Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Zde jsou některá pravidla, kterými je dobré se řídit při zvažování rizik a přínosů navrhovaného vyšetření:
- Vyšetření by nemělo být vnímáno jako horší, než je nemoc. Jakékoliv invazivní vyšetření může vyvolat vedlejší účinek. Biopsie jater občas vede k masivnímu krvácení. Rentgen ledvin může uspíšit jejich selhání. Jednou jsem měl v péči staršího muže, který téměř zemřel, když dostal anafylaktický šok (jeden z nejvážnějších typů alergických reakcí) poté, co mu byla aplikována kontrastní látka před snímkováním hlavy. Jeho lékař přitom předepsal vyšetření kvůli depresi – to však odborníci nepovažují za dostatečný důvod – především pokud se má použít kontrastní látka. Naštěstí se jeho život podařilo zachránit dávkami adrenalinu a dalších látek, kterými bylo potřeba upravit jeho nebezpečně snížený tlak krve.
- Není vždy nejlepším řešením „provést vyšetření a mít jistotu.“ Někdy může dostat přednost i přijetí vzdálené šance, že něco bude dál fungovat i bez diagnózy, než riskovat vážné vedlejší účinky vyšetření. Jestliže máte pravděpodobnost 1:1000, že jde o zhoubný nádor a pravděpodobnost úmrtí na následky diagnostického vyšetření je 1:500, pak je pravděpodobně lepší toto vyšetření neprovádět.
- Naproti tomu i vyšetření s potenciálně vážnými vedlejšími účinky lze doporučit tehdy, když jsou přínosy převažující. Jestliže máte šanci 1:10, že trpíte na léčitelný zhoubný nádor a potřebné diagnostické vyšetření má pravděpodobnost úmrtí 1:500, jde o rozumné riziko, které lze podstoupit. A přestože je počítačový tomograf hlavy považován za nepřiměřený pro toho, kdo má jen symptomy deprese, pak v případě dalších symptomů ukazujících na mozkový nádor by bylo vhodné toto vyšetření podstoupit.
- Zkuste myslet jako hráč šachu. Dobří hráči předvídají nejméně šest dalších tahů, než učiní rozhodnutí. Pokud zvažujete možná rizika a přínosy vyšetření, uvažujte, co byste dělali, pokud by výsledkem vyšetření bylo něco chorobného. Ptejte se lékaře, co by nepravděpodobněji doporučoval. Pak se pokuste předvídat, jak se budete cítit. Pokud bude nález pozitivní, pokračovali byste dál k ještě invazi-vnějšímu vyšetření nebo k doporučované operaci? Jestliže si jste jistí, že byste takový následný krok odmítli, pak někdy dává smysl vyhnout se i prvnímu kroku.
- Vaše vlastní odhady mají největší význam. Když různí lidé dostanou stejné informace o rizicích a přínosech vyšetření, dospějí k rozdílným závěrům. Lidé se mezi sebou budou lišit s ohledem na důležitost, jakou přikládají na vyřešení nejistoty a jak přijmou riziko – ať už vyšetření podstoupí nebo se mu vyhnou.
Tady je příklad, který ukazuje, co mám na mysli: vezměme si třeba zdravého 35letého muže, který zaznamená malé krvácení na toaletním papíře po velké potřebě. Protože to pokládá za varovný příznak nádoru tlustého střeva, jde za svým lékařem. Ten zjistí hemoroidy a racionálně předpokládá, že to je příčinou krvácení. Lékař mu tedy sdělí, že takový nádor je u zdravých lidí v jeho věku vzácný, pokud se v rodině nic takového předtím nevyskytlo, ale nedá se to úplně vyloučit.
Aby si byl takový člověk jistý, že se nejedná o zhoubný nádor, musel by podstoupit sérii vyšetření, která jsou nepříjemná, nákladná a přestože patří k obecně bezpečnějším, nejsou úplně bez rizika. Pokud nepodstoupí tato vyšetření, bude muset přijmout s pravděpodobností asi 1:10 000 skutečnost, že má nediagnostikovaný nádor. Za těchto okolností by někteří lidé chtěli podstoupit vyšetření, zatímco jiní by to odmítli a viděli by velkou šanci, že se jich to netýká. Věc je v tom, že rozhoduje význam vlastního úsudku. Tady není žádná jednoznačná odpověď.
Pro muže, který je ve stejné situaci a má 65 let, by zřejmě každý lékař doporučil vyšetření, jelikož v tomto věku je nádor tlustého střeva častý. Naopak ve věku 25 let by taková vyšetření doporučilo jen málo lékařů, protože pravděpodobnost nádoru je mizivá. Doporučení, jak jednat je jasné v těchto krajních věkových kategoriích, ale je tady výrazná skupina, která se vyskytuje mezi nimi. V takovém případě různí lékaři doporučují rozdílné postupy. Mějte však na paměti, že lékařovo doporučení k vyšetření může být ovlivněno mnoha faktory, mezi které patří i obavy z možného obvinění ze zanedbání péče. Otázka by neměla znít: „Jak velkou nejistotu má váš lékař, když doporučuje vyšetření?“. Spíše by to mělo být: „Jak velkou nejistotu mám já, když se mám rozhodnout?“
Články tohoto seriálu popisují situaci ve zdravotnictví USA, ale většina názorů a postřehů autora odpovídá i situaci v ČR.