Vlákninou proti nemocem

cm vlaknina

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Musím vzpomenout na doby, kdy se vláknina považovala za balast, tj. za něco, co projde střevem, nespotřebuje se a k ničemu užitečnému není. Ale tento názor se časem měnil a vláknina začala nabývat na důležitosti, a to hlavně vzhledem k narůstajícímu počtu rakoviny tlustého střeva, dále k chronickým zácpám, hemoroidům a konečně obezitě.

Nepominutelný „balast“

Musím vzpomenout na doby, kdy se vláknina považovala za balast, tj. za něco, co projde střevem, nespotřebuje se a k ničemu užitečnému není. Ale tento názor se časem měnil a vláknina začala nabývat na důležitosti, a to hlavně vzhledem k narůstajícímu počtu rakoviny tlustého střeva, dále k chronickým zácpám, hemoroidům a konečně obezitě. Výzkumníci hledali příčiny a přicházeli na to, že nedostatek vlákniny v moderní stravě je jedním z klíčových momentů pro rozvoj výše jmenovaných nemocí. Dnes se dokonce hovoří např. ve vztahu k obezitě, že jde o „epidemii“ tohoto tisíciletí, a tak je doporučováno zvýšit příjem vlákniny ve stravě jako jeden z kroků k dosažení redukce váhy.

  • V porovnání s evropskými zeměmi výzkumy ukázaly, že máme v jídelníčku o polovinu méně vlákniny.

Máme totiž „uspěchané“ preference a zvyklosti při stravování, dáváme přednost jídelnám typu fastfood a bufetům. Chybí nám zelenina, celozrnné výrobky, luštěniny. Mezi oblíbenou kombinaci jídel (zvláště u mládeže) patří hamburger a cola, potom káva (opět nejlépe „s sebou“) a cigareta. Vše za pochodu, se sluchátky v uších.

  • Samozřejmě na druhé straně přibývají lidé, kteří se věnují vlákninové stravě i sportování a o této problematice hodně vědí. Žel, jsou v menšině.

Ona „epidemie“ je tedy z globálního pohledu obyvatel ČR platná a narůstající. Často se setkávám s pokusy o hubnutí prostřednictvím různých diet a redukčních programů, ale doba trvání je krátká, chybí výdrž a trvalá změna stravovacího režimu. Po ukončení diety přijde známý ´jo-jo efekt´ a vše se vrací do starých kolejí.

Zdroje vlákniny

Vláknina jablka Z ovoce je třeba vyzvednout jablka a hrušky – ty jsou dnes na trhu méně zastoupeny a jsou cenově drahé. (Raději si vezmeme vodní meloun, který je na tom z pohledu vláknin ovšem hůře…) A co třeba zelenina – např. květák, kapusta, ředkvičky, kedlubny… – to vše nám velmi dobře poslouží, dále pak luštěniny – fazole, hrách, cizrna, čočka. Samozřejmě celozrnné pečivo, tím ovšem není míněno pečivo z bílé mouky, které je posypáno celými zrny.

Doporučené množství

Doporučené množství vlákniny je asi 30-40 g na den. Někomu se to nezdá moc, ale je docela složité alespoň tuto normu splnit. Výzkumy ukázaly, že se pohybujeme průměrně na 10 gramech. Přicházejí odpovědi typu – luštěniny nemohu, protože nadýmají, k brokolici mám odpor, růžičkovou kapustu nesnáším. To mám pořád jíst jen obilné vločky? Ukazuje se, že člověk musí být silně přesvědčen o výhodnosti vláknin a že musí mít silný motiv, aby dokázal splnit svou denní normu. Moderním trendem je užívání potravních doplňků, jež v sobě nesou vlákninu.

Čemu vláknina prospívá

  • Studie vyzvedávají prospěšnost vláknin při snižování LDL cholesterolu,
  • statistiky hlásají snižování pravděpodobnosti infarktu, pokud je dostatek vlákniny ve stravě.
  • Redukční programy obsahující vlákniny povzbuzují také v tom, že je snížen pocit hladu

Symbióza střevní flóry

Pro mne, jestliže 26 let prosazuji symbiózu ve střevu užíváním probiotik a prebiotik, je jasný fakt, že

  • vláknina je prebiotikum a příznivě ovlivňuje střevní mikroflóru, zvláště po antibioticích.

Vyzvedávám také

  • inulin, chlorellu,

a zvláště bych doporučil

  • fermentovanou zeleninu, zmíním třeba červenou řepu.

To vše nám poslouží v rámci detoxikační schopnosti střeva, protože

  • vláknina na sebe váže a odvádí z těla toxické látky.
  • Vláknina také dráždí stěnu střevní a nutí ji ke zvýšené peristaltice, což podporuje pravidelnou stolici a předchází vzniku hemoroidů
  • V tenkém střevu, kde dochází ke vstřebávání živin z potravy, má vláknina vliv na sacharidy; vlákniny mají nízký glykemický index
  • Také ovlivňuje vstřebávání vitaminů a minerálních látek.

Závěrem lze shrnout, že vláknina není pouhý balast, ba naopak sehrává hodně důležitou roli ve prospěch zdraví. Ve své praxi jsem v léčebném programu kterékoli chronické choroby začínal tím, že je třeba upravit poměry ve střevu, zajistit symbiózu a dostatečné množství vlákniny. Tak vzniknou základní podmínky pro to, aby se tělo mohlo léčit. Pokud taková situace ve střevu není, podává si jedinec ruku s nemocí.