Vlákninou proti nemocem

Musím vzpomenout na doby, kdy se vláknina považovala za balast, tj. za něco, co projde střevem, nespotřebuje se a k ničemu užitečnému není. Ale tento názor se časem měnil a vláknina začala nabývat na důležitosti, a to hlavně vzhledem k narůstajícímu počtu rakoviny tlustého střeva, dále k chronickým zácpám, hemoroidům a konečně obezitě.

Nepominutelný „balast“

Musím vzpomenout na doby, kdy se vláknina považovala za balast, tj. za něco, co projde střevem, nespotřebuje se a k ničemu užitečnému není. Ale tento názor se časem měnil a vláknina začala nabývat na důležitosti, a to hlavně vzhledem k narůstajícímu počtu rakoviny tlustého střeva, dále k chronickým zácpám, hemoroidům a konečně obezitě. Výzkumníci hledali příčiny a přicházeli na to, že nedostatek vlákniny v moderní stravě je jedním z klíčových momentů pro rozvoj výše jmenovaných nemocí. Dnes se dokonce hovoří např. ve vztahu k obezitě, že jde o „epidemii“ tohoto tisíciletí, a tak je doporučováno zvýšit příjem vlákniny ve stravě jako jeden z kroků k dosažení redukce váhy.

  • V porovnání s evropskými zeměmi výzkumy ukázaly, že máme v jídelníčku o polovinu méně vlákniny.

Máme totiž „uspěchané“ preference a zvyklosti při stravování, dáváme přednost jídelnám typu fastfood a bufetům. Chybí nám zelenina, celozrnné výrobky, luštěniny. Mezi oblíbenou kombinaci jídel (zvláště u mládeže) patří hamburger a cola, potom káva (opět nejlépe „s sebou“) a cigareta. Vše za pochodu, se sluchátky v uších.

  • Samozřejmě na druhé straně přibývají lidé, kteří se věnují vlákninové stravě i sportování a o této problematice hodně vědí. Žel, jsou v menšině.

Ona „epidemie“ je tedy z globálního pohledu obyvatel ČR platná a narůstající. Často se setkávám s pokusy o hubnutí prostřednictvím různých diet a redukčních programů, ale doba trvání je krátká, chybí výdrž a trvalá změna stravovacího režimu. Po ukončení diety přijde známý ´jo-jo efekt´ a vše se vrací do starých kolejí.

Zdroje vlákniny

Vláknina jablkaZ ovoce je třeba vyzvednout jablka a hrušky – ty jsou dnes na trhu méně zastoupeny a jsou cenově drahé. (Raději si vezmeme vodní meloun, který je na tom z pohledu vláknin ovšem hůře…) A co třeba zelenina – např. květák, kapusta, ředkvičky, kedlubny… – to vše nám velmi dobře poslouží, dále pak luštěniny – fazole, hrách, cizrna, čočka. Samozřejmě celozrnné pečivo, tím ovšem není míněno pečivo z bílé mouky, které je posypáno celými zrny.

Doporučené množství

Doporučené množství vlákniny je asi 30-40 g na den. Někomu se to nezdá moc, ale je docela složité alespoň tuto normu splnit. Výzkumy ukázaly, že se pohybujeme průměrně na 10 gramech. Přicházejí odpovědi typu – luštěniny nemohu, protože nadýmají, k brokolici mám odpor, růžičkovou kapustu nesnáším. To mám pořád jíst jen obilné vločky? Ukazuje se, že člověk musí být silně přesvědčen o výhodnosti vláknin a že musí mít silný motiv, aby dokázal splnit svou denní normu. Moderním trendem je užívání potravních doplňků, jež v sobě nesou vlákninu.

Čemu vláknina prospívá

  • Studie vyzvedávají prospěšnost vláknin při snižování LDL cholesterolu,
  • statistiky hlásají snižování pravděpodobnosti infarktu, pokud je dostatek vlákniny ve stravě.
  • Redukční programy obsahující vlákniny povzbuzují také v tom, že je snížen pocit hladu

Symbióza střevní flóry

Pro mne, jestliže 26 let prosazuji symbiózu ve střevu užíváním probiotik a prebiotik, je jasný fakt, že

  • vláknina je prebiotikum a příznivě ovlivňuje střevní mikroflóru, zvláště po antibioticích.

Vyzvedávám také

  • inulin, chlorellu,

a zvláště bych doporučil

  • fermentovanou zeleninu, zmíním třeba červenou řepu.

To vše nám poslouží v rámci detoxikační schopnosti střeva, protože

  • vláknina na sebe váže a odvádí z těla toxické látky.
  • Vláknina také dráždí stěnu střevní a nutí ji ke zvýšené peristaltice, což podporuje pravidelnou stolici a předchází vzniku hemoroidů
  • V tenkém střevu, kde dochází ke vstřebávání živin z potravy, má vláknina vliv na sacharidy; vlákniny mají nízký glykemický index
  • Také ovlivňuje vstřebávání vitaminů a minerálních látek.

Závěrem lze shrnout, že vláknina není pouhý balast, ba naopak sehrává hodně důležitou roli ve prospěch zdraví. Ve své praxi jsem v léčebném programu kterékoli chronické choroby začínal tím, že je třeba upravit poměry ve střevu, zajistit symbiózu a dostatečné množství vlákniny. Tak vzniknou základní podmínky pro to, aby se tělo mohlo léčit. Pokud taková situace ve střevu není, podává si jedinec ruku s nemocí.

Zpět nahoru