Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V souvislosti s válkou na Ukrajině (ostřelování jaderné elektrárny v Záporoží, obsazení zapečetěné elektrárny v Černobylu, hrozby nukleárními zbraněmi) se množí dotazy, do jaké míry je obyvatelstvo v České republice ohroženo na zdraví radioaktivním zářením a zda má smysl se proti tomu chránit užíváním tablet s obsahem jódu, přesněji řečeno jodidu draselného.
Typy záření
Předně je třeba říci, že radioaktivita existuje i v přírodě a existovala by, i pokud by na Zemi nežili lidé. Tato přirozená radioaktivita vzniká samovolným rozpadem atomového jádra. Přitom se uvolňuje energie ve formě radioaktivního záření. Pokud toto záření na jiné látky, dochází ke vzniku takzvaných iontů. Proto je toto záření označované jako ionizované záření.
Existují tři formy radioaktivního záření – alfa, beta a gama. Nejnebezpečnější z této trojice je gama záření, které může mít velmi ničivé účinky. Bylo již zmíněno, že radioaktivita je přirozená součást prostředí kolem nás. Přirozeně radioaktivních látek je kolem nás mnoho, radioaktivní jsou dokonce i tkáně živých organismů. V dávné minulosti byla na Zemi mnoho více radioaktivity, protože radioaktivní částice byly součásti vesmírné hmoty, z které vznikla naše Sluneční soustava. Pozůstatkem těchto dějů je například radioaktivní uran, který byl těžen dříve i u nás. Ovšem jak bude plynout nekonečný čas vesmíru, radioaktivita bude na Zemi stále klesat, protože bude neustále docházet k rozpadu dalších a dalších radioaktivních prvků.
Nicméně člověk začal v minulém století ionizované záření radioaktivních prvků k výrobě elektřiny jako poměrně levného a vhodného zdroje. Nejdůležitější radioaktivní prvky, které se k tomu využívají, jsou uran, radium nebo plutonium. S rozvojem těchto elektráren, a hlavně po tragédii v jaderné elektrárně v Černobylu v roce 1986 začali lidé velmi pečlivě sledovat úroveň radioaktivity v životním prostředí. Pro její hodnotu byla ustanovena jednotka Sievert (Sv), rovněž je používán její zlomek milliSievert (mSv), tisícina Sievertu. Je důležité při čtení různých textů sledovat, kde jsou údaje v Sievertech a kde v miliSievertech. Někdy je rovněž, třeba na stránkách Státního ústavu pro jadernou bezpečnost používána jednotka mikroSievert, což je jedna miliontina Sievertu.
Pro srovnání, průměrná dávka radiace, kterou obdrží za rok člověk v naší republice v přírodním, nekontaminovaném, prostředí, je 3 200 mikroSievertů neboli 3,2 miliSievertů. Při rentgenu hrudníku jsme ozáření jednorázovou průměrnou dávkou 50 mikroSievertů, při rentgenu břicha to může být 600 mikroSievertů. Lidé pracující se zdroji záření obdrží za rok celkovou dávku 20 000 mikroSievertů.
Pokud lidé obdrží silnou dávku záření, vznikají již zmíněné ionty i v těle člověka a dojde k tvorbě energie, která negativně působí na náboj atomů a molekul v lidské tkáni tím, že dochází ke změně náboje. Některé buňky toto záření přímo usmrtí, jinde pozmění jejich genetickou informaci. Nesmírně nebezpečné je, že z dlouhodobého hlediska se zvyšuje riziko vzniku rakoviny. Při silné dávce dochází ke vzniku nemoci z ozáření, která je odborně označována jako akutní radiační syndrom. Člověk musí být vystaven určité dávce radiace, obvykle vysoké dávce po krátkou dobu.
Dávka v hodnotě 0,05 až 0,2 sV sice nevyvolá žádná příznaky, ale představuje již možné riziko pro vznik rakoviny. Mírný stupeň nemoci z ozáření je uváděn od dávky 0,5 sV, vážná od hodnoty 2 sV. Téměř 100% úmrtnost mají dávky od 6 sV. Je nutno poznamenat, že zmíněné dávky mohou nastat pouze v případě velmi vážné havárie jaderné elektrárny či v případě útoku jadernými zbraněmi.
