Význam teploty 

vyznam horecky

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Úvaha

V učebnicích fyziologie těla je uváděno, že za „normální“ teplotu lidského těla je považována teplota 37 °C. Tuto hodnotu označil již v 19. století německý lékař Carl August Wunderlich. V dnešní době se však ukazuje, jak dokládají nejnovější studie, že tělesná teplota zdravého lidského organismu je nižší a hodnota nad 37 °C se považuje za teplotu zvýšenou. Došlo tedy v historii lidstva ke změně? Jedná se o chybu způsobenou odlišným způsobem měření a kvalitou či kalibrací teploměrů? Nebo je to dáno působením novodobých faktorů?

Zvýšená teplota

Pokud je teplota vyšší, je to znamení, že tělo s něčím bojuje, vytvoří si teplotu, zánět, svými prostředky se snaží s problémem vypořádat.

V případě nemoci je to vlastně příznivé znamení; signalizuje totiž, že imunita chce bojovat. Problém ovšem nastane, pokud je teplota zastavena nějakým lékem na snížení teploty. Sice se tělu uleví, ale ten problém nevyřešil imunitní a regulační systém, ale za něj to udělal ten lék. Imunita tedy ztratila možnost bojovat a slábla.

Lidský termoregulační mechanismus je nastaven velmi dokonale, aby udržel základní životní funkce. Pokud probíhá v těle infekce, aktivuje se termoregulační mechanismus. Ten vytvoří horečku a začnou se do krve vyplavovat tzv. mediátory zánětu, tj. např. prostaglandiny a interleukiny, jež chápejme jako přenašeče informace do mozkového termoregulačního centra. To vydává signál ke zvýšení teploty.

Při tomto procesu se zrychluje metabolismus včetně detoxikační činnosti jater a zrychlují se aktivity buněk imunitního systému. Když organismus infekci zvládne, přestanou krví kolovat mediátory zánětu, a proto seřídí termoregulační centrum teplotu, aby se vrátila do standardních hodnot.

A co se děje, pokud je situace ovlivněna lékem proti horečce?

Lék zaměřený proti horečce působí tak, že blokuje tvorbu mediátorů zánětu. Ty se tedy už netvoří, a tak mozek nedostává informace, je vlastně oklamán, nemá potřebu tvořit teplotu, metabolismus se zpomalí, imunitní reakce se zpomalí, a to v situaci, kdy je reálně v těle přítomen virus… A následně se přemnoží i bakterie. Na ty pak dotyčný dostane antibiotikum, které opět obchází imunitu a problém za ni řeší. Ve střevu se navíc poruší rovnováha mikrobiomu, ještě více se imunita oslabí a rozjíždí se celý následný příčinný řetězec, jenž vede časem k diagnóze s názvem chronický zánět.

Nárůst chronických zánětů?

Dřívější statistiky ukazovaly, že ještě na začátku 20. století převažovaly akutní záněty nad záněty chronickými. Žel, v dnešní době je tomu dle mého osobního názoru opačně. Je velký nárůst chronických zánětů, které byly nebo jsou potlačovány, jsme v době antibiotické, kortikoidní a imunosupresivní. A schopnost imunitního systému tvořit si teplotu zeslábla. Tým vědců ze Stanfordovy univerzity naopak tvrdí, že právě s nástupem antibiotik a celkovým ekonomickým rozvojem (respektive zlepšenou životní úrovní a hygienou) pravděpodobně došlo ke snížení míry výskytu chronických zánětů v populaci.

Moje zkušenosti s tímto závěrem nejsou v jednotě. Slýchávám věty lidí, kteří trpívají chronickými nemocemi, a ti většinou popisují situace, že od dětství reagovali na jakoukoliv infekci vysokými teplotami, s nutností zasahovat antibiotiky, paraleny apod. Časem se to změnilo a nyní, když mají nějakou infekci, bývá průběh bez teplot nebo jsou jen lehce zvýšené. To považuji za nedobré znamení, jejich imunitní regulační systém ztratil přirozenou schopnost reagovat teplotou. A to právě v důsledku používání léků na srážení teploty a antibiotik.

K tomu se přidávají další okolnosti, např. chudokrevnost často související s chybnou výživou, slabý krevní oběh, snížená funkce štítné žlázy, protože ona je tím orgánem, který reguluje v těle teplotu. Uvedených okolností také hodně přibylo. Při rozborech rozlišujeme lidi teplokrevné a zimomřivé, uvedené faktory patří těm zimomřivým. Je jim neustále zima, mají studené ruce a nohy, husí kůži, třesavku.

Chybný návyk(?) a jeho dopad

Zimomřivější jsou obvykle ženy. Je ale pozoruhodné sledovat ženy třeba při slavnostních událostech nebo na plese. Mívají lehké šaty, krátké rukávy, hluboké výstřihy (někdy ukazující i břicho) a mají holá záda. Zatímco jejich tanečníci nosí košili s dlouhým rukávem, kravatu nebo motýlka těsně u krku a sako, dlouhé kalhoty, pevné boty. Ženám bývá zima, mužům horko… Podobně na scéně romantických filmů, natáčených kdesi v Anglii či Skotsku na větrných výspách skalnatého pobřeží Atlantského oceánu, jsou dívky oblečeny jen do halenek se špagetovými ramínky, kdežto jejich mužské protějšky chodívají často ve svetrech s „houskovým“ vzorem…

Na citované stanfordské univerzitě byla provedena docela robustní retrospektivní studie (celkem 677 423 naměřených hodnot). Ta nakonec doložila, že průměrná tělesná teplota mužů a žen (rozdělených dle věku, výšky, hmotnosti a v některých případech také dle data a denní doby měření teploty) se v průběhu let snižovala… „Zdravá“ tělesná teplota se postupně snížila o 0,03 °C za každou dekádu.

Beru to jako fakt, ač pohledy, proč tomu tak je, mohou být, jak vnímám, rozdílné a mnohotvárné.

MUDr. P. Šácha

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.