Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Autoimunitní problematika je velmi obsáhlá a specifická, nechci ji proto degradovat pouhou absencí lepku, která se zdá být jednoduchým řešením, nicméně, mnohé autoimunitní problémy vyvolává právě lepek, dennodenně zatěžující tenké střevo a následně i další, životně důležité orgány. Vezměme třeba jen kůži, která je odrazem našeho vnitřního prostředí. Nelečme akné, ekzémy a další kožní problémy mastmi, které jen potírají vnější dopad. Podívejme se hlouběji, na střevo, neboť právě tam může dřímat ona cesta k uzdravení.
Mám podobnou zkušenost, od dětství Hashimotova tyreoiditida, kterou pak za několik let doplnil i diabetes I. typu. V obou případech se jedná o autoimunitní neduhy, které spustil právě lepek. Mezi těmito metabolickými poruchami mne celých 13 let trápily záněty střeva a s tím spojené doprovodné jevy, jedním z nich byl také ekzém, akné, které mi však dělalo nejmenší vrásky. Ze všeho nejtěžší byly neustálé bolesti břicha. Věřím, že kdybych vše pochopila mnohem dříve, k diabetu I. typu u mne nemuselo vůbec nikdy dojít. Lékařské prostředí mne však po celou dobu vnímalo jako zcela zdravého člověka. Jakmile jsem ve svých 27 letech vysadila lepek, mé zdraví se začalo den ode dne zlepšovat. Vymizely záněty střeva, bolesti břicha, ekzém, ze všeho nejvíc jsem však pocítila náhlý příval energie, který mě doslova postavil na nohy. Z počátku jsem z jídelníčku vyřadila rovněž kravské mléko, které jsem po několika letech vyměnila za kozí. Zcela jsem vyloučila jakékoli zpracované, instantní potraviny, potraviny ze sóji, cukr. Dále, potraviny vysokého glykemického indexu, jako bylo rýžové, kukuřičné pečivo, nudle, tyčinky, sladkosti, byť bezlepkové. Svůj jídelníček jsem pak stavěla na pseudoobilovinách, luštěninách, batátech a bramborech. Ponechala jsem také ovesné vločky, které mi dělaly nevýslovně dobře. Ovoce, zelenina, semínka, oříšky, domácí vejce, domácí maso, kvalitní ryby, lněný, olivový, kokosový olej. Pro začátek mi to stačilo. V průběhu let jsem pak jídelníček rozvolnila, vždy jsem se však snažila upustit od lepku, byť i minimálního množství. Výborným ukazatelem mi byla kůže. Jakmile jsem zhřešila, objevil se ekzém, akné.
Autoimunitní řešení v knize Amy Myers
Po letech jsem se dostala k jedné, velmi dobře napsané knize, kterou sepsala lékařka Amy Myers, jež se v průběhu života sama potýkala s Basedowovou chorobou, nadměrnou funkcí štítné žlázy, dalším z autoimunitních neduhů. Ve svém díle klade důraz na bezlepkovou, bezmléčnou dietu, s omezením vajec, luštěnin, některých semen a ořechů. Podrobně vysvětluje syndrom propustného střeva, kdy doslovně píše: „Propustnost střeva ohrožuje schopnost tenkého střeva vstřebávat živiny. Tenké střevo je tak úžasné zčásti kvůli obrovské ploše svého povrchu, které dosahuje všemi svými záhyby a klky. Čím větší povrch má, tím více živin dokáže vstřebat. Pokud se ale klky a mikroklky poškodí, povrchová plocha tenkého střeva se zmenší, o hodně poklesne schopnost vstřebávat živiny. Třebaže klasická medicína uznává význam tohoto fenoménu pouze u celiakie, mé klinické zkušenosti mne vedou k přesvědčení, že těchto typů poškození existuje celé spektrum, zahrnující mnoho lidí s propustným střevem, neschopných získat ze své potravy všechny prospěšné živiny.“
Tento poznatek ráda doložím, neboť ani u mne nebyla celiakie prokázána, dokonce ani sebemenší citlivost na lepek. A přesto, jakmile jsem lepek plně vysadila, mé zdraví, energie, ale také nálada, neboť ve střevě vzniká například serotonin, hormon dobré nálady, se projevili jako nikdy předtím.
