Bioseriál 2 – Pesticidy v potravinách

cm zelenina2

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Ten pojem je všem dobře známý a všichni ho už mnohokrát slyšeli. Co vlastně pesticidy jsou, většinou víme jen přibližně, a že s nimi není všechno úplně v pořádku, to také spíše jen tušíme. K čemu jsou dobré a čím škodí? Máme se jich vyvarovat, nebo je můžeme ignorovat? Je jejich používání nezbytné, nebo se bez nich obejdeme? Jak si na tyto otázky odpovíme, záleží z části na každém z nás. A také na tom, co se o pesticidech dozvíme. Pojďme si o nich něco přečíst.

1. Co jsou to pesticidy?

Pesticidy jsou přípravky určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných „škůdců“, v zemědělství se používají zejména k ochraně rostlin a skladových zásob. Podle toho, na koho nebo na co jsou jejich účinky namířeny, je dělíme na herbicidy určené k hubení plevelů (používají se i mimo zemědělství – na zahrádkách, v parcích apod.), insekticidy k likvidaci hmyzu, fungicidy na ochranu před houbovými chorobami (ošetřují se rostliny, skladované potraviny i skladovací prostory), rodenticidy k hubení hlodavců a řadu dalších.

První syntetické pesticidy se objevily v 19. století, ale jejich masivní rozvoj přišel až v polovině 20. století. S nástupem levné a dostupné energie, těžké mechanizace a rozvojem umělých pesticidů a hnojiv nastalo po 2. světové válce období intenzivního zemědělství. Tento způsob hospodaření usiluje především o produkci velkého množství co nejlevnějších potravin. Běžně prodávané potraviny pocházejí právě z intenzivního zemědělství.

2. Používání pesticidů v běžném zemědělství

V zemědělství je aktuálně registrováno a povoleno asi 1500 různých účinných látek. Každý rok se ve světě spotřebuje 2 – 25,5 milionu tun pesticidů. Nejvíce z nich je použito v USA, v západní Evropě a v Japonsku. Roční spotřeba pesticidů v České republice je okolo 5 tisíc tun (vždy se počítá množství použité účinné látky, když použijeme 1 kg prostředku, kde účinná látka tvoří 2 %, použili jsme 20 g pesticidu). Patříme k zemím, kde je spotřeba pesticidů spíš nižší, přesto je to však 1,7 kg pesticidů na hektar zemědělské plochy ročně.

Pesticidy se nepoužívají jen při pěstování potravin. Konvenční bavlna je jednou z nejvíce chemicky ošetřovaných rostlin vůbec. Bavlna zabírá 4 % světové zemědělské půdy, ale na její pěstování padne 10 % všech používaných pesticidů (v rámci insekticidů je to do konce 25 %).

3. K čemu jsou pesticidy dobré?

Pesticidy vysloveně nezvyšují zemědělskou produkci, to dělají např. hnojiva. Úkolem pesticidů je omezovat ztráty způsobené chorobami a škůdci a snižovat tak náklady, které by jinak musel zemědělec vynaložit na dražší strojovou nebo ruční práci. Uvádí se, že konvenční zemědělství provozované současnými metodami by bez pesticidů přišlo o 40 % produkce (u obilovin je to asi 30 %, zatímco u zeleniny 50 % a u ovoce dokonce 75 %). To jsou obrovská čísla, která zdánlivě říkají, že bez pesticidů to nejde. Jenže v moderním konvenčním zemědělství pesticidy prostě jen nahrazují dražší lidskou práci a zjednodušují zemědělské postupy. Úspora práce a peněz je však vykupována dlouhodobým poškozováním životního prostředí, ničením půdy a velmi pravděpodobně také zhoršeným zdravím lidí.

4. Jaký je vliv pesticidů na zdraví?

Při schvalování se každá účinná látka vyhodnocuje z hlediska možných zdravotních nebo ekologických rizik. O účincích jednotlivých látek tedy jakousi představu máme. Přesto se opakovaně stává, že na zdravotní hrozbu nebo negativní dopady přijdeme až po mnoha letech nebo desetiletích, kdy je látka v oběhu. V poslední době se hodně mluví o glyfosátu, který patří k nejpoužívanějším herbicidům (v ČR se ho spotřebuje 900 tun ročně) a jehož užívání je také spojeno s pěstováním geneticky modifikovaných plodin. Letos byl glyfosát vyhodnocen Světovou zdravotnickou organizací jako pravděpodobný karcinogen, zakázán nicméně není.

