V těle probíhá po očkování bitva

ockovani 1 e1625221094406

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Úkol imunitních buněk

Od narození jsme vybaveni imunitními buňkami, které tělem neustále kolují a mají za úkol ho chránit; vyhledávají totiž všechny tělu nebezpečné či podezřelé buňky. Je to tzv. vrozená imunita. Cizí látku pohltí a vedou ji do systému lymfatických buněk, kde s nimi pomocí T-B lymfocytů (bílých krvinek) zahájí imunitní reakci s cílem vetřelce pacifikovat. Tento proces si neuvědomujeme, probíhá automaticky.

A na základě znalosti tohoto mechanismu je založen princip očkování.

Princip očkování

Do svalu je vpravena látka, kterou si můžeme nazvat antigenem; je to látka tělu cizí, a tudíž lze očekávat, že se s ní bude kontaktovat zmíněný imunitní mechanismus. Oním antigenem může být např. oslabený virus (nemůže nemoc vyvolat), nebo je jím pouze část viru. Tedy část, která se „přichytává“ na naši buňku. Je navázána na transportní nosič. A jak bylo uvedeno výše, antigen a transportní nosič je identifikován buňkami vrozené imunity.

Specifikum

V případě covidu je trochu odlišný ten fakt, že oním nosičem může být mRNA. Tady jde vlastně o přenos informace, jak má probíhat syntéza virového antigenu. Poněkud složitějším způsobem se T a B buňky v lymfatických uzlinách dozvědí, jak vypadá vetřelec. A tuto informaci si naše imunitní buňky zapamatují. Když se pak do těla dostane skutečný patogen (covid) s antigenem, který vypadá stejně, tělo se již svou imunitní připraveností dokáže s virem lépe vypořádat.

Toto jsou informace, které jsou často v mediích vysvětlovány, ale může nastat situace, že jedinec, který se pustí cestou očkování, se spolehne na popsaný proces a na to, že je tím jeho ochrana zabezpečena. Nesmí se ale zapomínat, že to není samo sebou. V těle probíhá bitva, která dovede jedince hodně vyčerpat.

Spánek

Lékaři proto doporučují alespoň tři dny zůstat v klidu, a hlavně věnovat pozornost dostatečnému spánku. Jednak proto, že ve spánku čerpáte energii, ale současně při něm dochází k detoxikaci od psychotoxinů. A buněčná paměť se čistí. Nepotřebná paměť se maže a vytváří se paměť nová – v uvedeném případě paměť na vakcínu. 

Dnešní lidé pracující s počítačem si tento proces snadno vybaví, když používají pro svou práci s počítačem některý „cleaner program“. Nové studie dokonce ukazují, že u lidí, kteří se po očkování dobře vyspali, byla reakce na vakcínu až dvakrát efektivnější.

Pomocníci

A připomenu ještě vitamin D3. Dokáže

  • stimulovat imunitní systém, a navíc
  • brání nasedání viru na tělní buňky.

Patří tedy mezi základní vybavení prospěšné pro dobrou práci imunity. Zvláště je nutné vitamin D3 doplňovat v zimních měsících, kdy není dostatek slunečního svitu.

Imunostimulační aktivitu mají také betaglukany; používají pro vstup do buňky její receptor ACE2 a ukazuje se, že tento receptor zastává důležitou roli ve vztahu mezi ním a virem. Vědci předpokládají, že receptor ACE2 má vliv na to, jak se obranný systém vůči viru postaví. Betaglukany tak vlastně pomáhají naladit obranu těla od samého počátku jeho napadení virem. Lékaři se domnívají, že díky betaglukanům dochází k trénování imunity.

  • Ještě je nutno poznamenat, že covidu vyhovuje chronický stres, nedostatek pohybu, špatná výživa, obezita a hektický způsob života.

Prevence se sice opírá o vymoženost očkování, ale skutečná prevence spočívá v komplexu opatření v celém životě jedince. Pokud si udělá rozbor svého života a spočítá si varovné signály, které mu naznačují, že by jeho imunitní systém kontakt s virem nemusel zvládnout, očkování je indikováno, ale současně musí ony signály trvale odstranit.

MUDr. P. Šácha