V knize si dále Amy Myers pokládá otázku: „Co se stane, když materiály, které patří dovnitř střeva, začnou prosakovat ven? Zaprvé, začnou do vašeho krevního řečiště, kam rozhodně nepatří, pronikat toxiny a nepřátelské mikroby – elementy, které by za normálních okolností zůstaly ve střevě a byly by vyloučeny. Objeví se akné nebo časté nachlazení či bolesti hlavy, váš imunitní systém se začne cítit přetíženě. Situace se ale zhoršuje, protože spolu s těmi špatnými toxiny a mikroby vaše střevo propouští také neúplně strávenou potravu v podobě, v jaké ji tělo prostě nezná. Namísto molekul aminokyselin a glukózy, které je Váš imunitní systém naučený očekávat, si do Vašeho krevního řečiště nacházejí cestu mnohem větší a podivnější složky potravy. A právě teď se Váš imunitní systém může opravdu zbláznit. Začíná vyrábět protilátky proti všem těm vetřelcům. Pokaždé, když sníte jídlo, které obsahuje alergen, v našem případě hovoříme o lepku, protilátky zalarmují imunitní systém a hoši v řídící centrále vypálí dávku zánětlivých látek. Vzniká chronický zánět, se všemi různými vedlejšími účinky a Váš imunitní systém je nyní opravdu vystresovaný. Pokud se toto děje dostatečně dlouho, může se u Vás rozvinout autoimunitní choroba.“
Z knihy se také dozvíme, že
- s lepkem je spojeno více než 55 onemocnění
- odhadem u 99 % lidí, kteří mají buď celiakii, nebo přecitlivělost na lepek, není tato diagnóza nikdy zjištěna
- až 30 % lidí evropského původu nese gen pro celiakii, který je vystavuje vysokému riziku zdravotních problémů, jež jsou spouštěny lepkem
- nedávná studie publikována v prestižním časopise Gastroenterology porovnávala 10 000 vzorků krve odebraných jedincům před 50 lety se vzorky odebranými od 10 000 lidí v dnešní době a zjistila přitom, že výskyt celiakie se zvýšil o 400 %
- studie prováděna v letech 1969 až 2008, sledující 30 000 pacientů s diagnostikovanou celiakií, nediagnostikovanou celiakií (jež byla odhalena v průběhu studie) a přecitlivělostí na lepek, zjistila, že v každé z těchto skupin byla významně vyšší úmrtnost než u účastníků, na které neměl lepek vliv.
Chleba ale přeci jíme od nepaměti
Chléb, těstoviny, ale i další pekařské výrobky, které dnes kupujeme, jsou naprosto odlišné od těch, které kupovali naši prarodiče. Velmi poučně o tom píše také William Davis ve své knize Život bez pšenice. Amy Myers se tomuto tématu do hloubky nevěnuje, přesto se můžete dočíst základní myšlenku, kterou dále rozebírá také Davis.
„Ve snaze vytvářet ještě lehčí, nadýchanější formy chleba i jiných pekařských výrobků a taky v rámci úsilí o produkci tvrdších odrůd pšenice vytvořili farmáři a korporace nové hybridy. Stejně, jako pěstitelé přišli na to, jak vyšlechtit tvrdší rajčata či nové odrůdy růží, vyvinuli také nové odrůdy pšenice. Za pokrok se ale platí, přičemž cena za hybridizaci pšenice i jiných obilovin je vysoká. Hybridizace vytvořila nové formy lepku – tedy úplně nové bílkoviny, které naše tělo nerozpoznává. Je známo, že vzájemným křížením dvou různých odrůd pšenice vzniklo několik nových pšeničných bílkovin, které se v původních odrůdách nevyskytují. Naše těla se nevyvíjejí tak rychle jako nově vznikající pšenice a prostě nevědí, jak na tyto bílkoviny reagovat.“
Jak na měsíc vyloučit z jídelníčku lepek
Popravdě, je to velmi snadné, Amy Myers sice píše také o vyřazení pseudoobilovin, kdy z příloh respektuje pouze batát. Já sama jsem však vyloučila pouze lepek a kravské mléko. Pokud se zaměříte tedy na lepek, z jídelníčku vytěsníte pšenici, ječmen, žito a výrobky z nich. Pozor také na skrytý lepek, který se může nacházet v alkoholu (pivo), bujónu, kukuřičných lupíncích, uzeninách, veganských náhražkách masa, vitamínových přípravcích, léčivech aj.
Klasické lepkové přílohy pak nahradíte jáhly, pohankou, ovesnými vločkami (všechny ovesné vločky jsou bezlepkové, problém nastává tehdy, jsou-li kontaminovány částmi lepku při zpracovávání pšenice, ječmene, žita, které jedou na výrobní lince před zpracováním ovsa), bezpluchým ovsem, amarantem, quinoou, slzovkou, Bio rýží basmati (prosta arsenu, který je jinak v rýži často detekován), batátem, bramborem vařeným ve slupce, luštěninami.
Z těchto příloh si hravě uchystáte sladkou či slanou snídani, slanou přílohu k obědu či večeři. Velmi tvárná je pohanka, ze které lze připravit palačinky, knedlíky, kaše, dokonce i výbornou bábovku, zkombinujete-li s mletými vlašskými ořechy, vejcem, kokosovým cukrem a olejem. Z jáhel lze pak uchystat velmi chutný knedlík, kaši či jáhelník. Všechny zmíněné bezlepkové přílohy jsou velmi tvárné a mnohé z nich jídelníček povznesou. Za pokus to stojí, jeden jediný měsíc, během kterého získává tělo šanci, uzdravit se.