Únava, stres, vyhoření. Ve které profesi jste zdravotně nejvíce ohrožení?

cm kricici zena2

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Délka pracovního života se prodlužuje. Pečovat o své zdraví a předcházet ve svém zaměstnání syndromu vyhoření je stále důležitější. Existují profese, ve kterých je pokles pracovní schopnosti obzvláště výrazný. Kdo je tedy nejvíce ohrožen a jak se poklesu zdraví v důsledku stresu v práci nejlépe bránit?

Paní magistra Ilona Štorová je propagátorem velmi záslužného – a v Čechách zatím průkopnického – přístupu, zvaného Age Management. Není třeba děsit se tohoto názvu. Age Management je zaměřený na člověka: jak mu vytvořit ideální podmínky, aby byl v práci spokojený. Protože spokojený a motivovaný člověk je schopen pracovat déle a užít si pak více i důchod – protože si zvykl být aktivní a sám o sebe pečovat.

Nejrizikovější povolání: učitelé a zdravotní sestřičky

Více než polovina evropských zaměstnanců uvádí, že na pracovišti zažívá stres. Poklesem pracovní schopnosti se zabývá řada studií a zejména ta z Nizozemska (na 200 000 zaměstnancích) ukázala, že k největším propadům dochází v průběhu let u učitelů a středního zdravotnického personálu, především zdravotních sester. A pak jsou to samozřejmě lidé, kteří pracují velmi těžce fyzicky – zejména v zemědělství, dřevozpracujícím průmyslu a kovoprůmyslu.

Dvě hlavní doporučení, jak se nenechat pracovním stresem zničit

Ilona Štorová zdůrazňuje fakt, na který se někdy zapomíná, a sice že odchod do důchodu je například u současných studentů nastaven zhruba na 69 let. „To je velké množství času a let, kdy musí na trhu práce vydržet,“ říká. Podle ní je naprosto nejdůležitější investice do vlastního zdraví: sportovat, starat se o zdravou výživu, naučit se relaxovat a odpočívat. A také chodit na pravidelné prohlídky, pečovat o sebe. „A za druhé, zvyknout si na to, že se musíme celoživotně vzdělávat,“ pokračuje Štorová. „Někteří lidé budou muset ještě třeba za 40 let pracovat a není jisté v jakých profesích. Musíme si zvyknout na to, že je normální vrátit se do školy ve čtyřiceti, padesáti – i v šedesáti.“ Podle ní je tak zcela zásadní podpora zdraví a podpora vzdělávání. Být aktivní a snažit se na sobě sám pracovat.

Na zdraví má vliv i firemní kultura a jak se k nám chovají nadřízení

Jste-li ředitelé nebo majitelé firem, vězte, že férový přístup k vašim zaměstnancům se vám vždy vrátí. Pro zdravou firmu je optimální, jsou-li v ní zastoupeny všechny věkové skupiny. Nejenom dynamické a energické mládí, ale i starší pracovníci, kteří mohou díky svým zkušenostem firmě ušetřit nemalé finanční prostředky.

Lidem se nejlépe pracuje v hezky upraveném pracovním prostředí (důležité jsou i detaily, jako např. ergonomicky správná židle, která neničí záda); tehdy, když je správně motivujete (adekvátně věku jim nabídnete benefity, např. různé zdravotní procedury) a nejdůležitějším faktorem je celková atmosféra na pracovišti – zejména to, jak se k lidem chová přímý nadřízený.

Mělo by být v zájmu každého zaměstnavatele, aby byl schopen pomoci svým zaměstnancům udržet si pracovní schopnost do co nejvyššího věku. Vytvořit jim ty nejlepší podmínky. A pokud jste zaměstnanci, měl být tento článek jedním z upozornění – obzvláště pokud nemáte oduševnělého zaměstnavatele – že se stres a syndrom vyhoření nevyplatí podceňovat. A že dbát o své zdraví, zejména mít dostatek pohybu a kvalitního odpočinku, je naprosto nezbytné. Může to znít jako fráze, ale i v psychiatrické léčebně jsem z pozice psychologa mohl následky nedodržování těchto zásad vidět hodně často…

Webové stránky občanského sdružení, které se otázkou zdravého stárnutí zaměstnanců zabývá: www.agemanagement.cz

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.