„Přítomný okamžik je stejná iluze jako čas“ (2. díl rozhovoru s Petrem Chobotem)

Petr Chobot říká, že naše hlubší super-vědomí je schopné realizovat v podstatě každé naše přání. Základem jeho práce je výzkum v oblasti transpersonální psychologie, hlubinné terapie a mentální projekce. Učil se na Filipínách, v Brazílii, Rusku, a především čerpá z andského indiánského systému Mosoq Karpai. Jeho léčebné meditace pro veřejnost probíhají během roku jak v Čechách, tak i chorvatské silové zóně Biokovo. Pořádá rovněž expedice do Peru.

První část rozhovoru si můžete připomenout zde: Petr Chobot: „Můžeme výrazně posunout hranici lidského věku. Klíčová je detoxikace a posilování nervového systému.“

Zmínili jsme už podvědomí. Jak ho ovlivňovat?

„Po staletí existují například velice účinné indiánské techniky. Snažím se adaptovat tyto techniky na naše podmínky. Doporučuji velmi tyto adaptované techniky, protože jsou mimořádně účinné. Indiánští medicinmani moc dobře věděli, jakým způsobem mohou podvědomí terapeuticky ovlivnit, byť samozřejmě neznali a nepoužívali termín podvědomí. Existují prostě metody, které to umožňují.

Ale na druhou stranu to není tak jednoduché, jak si řada lidí myslí. Je třeba znát a dobře se naučit takové metody a vědět jak a v jakém kontextu je použít, abychom jimi na podvědomí mohli skutečně účinně zapůsobit. Podvědomí – nebo můžeme také říct naše hlubší super-vědomí – je schopné velice dobře realizovat v podstatě každé naše přání. Realita je velmi tvárná. Ale je nutné s ní pracovat skrze hlubší oblasti v nás. Nestačí si jen “něco přát” nebo “něco chtít” – ať jde o biologické a zdravotní změny, nebo jakékoli jiné změny, které se týkají jakékoli sféry našeho života… Naše běžné vědomí v podstatě neumí realitu tvarovat. Realita je pro něj neohebná jako kus železa. A přitom – za určitých okolností – je realita tvárná jako vosk, když se k němu přiblíží plamen. Tím plamenem je naše hlubší vědomí a jeho aktivovaná síla.”

Když jste zmínil tvárnost reality, tak je podle Vás pravda, že všechny životy se odehrávají TEĎ?

„Ano. Z hlediska našeho vnitřního vědomí (řekněme jeho epicentra) čas neexistuje. Z tohoto hlediska jsou všechny životy paralelní životy – odehrávají se souběžně. Ale určitě ne z hlediska našeho běžného vědomí. Naše vnitřní vědomí nemá nic společného s naším běžným vědomím a s jeho schopnostmi a představami o existenci. Mluvím o tom, jak to vnímá naše mentální epicentrum, naše hluboké vnitřní vědomí. Z jeho hlediska skutečně nelze tak zvanou reinkarnační zkušenost považovat za lineární záležitost.“

Je běžný člověk schopný pracovat se svými paralelními dvojníky?

„Na běžné úrovni vědomí nikoliv. I v šamanském výcviku se k tomu člověk dostává až po velmi dlouhé a náročné práci na sobě. Z hlediska běžného lidského vědomí jsou inkarnace lineární záležitost a čas pro člověka existuje – minulost, budoucnost. Ale pro naše hlubší vědomí je tu celá řada paralelních světů, které zvláštním způsobem koexistují.

Někdy se lidé spontánně do paralelního světa dostanou v nějaké silové zóně, a nemusí na sobě ani pracovat. Děje se to v anomálních zónách v Peru, v Rusku i jinde. Ale vědomě toho dokáží jen nemnozí – řekněme třeba někteří z vysoce zasvěcených andských šamanů. Je na to potřeba speciální mnohaletý výcvik vědomí. Je to vysoké mistrovství. Člověk je schopen se to naučit, ale po velice náročném výcviku.“

Před třemi roky jste v rozhovoru pro Celostní medicínu zmínil, že běžný člověk není vůbec schopný pochopit pojem Bůh. Chtěl byste to trochu okomentovat? Jak se k pojmům jako je Bůh nebo Univerzum vztáhnout?

„Slovo Bůh vůbec nepoužívám, protože je zatížené negativními obsahy, neboť ho používala a používají náboženství, která osobně považuji za úpadkovou formu lidského myšlení. Nebo spíše za druh lidského ne-myšlení, za věc nebezpečnou pro člověka, zvláště v dnešní době, kdy člověk disponuje zbraněmi hromadného ničení. Náboženství jsou formou masové hypnózy a formou zúženého vědomí, ničím jiným. A tam se slovo Bůh používá a to v kontextu, v němž mnohá náboženství označují slovem Bůh primitivní nadpřirozenou bytost, která má v mentálním smyslu pouze lidské, často ne ty nejlepší, vlastnosti.

