Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V poslední době se rojí různé, ne příliš optimistické studie, které se věnují výskytu mikroplastů ve vzduchu, vodě, ale také jídle. V lidském těle přitom spouštějí řetězec negativních pochodů, nacházejí se v mateřském mléce, plicích, krvi. Ušetřena jich nezůstala dokonce ani Antarktida. Tím, že mikroplasty velmi snadno putují vzduchem, neboť jsou unášeny větry a vodou, v současné době jsou rozptýleny doslova po celém světě. Jak na ně naše tělo reaguje? Jak eliminovat jejich příjem? A je to ještě vůbec možné?
Mikroplasty, jako ne příliš lákavé šmakulády
Pod pojmem mikroplasty si můžeme představit různorodé kousky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů. Dělíme je na tři základní skupiny
- Primární mikroplasty, které představují směs vláken, kuliček a úlomků nepravidelného tvaru, které jsou vyráběny záměrně. Následně se přidávají do nátěrových barev, kosmetiky, jako je zubní pasta, mýdlo, šampón či pleťové mléko. Jejich hlavním úkolem je zlepšit viskozitu, vzhled, ale také fungují jako abrazivum.
- Sekundární mikroplasty vznikají mechanickým opotřebováním plastů či jejich nalámáním, přírodní erozí. Hromadí se především v oceánech, odkud jsou unášeny doslova do celého světa. Velmi často je nacházíme v tělech ryb a dalších mořských živočichů, kteří je přijímají prostřednictvím potravního řetězce anebo též vody, kterou pijí.
- Nanoplasty, nejmenší druhy mikroplastů, které nepřesahují velikost 20 mikrometrů. A právě na nanoplasty se zaměřuje většina studií, která jímá podezření, že způsobují nejhorší škody díky schopnosti pronikat biologickými bariérami těla.
Mikroplasty v játrech
Zajímavý článek umístila nedávno na svém portále i Česká televize, Mikroplasty pronikají až do mozku. A mění chování, varuje studie — ČT24 — Česká televize (ceskatelevize.cz), kde se můžeme dočíst, že: „Vědci z University of Rhode Island vystavili myši různým množstvím mikroplastů – dostali je do nich skrze pitnou vodu. A potom sledovali, jakým způsobem se tam tyto částečky usazují a hromadí. Ukázalo se, že mikroplasty se hromadí v tkáních mnoha orgánů, včetně těch mimo trávicí soustavu myší. Jaime Ross, profesor neurovědy na University of Rhode Island, který se na studii podílel, uvedl, že vědci byli překvapeni, kolik mikroplastů se v průběhu času akumulovalo v drobném myším těle.
Často se objevovaly například hluboko v jaterních buňkách, slezině a v ledvinách, ale dokonce i v mozku. Tedy nejen uvnitř zažívacího traktu, jak by se dalo očekávat, ale přímo v jeho tkáních – dostat se tam mohly vlastně jen krevním oběhem.“
Balená voda jako jeden z viníků
Nelze vše svalovat na balenou vodu, to by byl čirý nesmysl, neboť, rozhlédneme-li se, můžeme si všimnout, že plasty jsou skutečně všude vůkol nás. Setkáváme se s nimi doslova denně. Nedávno, když jsem procházela běžným supermarketem a snažila se upřednostnit výrobky balené v něčem jiném, než je plast či plastová fólie, došlo mi, že takto nakoupit, bude téměř nemožné. Vozík sice zaplníte běžnou zeleninou a ovocem, kdy například plody bio produkce jsou opět umístěny do plastových obalů, to, aby se nepomíchaly s konvenčně pěstovanými plody, tím je však výčet košíku dovršen.
Jogurty, sýry, zrniny, snídaňové směsi, uzeniny, dokonce i mnohé mléko, kefíry, mražená zelenina, ryby, to vše je baleno v plastu. A i když si zakoupíte lákavě vyhlížející rybu, která je umístěna v papírovém obale, doma po rozbalení zjistíte, že celý výrobek je uvnitř chráněn plastovým vakem. A tak bychom mohli pokračovat dále, protože, jak jsme si již řekli, balené potraviny budou jen špičkou ledovce.
Testování pitné vody
Pokud se však vrátím k původní myšlence, která nadepsala nadpis odstavce, zkusme se blíže podívat na zoubek balené vodě. Nedávno mne totiž na portále www.minutovezpravy.cz zaujal článek, kde se dočteme, že: „Vědci z univerzit Columbia a Rutgers provedli testy na třech populárních značkách balené vody prodávané ve Spojených státech. Konkrétní značky vědci neuvádí, avšak říkají, že množství plastových fragmentů v lahvové vodě je 10 až 100krát vyšší, než bylo dříve zjištěno. Studie byla publikována v pondělí v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Výzkumníci ve vodě objevili mikroskopické částice plastu, nazývané nanoplasty, pomocí laserů naladěných na specifické molekuly. Podle studie obsahuje průměrný litr balené vody kolem 240 000 detekovatelných plastových fragmentů.“
Odkud se berou?
Otázkou zůstává, jaký je skutečný původ detekovaných nanoplastů. Jak velké procento se do lahve dostalo přímo z vody a jak moc je na vině pak samotná plastová lahev. Výzkumy dále dokládají mrazivý fakt, že balená voda obsahuje průměrně až dvaadvacetkrát více mikroplastů nežli voda z kohoutku. A to je jistě dobrý důvod, proč přestat kupovat balenou vodu. Často si vzpomenu na epický obrázek, který hodnou chvíli koloval internetem. Na něm jsou africké ženy nabírající vodu do hliněných nádob, divící se, že v Evropě je k mání kvalitní tekoucí voda a lidé stejně upřednostňují vodu balenou. Zkusme se posadit a na chvíli zamyslet.