Sami odborníci však říkají, že největší problém je ještě někde jinde, a to v tzv. koktejlovém efektu. Životní prostředí i my sami jsme vystaveni mnoha chemickým látkám najednou. Přestože pesticidy konzumujeme v množstvích, která jsou označována za neškodlivá, dohromady mohou vytvářet pro naše zdraví „výbušné“ směsi s mnohem negativnějším účinkem. Nevíme, jak tyto látky spolupůsobí, nemáme k dispozici metodu, která by to dokázala posoudit.

Co víme, je skutečnost, že u lidí, kteří s pesticidy přímo zacházejí, je prokazatelně vyšší riziko kožních, nervových, dýchacích a psychických onemocnění. To se týká hlavně zemědělců a v určité míře i lidí žijících ve venkovských oblastech, kde se pesticidy aplikují. S pesticidy jsou spojovány např. různé typy rakoviny, narušení nervové a hormonální soustavy, vrozené vývojové vady, narušení mužské i ženské plodnosti a poruchy imunity včetně alergií a autoimunitních onemocnění. Obzvlášť citlivé jsou malé děti, těhotné ženy nebo starší a nemocní lidé. Důvodů k ostražitosti je tedy dost.

5. A vliv na životní prostředí?

Při ošetřování plodin na polích jsou pesticidy zasahováni i živočichové, kterým jed nebyl určen (např. včely). Po aplikaci pesticidy často unikají do vody, do vzduchu a do půdy. V půdě likvidují důležité půdní organismy, což vede k drastickému snížení úrodnosti. Také množství pesticidů ve vodě je dnes považováno za rizikové, mnohé řeky tekoucí v nížinách obsahují pesticidy v množství několikanásobně přesahujícím doporučené limity.

Odborníci bijí na poplach, jak zdevastovaná je půda na českých polích. Běžný zemědělec otevřeně říká, že si pronajme pozemky na 10 nebo 15 let a je mu zcela jedno, v jakém stavu je odevzdá. Jak je tohle možné? To jsme opravdu tak hloupí, že si ničíme to, co nás živí?

6. Pesticidy v ekologickém zemědělství

Ekologické zemědělství (EZ) vzniklo právě jako odpověď na praktiky konvenčního zemědělství. Jde o způsob hospodaření postavený na myšlence, že zemědělství musí být ohleduplné k přírodě, jinak přestává být dlouhodobě udržitelné. Jeho základem je proto zdravá půda. Udržení a zlepšování její úrodnosti se provádí zeleným hnojením, pestrými osevními postupy a šetrným zpracováním půdy.

Díky střídání plodin a mnohotvárné krajině v blízkém okolí se vytváří biologická rovnováha, která pak posiluje schopnost rostlin se bránit proti chorobám a škůdcům. Syntetické pesticidy a minerální hnojiva jsou v EZ zcela zakázány, smí se používat pouze vybrané látky přírodního původu. Pěstují se takové druhy, které jsou v souladu s daným půdním typem a klimatem a které nevyžadují takovou ochranu jako odrůdy vyšlechtěné pro intenzivní zemědělství.

Díky těmto postupům dokázalo EZ zredukovat užívání syntetických pesticidů na nulu. Jenže – jak je to s kontaminací z okolního prostředí? Ekologický zemědělec přece hospodaří na půdě, která byla předtím celá desetiletí ošetřována chemickými prostředky. Sousedí se zemědělci, kteří chemické prostředky používají stále. A co kontaminace vod, co pesticidy ve vzduchu a v dešťové vodě?

7. Jak je to u farmářských produktů nebo u zeleniny od souseda?

Každý zemědělec, malý i velký, se může rozhodnout, že syntetické pesticidy omezí nebo přestane používat úplně. Ale jen u ekologického zemědělce mají spotřebitelé záruku, že pesticidy opravdu použity nebyly. Pokud si potraviny nepěstujete sami, nebo nemáte svého pěstitele, kterému věříte, přistupujte ke všem potravinám jako k běžným konvenčním potravinám. Například zahrádkáři používají pesticidy zcela běžně, stačí se podívat na doporučení uvedené na internetových stránkách různých zahrádkářských svazů. Pesticidy se prodávají v zahradnických potřebách, pro amatérské použití je schváleno 284 prostředků. Zelenina od „souseda ze zahrádky“ tak může klidně obsahovat stejné zbytky pesticidů jako zelenina ze supermarketu.


8. Kolik pesticidů je v potravinách, které jíme?

Přestože se pesticidy běžně v zemědělství používají, potraviny určené pro lidskou spotřebu jich nemohou obsahovat libovolné množství. pro každý z pesticidů je stanoveno maximální množství, které v potravině nesmí být překročeno – tzv. maximální reziduální limit (MRL).

