr býval velice nákladný a vlastně, není to zase nikterak dlouho, co by si jej našinec do kaše přidával.  

První cukr z řepy vyrobil pruský chemik Andreas Marggraf až v roce 1747. Český lid s ním pak hojněji hospodaří od druhé poloviny 19. století. A též se na něj díval skepticky.

Měla-li rodina k dispozici smetanu případně tvaroh, mohla do kaše přidat i je. Tohle vše však bylo spíše sváteční záležitostí. V běžných všedních dnech se snídala obyčejná sladká kaše s mlékem a ovocem, případně se chystala naslano. To se pak jednalo o luštěninové směsi se slaninou či vejcem. Takto sestavné jídlo je výživné, zasycující, to, aby sedlákovi nedošly síly. A z tohoto know how pak můžeme čerpat i my…

Kaše dnešní doby

Za velký benefit pokládám, že si do nich můžeme přidat co chceme. Ovocem počínaje, ořechy konče. Přichystat je lze s kakaem, oříškovým máslem, kakaovými boby, kokosem, kokosovými lupínky, rozličným kořením, ať už se jedná o vanilku, skořici, koření perníkové. I ta škála slazení, ať už využijeme med, klasický cukr, kokosový cukr, čekankový sirup či jemu podobný xylitol či erythritol. Sladkost lze načerpat i ze samotného ovoce, někdo si pro sladkost uvykl do kaše přidávat i banán.

Běžně dostupné ovesné vločky doprovází pohanka, jáhly, čirok, quinoa, amarant, ale i výborná, terapeutická slzovka. Kaši lze uchystat také z jasmínové rýže, kterou stačí povařit v mléce, případně vodě, doprovodit ovocem, kořením, sladidlem a oříšky. Osobně si do kaší přidávám tvaroh, to abych naplnila denní porci bílkovin. Pokud však nesnesete kombinaci kaše, ovoce a živočišné bílkoviny, poslední zmíněné lze nahradit proteinem. A i zde můžeme volit z široké škály, ať už se jedná o živočišný, luštěninový, rýžový či například výtečný protein z konopného semínka.

vyzivna snidane

Alternativám se meze nekladou

Namísto klasického mléka lze použít mandlový, makový, sezamový či ovesný nápoj. Anebo pak, kokosové mléko, které mi v kaších přijde snad nejchutnější. A pokud máme například histaminovou intoleranci, kaši lze připravit klasicky na vodě. I tehdy bude dobrá, výživná a zasycující.

Kaše jsou také úžasnou snídaní pro ty, které trápí intolerance či alergie na lepek. Výtečně suplují chleba, mnohé z nich, například ty z garantovaných ovesných vloček, jáhel, pohanky, quinoy, čiroku a rýže, jsou také přirozeně bezlepkové. A pokud je nemáme rádi vyloženě na sladko, kaše bude chutnat také s česnekem, bylinami, rozličným kořením, dobrým olejem a sýrem. Takto můžeme provonět jáhly, které lze připravit následujícím způsobem.

RECEPT: Voňavé jáhly s majoránkou a česnekem (2 porce)

  • 120 g jáhel, 2 větší mrkve, 2 rajčata, 100 g libovolného sýru, majoránka, česnek, 2 polévkové lžíce lahůdkového droždí, 2 polévkové lžíce drcených oříšků, 2 polévkové lžíce lněného či olivového oleje, himalájská sůl dle chuti

Jáhly povaříme, jakmile jsou měkké, vložíme je do mísy, přistrouháme k nim mrkev, přidáme na kostky nakrájená rajčátka. Poté směs osolíme, dochutíme majoránkou, lahůdkovým droždím, prolisovaným česnekem, doplníme o olej, oříšky a posypeme sýrem.

Snídaňové kaše pro děti

Pokud děti kaše vyloženě nejedí, zkusme vše pojmout jako hru. Sama vždy dělám tak, že uchystám libovolný základ, například ovesné vločky či jáhly, položím na stůl a k velké míse s kaší pak pokládám další misky. Jednu s rozinkami, sušenými švestkami, křížalami, dále pak misky s rozličnými semínky, oříšky, kakaovými boby, čokoládou, skleničku s oříškovým máslem a misku s čerstvým ovocem. Pak si kaši každý dochutí, jak má zrovna představu, jak by zrovna rád. Takto se mi osvědčilo u všech pokrmů, na které si děti potřebují navyknout. Misky, ze kterých volí, sami si dochystají, naaranžují a sní.

Jak na teplé snídaně, pokud opravdu nejsme fandové kaší

Pak tu máme ještě pečivo, dobrý kváskový chléb s pomazánkou, troškou čerstvé zeleniny. V chladnějších měsících lze namísto čerstvé zeleniny servírovat pickles, tedy, zeleninu prokvašenou, naloženou, zfermentovanou. Pomazánky chystejme z tvarohu, vajec, rybiček, luštěnin, případně též avokáda, které k sobě potřebuje bylinky, koření a další druhy zeleniny. Servírovat můžeme též teplé polévky. Někdo miluje miso, někdo pro změnu polévku hrstkovou, zeleninovou či vývar z masa. A tady všude můžeme opět přidat zmíněné jáhly, pohanku, čirok, quinou, ovesné vločky a klidně i rýži, chceme-li.

polevky k snidani

Snídaně je základ, úplný základ, který dělá den. A pokud nyní jedete v módu přerušovaného půstu, o to víc si pak užijte své první denní jídlo.