Záření a jodid draselný
Pokud by k něčemu takovému došlo v případě katastrofy jaderné elektrárny, pro okolní území jsou obyvatele těchto území vybavení pro případy potřeby tabletami obsahujícími jodid draselný. Jde o to, že v případě jaderného neštěstí dochází k uvolnění radioaktivního jódu, který se ukládá v lidském těle ve štítné žláze. Toto může způsobit rakovinu štítné žlázy. Pokud v případě nebezpečí užijeme jodid draselný, dojde k tomu, že tato látka zabrání ukládání radioaktivního jodu ve štítné žláze ((jedná se o tzv. jódovou blokádu štítné žlázy).
Užívání jodových tablet chrání pouze před vychytáváním radioaktivního jodu ve štítné žláze, nikoli před účinky jiných radioaktivních látek.
Jód má povolená následující zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU:
- přispívá k normálním rozpoznávacím funkcím
- přispívá k normálnímu energetickému metabolismu
- přispívá k normální činnosti nervové soustavy
- přispívá k udržení normálního stavu pokožky
- přispívá k normální tvorbě hormonů štítné žlázy a k normální činnosti štítné žlázy
Příjem velkého množství jódu ale může způsobit vážná zdravotní rizika, protože ve velkém množství je jód pro náš organismus toxický. Může k tomu dojít například při podání některých rentgen kontrastních látek, léků (doplňků stravy) nebo (doufejme jen teoreticky) při radioaktivní havárii. V takovém případě má naše tělo nedostatek jódu, a jak říkají odborníci, „hladoví“ po něm. Nebezpečí zde spočívá v tom, že dojde ke vzniku autoimunitních pochodů ve štítné žláze. Ovšem navzdory riziku toxicity u jódu, k těžkému předávkování nedochází často. Pokud k němu dojde (obvykle jde o 1000x až 3000x více než je doporučená denní dávka), bude ovlivněna i štítná žláza, díky čemuž je pacient přehnaně aktivní, bude pociťovat velmi rychlé reflexy, stavy úzkosti a váhový úbytek. Bude cítit kovovou pachuť v ústech. Může se objevit hnědé zbarvení sliznic, zvracení, bolesti břicha a průjem. Rovněž může dojít k dehydrataci a šok. V ojedinělých případech byla pozorována stenóza (zúžení) jícnu. Při neuváženém dávkování může dojít k závažnému, někdy i nevratnému poškození štítné žlázy.
Je potřeba se obávat?
Nicméně v současné době v České republice není racionální důvod užívat tyto tablety. Tyto tablety s obsahem jodidu draselného se ale nesmějí bezúčelně užívat preventivně, jen tzv. pro jistotu. Užívání těchto tablet může zvýšit riziko onemocnění štítné žlázy nebo může dojít k alergické reakci na jód u lidí, kteří jsou alergičtí na jód a neví o tom. Užívání jódu ve formě doplňků stravy by se měli vyhnout pacienti s hypertyreózou, nadměrnou činností štítné žlázy. Někteří lidé navíc jodové přípravku užívat ze zdravotních důvodů nemohou. Kontraindikací podání je hypersenzitivita na léčivou látku, hypertyreóza, Dührigova herpetiformní dermatitida, podezření na karcinom štítné žlázy aj. Rizikem může být podání jodidu draselného pro pacienty dříve léčené pro tyreotoxikózu, pro pacienty s asymptomatickou nodulární strumou a latentní Graves-Basedowovou chorobou.
Proto by jodové tablety pro blokádu štítné žlázy měly být užívány pouze na výslovné doporučení odpovědných orgánů (Ministerstvo zdravotnictví ČR, Státní ústav pro kontrolu léčiv nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost).
Jinak, význam má konzumace potravy bohaté na jód v případě, že ve složení jídelníčku chybí doporučená denní dávky jódu – jód kromě mořské soli a řas můžeme najít i v brokolici, pórku, špenátu, oříšcích kešu a burských oříšcích či lněném semínku. Ale toto je již jiné téma, které se týká zdravé výživy a není v souvislosti se současnou situací na Ukrajině.
Pokud vás zajímá, zda máte dostatek tohoto důležitého minerálu v těle, přečtěte si následující článek.