Podle čeho se limit stanovuje? Je to výsledek posouzení zejména dvou skupin faktorů – vyhodnocují se data o toxicitě dané látky a zkoumá se obsah pesticidů v potravinách, které byly vypěstované podle zásad správné zemědělské praxe. Na zakládě těchto porovnání je pak stanoven MRL jako „bezpečná hranice“ pro dlouhodobé používání. Z podstaty věci vyplývá, že jde o kompromis mezi co nejúčinnějším efektem (tolik pesticidů, aby došlo k co nejmenším ztrátám) a co nejmenšími zdravotními škodami. Oficiální instituce ujišťují, že MRL jsou nastaveny tak, že jsou pro zdraví člověka bezpečné. MRL jsou ale definované pouze pro jednotlivé účinné látky. Neberou v úvahu koktejlový efekt. Je také zajímavé, že pro potraviny určené kojencům a dětem do 3 let (baby food) jsou limity zcela jiné, od těch běžných se liší často stonásobně i víc.

V České republice v současné době platí pro biopotraviny stejný limit jako pro baby food, tedy 0,01 mg/kg. Říkáte si, proč limit u biopotravin není nula? I když ekologické zemědělství principiálně pesticidy zakazuje, přese všechna opatření není někdy technicky možné kontaminaci zvenčí zabránit na 100 %. Určité minimální množství pesticidů se proto toleruje. Jinak by ekozemědělec, který se chová k životnímu prostředí šetrně, v podstatě doplácel na to, že jeho soused ne. Riziko kontaminace je samozřejmě tím větší, čím víc cizorodých látek se v prostředí vyskytuje. S trochou nadsázky se dá říct, že ekozemědělec a výrobce biopotravin vlastně nedělají nic jiného, než že brání svoje pole a potraviny před chemií v okolí. Čím více zemědělců bude hospodařit ekologicky, tím čistší biopotraviny budou.

9. Jak se obsah pesticidů v potravinách kontroluje

Otestování potravin na pesticidy může zadat několik institucí. Jsou to SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce), SVS (Státní veterinární správa), ÚKZÚZ (ÚStřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) a OOVZ (Odbor ochrany veřejného zdraví, který spadá pod Ministerstvo zemědělství). V ekologickém zemědělství to pak mohou být ještě čtyři kontrolní organizace, které jsou pověřené kontrolou EZ a biopotravin. Odběr vzorků se děje namátkově nebo na základě podezření. Testování samotné pak provádějí akreditované laboratoře.

V žádném případě ale neplatí, že by každá jednotlivá potravina na trhu (a každá její nová šarže) prošla testováním na pesticidy. Např. v roce 2013 bylo v ČR zkontrolováno 1036 šarží potravin. Srovnejte si toto číslo s množstvím potravin na trhu. Systematické plošné testování všech potravin zjevně není možné z důvodů kapacitních, časových ani finančních. Žádná z rozvinutých zemí (o těch ostatních ani nemluvě) nemá nastaveny sytémy tak, aby to bylo možné.

V ekologickém zemědělství je kontrola pesticidů tradičně prováděna přísněji. Vedle kontrol, které se vztahují na všechny zemědělce a výrobce, se každý ekozemědělec musí navíc každoročně povinně (a pak namátkově) podrobit důkladné kontrole, kterou přímo na farmě provádí jedna ze čtyř kontrolních organizací. Bez úspěšného absolvování zemědělec nedostane certifikát na další rok a nemůže své produkty nabízet jako biopotraviny. Inspektor podrobí kontrole vše od stavu pole, plodin a půdy přes osiva až po skladovací prostory a nářadí. Zkušený kontrolor zpravidal dokáže přímo na místě použití pesticidů rozpoznat (změna barvy listů?, mrtví škůdci na poli?, málo nebo žádné plevele, i když v záznamu není uvedeno plečkování nebo pletí?, změna barvy osiva? atd.).

Tady je pár čísel (ČR, 2011 a 2013):

  • pesticidy zjištěny v 56 % konvenčních potravin
  • pesticidy zjištěny u 13 % biopotravin
  • obsah pesticidů u biopotravin bývá v průměru 300-500x nižší než u konvence
  • limit MRL překročen u 0,9 % vzorků
  • u konvenční zeleniny jsou pesticidy obsaženy v 68 % vzorků, u ovoce dokonce 80 %
  • konvenční ovoce v 77 % vzorků obsahuje víc než jeden pesticid

Pár vodítek k tomu, jak data správně číst:
Použili jsme veřejně dostupné statistiky. Samotná čísla, která udávají počet produktů s výskytem pesticidů, však mají jen omezenou vypovídací hodnotu – je velký rozdíl, jestli potravina obsahuje pesticidy v množství, které je na hranici detekovatelnosti (množství je jen o málo vyšší než nula), nebo jestli je jejich množství na hranici MRL. Pokud jsou pesticidy zjištěny u biopotravin, bývá jejich množství velmi nízké (třeba i pod povoleným limitem 0,01 mg/kg) a je zpravidla způsobeno nezaviněnou kontaminací z okolí. Právě proto je rozdíl mezi bio a konvencí až 300-500násobný. Dále – počet potravin, které překročily MRL, je velmi nízký, to je ovšem dáno především tím, že samotný MRL je stanovený tak, aby jej běžně hospodařící zemědělec mohl bez problémů dodržet.

