Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Délka pracovního života se prodlužuje. Pečovat o své zdraví a předcházet ve svém zaměstnání syndromu vyhoření je stále důležitější. Existují profese, ve kterých je pokles pracovní schopnosti obzvláště výrazný. Kdo je tedy nejvíce ohrožen a jak se poklesu zdraví v důsledku stresu v práci nejlépe bránit?
Paní magistra Ilona Štorová je propagátorem velmi záslužného – a v Čechách zatím průkopnického – přístupu, zvaného Age Management. Není třeba děsit se tohoto názvu. Age Management je zaměřený na člověka: jak mu vytvořit ideální podmínky, aby byl v práci spokojený. Protože spokojený a motivovaný člověk je schopen pracovat déle a užít si pak více i důchod – protože si zvykl být aktivní a sám o sebe pečovat.
Nejrizikovější povolání: učitelé a zdravotní sestřičky
Více než polovina evropských zaměstnanců uvádí, že na pracovišti zažívá stres. Poklesem pracovní schopnosti se zabývá řada studií a zejména ta z Nizozemska (na 200 000 zaměstnancích) ukázala, že k největším propadům dochází v průběhu let u učitelů a středního zdravotnického personálu, především zdravotních sester. A pak jsou to samozřejmě lidé, kteří pracují velmi těžce fyzicky – zejména v zemědělství, dřevozpracujícím průmyslu a kovoprůmyslu.
Dvě hlavní doporučení, jak se nenechat pracovním stresem zničit
Ilona Štorová zdůrazňuje fakt, na který se někdy zapomíná, a sice že odchod do důchodu je například u současných studentů nastaven zhruba na 69 let. „To je velké množství času a let, kdy musí na trhu práce vydržet,“ říká. Podle ní je naprosto nejdůležitější investice do vlastního zdraví: sportovat, starat se o zdravou výživu, naučit se relaxovat a odpočívat. A také chodit na pravidelné prohlídky, pečovat o sebe. „A za druhé, zvyknout si na to, že se musíme celoživotně vzdělávat,“ pokračuje Štorová. „Někteří lidé budou muset ještě třeba za 40 let pracovat a není jisté v jakých profesích. Musíme si zvyknout na to, že je normální vrátit se do školy ve čtyřiceti, padesáti – i v šedesáti.“ Podle ní je tak zcela zásadní podpora zdraví a podpora vzdělávání. Být aktivní a snažit se na sobě sám pracovat.
Na zdraví má vliv i firemní kultura a jak se k nám chovají nadřízení
Jste-li ředitelé nebo majitelé firem, vězte, že férový přístup k vašim zaměstnancům se vám vždy vrátí. Pro zdravou firmu je optimální, jsou-li v ní zastoupeny všechny věkové skupiny. Nejenom dynamické a energické mládí, ale i starší pracovníci, kteří mohou díky svým zkušenostem firmě ušetřit nemalé finanční prostředky.
Lidem se nejlépe pracuje v hezky upraveném pracovním prostředí (důležité jsou i detaily, jako např. ergonomicky správná židle, která neničí záda); tehdy, když je správně motivujete (adekvátně věku jim nabídnete benefity, např. různé zdravotní procedury) a nejdůležitějším faktorem je celková atmosféra na pracovišti – zejména to, jak se k lidem chová přímý nadřízený.
Mělo by být v zájmu každého zaměstnavatele, aby byl schopen pomoci svým zaměstnancům udržet si pracovní schopnost do co nejvyššího věku. Vytvořit jim ty nejlepší podmínky. A pokud jste zaměstnanci, měl být tento článek jedním z upozornění – obzvláště pokud nemáte oduševnělého zaměstnavatele – že se stres a syndrom vyhoření nevyplatí podceňovat. A že dbát o své zdraví, zejména mít dostatek pohybu a kvalitního odpočinku, je naprosto nezbytné. Může to znít jako fráze, ale i v psychiatrické léčebně jsem z pozice psychologa mohl následky nedodržování těchto zásad vidět hodně často…
Webové stránky občanského sdružení, které se otázkou zdravého stárnutí zaměstnanců zabývá: www.agemanagement.cz