Nápomocná vám může být také tato skvělá studie: Bottled water contains alarming amount of nanoplastics: What to know (medicalnewstoday.com)
Obezogeny – další Černý Petr
Mikroplasty uvolněné z potravinových obalů platí za jeden z významných obezogenů. Co to vlastně je? Ze svého pohledu nutriční terapeutky potřebuji i zde přispět svou troškou do mlýna.
Pod pojmem obezogen se skrývají molekuly, jež se naší součinností dostávají do vody, půdy, zmiňovaných potravin, odkud se pak uvolňují do lidského organismu či organismu zvířete. Zde pak obezogenní látky ovlivňují metabolismus živých organismů a mohou zapříčinit, že se v tkáních počnou hromadit tuky. Mezi významné obezogenní látky patří například:
- Fruktóza
- Genistein (látka, kterou nacházíme v sójových produktech)
- Glutamát sodný
- Nikotin
- Estradiol (z hormonální substituční léčby)
- Bisfenol A
- Ftaláty
- Polybromované difenyly
- Diazinon (pesticid)
- Benzopyren (cigaretový kouř)
Věnujme pozornost tomu, co jíme, čím se sytíme, jak skládáme svůj jídelníček, ale také, jak často se zamyslíme nad jeho čistotou.
Pod svícnem je nejvíc tma, aneb, posviťme si na zubní pasty
Při pročítání mnohých textů, které vedly k sestavení dnešního článku jsem zabrousila také k hygienickým produktům, zejména k zubním pastám. Tomuto tématu se věnuje také zajímavý odkaz: Transport and fate of microplastic particles in wastewater treatment plants – ScienceDirect, kde se můžeme dočíst, že zubní pasty platí za významný znečišťovatel životního prostředí a to nejen z hlediska mikroplastů. Jedna dávka zubní pasty (1,6 gramu) obsahuje 4000 plastových částic. Až si budeme příště čistit zuby, zejména pastou bělicí, která vykazuje kousky abrazivních kuliček, vzpomeňme si, kde mají tyto dílečky své kořeny.
TIP Celostní medicíny: Volte raději přírodní zubní pasty. Víte, jak vybrat tu nejlepší pro vás?
Proč nám mikroplasty škodí?
Jakmile prostřednictvím dýchacího či trávicího systému přijmeme určité procento mikroplastů, velice pravděpodobně se z nich počnou uvolňovat znečišťující látky, jako jsou běžně použitá změkčovadla anebo již zmíněný bisfenol A. Bohužel, tyto látky patří na seznam karcinogenů a díky studiím již víme, že mohou poškodit buněčnou stěnu. Takové poškození pak může dojít až alergické reakci, případně k buněčné apoptóze, tedy buněčné smrti.
Reakce těla a imunity
Reakce těla na mikroplast se liší jeho čistotou a velikostí. Pokud je mikroplast bez povlaku, tedy bez příměsi toxických látek, jako jsou těžké kovy či patogeny, imunitní systém si jej ani nevšimne. Pokud je však špinavý, buňky imunitního systému budou zasahovat stejně, jako by se setkaly s virem či bakterií. Zatěžování mikroplasty tedy vede k přetěžování imunitního systému a vzniku potenciálního zánětu až ke vzniku onkologické problematiky.
Nejohroženější jsou kojenci
Velice ohroženou skupinou jsou pak kojenci, kdy na základě studií bylo zjištěno, že stolice kojených dětí obsahovala v průměru jednou tolik mikroplastů nežli se našlo ve stolici dospělých. Alarmující jistě bude, že mikroplasty vstupují skrze placentu a mohou se tak dostat do těla vyvíjejícího se plodu. Po narození pak kojenec skrze mateřské mléko přijímá další chemický koktejl. Bližší informace pak dostanete i po přečtení této studie: Microplastics found in human breast milk for the first time | Plastics | The Guardian. Studie, mimo jiné, uvádí také to, že drobné nanoplasty byly nalezeny mezi krystaly mořské soli či popisuje, že lidé sní průměrně až 50 000 mikroplastů ročně.
35 % mikroplastů se uvolňuje z oblečení, během praní, aneb, jak z toho bludného kruhu ven?
Jak mikroplasty co nejvíce eliminovat?
Musím vás zklamat, neboť mikroplasty jsou v dnešní době již opravdu všude. Jak jsme si pověděli výše, potýkají se s nimi i tučňáci na Antarktidě. Přesto vše však můžeme mikroplastům vyhlásit válku, zajímat se o čistotu kupovaných potravin, co nejvíce eliminovat nákup potravin balených v plastu, zcela se vyhnout balené vodě, využít služeb filtrační konvice, používat bio, nezávadnou kosmetiku, nakupovat oblečení vyrobené z přírodních materiálů, jako je bavlna, len, hedvábí, vlna či viskóza.
V takových materiálech je nám stejně nejlépe, zejména, když se o slovo hlásí teplejší počasí. Pozornost věnujme také našemu domovu, který čistěme netoxickými přípravky, využijme skvělých vlastností dřeva, skla, kovu. Vyhýbejme se plastovým krabičkám, nábytku aj. Zajímejme se také o to, v jakém pracím prášku pereme, neboť i ten bývá zdrojem zbytečné nálože mikroplastů. Buďme vnímaví nejen vůči sobě, ale také druhým, k životnímu prostředí, čímž položíme stabilní základy ekologie také pro naše děti.