10. Dají se pesticidy odstranit omytím nebo oloupáním?

Pesticidy se ukládají ve všech částech plodin – na povrchu, ve slupce i uvnitř. Na povrchu najdete jen menší část pesticidů, jsou to ty, které byly použity těsně před sklizní nebo až po sklizni (např. přípravky proti plísni). Důkladné omytí ovoce a zeleniny je důležité, ale s některými pesticidy toho moc nezmůže. Odstraněním slupky se zbavíte mnohem většího množství nežádoucích látek, na druhé straně tím odstraníte mnoho těch užitečných, protože ve slupce se často koncentruje velké množství živin.

11. Co se nejvíc vyplatí kupovat v biokvalitě?

Když tedy člověk ví, jak to s pesticidy je, nejspíš by si chtěl všechno pěstovat sám nebo všechno kupovat bio. Když ale nemáte tu možnost, na jaké potraviny byste se měli zaměřit?

1) To, co jím nejčastěji
Potraviny, které jíte nejvíce, vám do těla můžou vnést nejvíc nežádoucích látek. Vyhledávejte biokvalitu právě u nich – ať už to jsou např. brambory, těstoviny, rýže, chléb, jablka, mléčné produkty nebo maso.

2) Největší špinavci
V zelenině a ovoci vybírejte v biokvalitě druhy, u kterých bývá pravidelně zjišťováno nejvíce pesticidů. Existují různé žebříčky a seznamy, my jsme čerpali ze zdrojů organizace EWG. Nejvíce pesticidů se nachází (sestupně) v jablkách, řapíkatém celeru, cherry rajčatech, okurkách, hroznovém vínu, nektarinkách, broskvích, bramborách, hrášku (luskovém, ne mraženém), špenátu, jahodách a paprikách.
Možná vás překvapí, že mražené ovoce a zelenina obsahují méně pesticidů než čerstvé. Nejsou na ně totiž použity látky, které mají zachovat plodiny dlouho čerstvé a hezké na pohled (fungicidy, leštidla apod.).

3) Ve stravě malých dětí a těhotných žen
Negativní účinky pesticidů se mohou nejvíc projevit u mladého rostoucího organismu. Těhotné ženy a malé děti by se proto pravděpodobně měly vyhýbat pesticidům maximální možnou měrou.

12. Může zemědělství bez pesticidů uživit lidstvo?

Často se objevuje námitka, že jen intenzívní průmyslové zemědělství dokáže vyprodukovat tolik potravin, kolik rostoucí lidská populace potřebuje. To ale není pravda. Jídla se produkuje dostatek, jen se s ním špatně hospodaří, někde lidé hladoví a jinde se přejídají a trpí obezitou. Ba co víc, třetina všeho jídla se vyhodí. Zvykli jsme si na to, že jídlo je levné, a plýtváme jím způsobem, který by si naši předkové vůbec neuměli představit. V obchodech máme na výběr plno zbytečných a nezdravých potravin a pak se divíme, že v Indonésii hoří pralesy kvůli produkci obrovského množství levného konvenčního palmového oleje. Pralesy v Amazonii jsme tiše pokáceli už před lety, protože tam pěstujeme geneticky modifikovanou sóju, kterou krmíme miliardy hospodářských zvířat, abychom měli k dispozici levné maso. O tom, že jsme ty miliardy zvířat pozavírali do klecí a zacházíme s nimi s mnohdy překvapivou brutalitou, o tom ani nemluvě. Zavedli jsme v zemědělství postupy, které se neobejdou bez nebezpečných chemických prostředků a bez katastrofické devastace půdy, na které jsme přitom životně závislí. Opravdu je tohle rozumná cesta? Anebo bychom měli uvážlivě a udržitelně hospodařit, s jídlem zacházet s respektem, být sami dobrovolně skromnější a s ostatními více solidární?

Zdroje dat:
EU Pesticides database, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní rostlinolékařská správa, biospotrebitel.cz, Vysoká škola chemicko-technologická, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, Svaz ekologických zemědělců Pro-bio, Environmental Working Group.