Pokud bychom mluvili o Zdroji nebo podstatě Bytí, tak je to něco, co běžnému člověku bohužel skutečně nelze vysvětlit. Aby to člověk pochopil, musí mít v prvé řadě už nadstandardně rozvinutá svá hlavní energetická centra – na tom se shodují jak jogíni, tak andští šamani. Především jde o centrum v temeni lebky, v oblasti středu lebky, v oblasti takzvaného třetího oka a v oblasti fontanely. Pokud tato centra nemá lidská bytost nadstandardně aktivní, tak vůbec nemá smysl, aby se mu někdo pokoušel tato témata osvětlit, protože nepřipravený člověk umí uvažovat jen v rámci svých mentálních omezení. Slovo, které použijete, v něm probudí pouze jeho osobní asociace, za které nemá šanci se dostat. Každopádně Zdroj Bytí lze skutečně v rozšířeném stavu vědomí vnímat a lze to popsat i jako univerzální vědomí. Nemá to nic společného s jakoukoliv lidskou představou jakéhokoliv z lidmi uctívaných Bohů. Ateismus je tomu mnohem blíž, než jakákoliv náboženská představa.

Pokud člověk je schopen alespoň pár minut denně se nacházet mimo prostor, mimo čas a mimo své Já, tak má určitou šanci se k tomu snad někdy přiblížit. Možná ne v tomto životě, ale třeba po tisících životech, což je z hlediska kosmického vědomí samozřejmě jen nepodstatný zákmit, záblesk, zlomek vteřiny. Člověk nemůže být člověk, aby to pochopil. Musí se identifikovat s hlubší úrovní své existence, aby měl možnost pochopit, co je to univerzální vědomí nebo Bůh. Jinak je to pro člověka pouze pojem, který naplňuje svou směšnou malostí. Pokud člověk překročí alespoň nejhrubší iluze, jako je čas, prostor, hmota, bytostnost a osobní jáství, tak má snad jistou šanci se k tomu nějak přiblížit a chápat to… Ale už ne jako lidská bytost. Lidská bytost je na to příliš omezená, provizorní a dočasná.

Pochopení existence je cosi, co vyžaduje systematickou práci na sobě – je nutné neustále rozvíjet intelekt, nejen intuitivně přijímat informace, ale i analyticky a logicky správně myslet. A k tomu je třeba mít ve výborném stavu mozek a nervový systém. Především proto dbají andští šamani, kteří jsou schopni se v určitých momentech a za určitých okolností přibližovat k podstatě Bytí, tak nesmírně o své mozky, o svá těla… Oni skutečně dbají na svoji životosprávu. A zdůrazňují, že Evropan toho, co dokážou oni, není schopen dosáhnout také proto, že jeho tělo je příliš zatížené jedy. Když jsou dotazováni na rozvoj mimořádných schopností včetně schopnosti zřít pravdu o bytí, vždy zdůrazňují, že je třeba se především systematicky detoxikovat a udržovat tělo a nervový systém v dobrém stavu.“

Na co doporučujete během dne soustředit svou pozornost a s jakou myšlenkou doporučujete usínat?

„Já bych doporučil lidem usínat se zaměřením na to, aby dosáhli bdělého snu. Protože to je základ většiny šamanských i jogínských technik. Skrze bdělý sen člověk může hodně věcí týkajících se existence a života pochopit. Na dosažení bdělého snění doporučuji speciální indiánské techniky a na svých seminářích je vyučuji. Navození bdělého snu mohou napomoci i určité rostliny, doporučuji z těch, které dovážíme z And a nabízíme formou extraktů především andský endemit, marco a také takzvaný motýlí květ, který nabízíme jako čaj.

Co se týče zaměření pozornosti. V podstatě přítomný okamžik je stejná iluze jako čas. Pokud pochopíme, že čas je iluze, tak pochopíme, že i takzvaný přítomný okamžik je iluze. Což často lidem nedochází.

Co se týče manter, můžeme používat afirmace. To znamená, rozdělit si větu na dvě části a soustředit se na svůj dech a můžeme při nádechu a výdechu používat afirmaci, což je funkční.

Já bych řekl, že úplně ideální je zaměřovat pozornost na své nejhlubší nitro, které v podstatě je v kontaktu s podstatou Bytí. Spíš než na něco, co má do činění s prostorem a časem, je dobré se zaměřovat na svou nejhlubší podstatu. Existují cvičení, která tomu mohou napomoci. Například právě prodýchávání energetických center – středu lebky, třetího oka, temene…“

Dá se to dělat i při chůzi?

„Samozřejmě. Indiáni to dělají běžně při pohybu v horách i při chůzi. Anebo, komu to vyhovuje, chvíli si lehnout a sednout.“

Webová stránka Petra Chobota: https://www.petrchobot.com/

Zpět nahoru