Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Po dokončení vyšetření a tělesné prohlídky vám lékař sdělí, k čemu došel, doporučí další vyšetření a léčbu a poradí co dělat, aby nastalo zlepšení. To bývá nejvhodnější příležitost k pokládání otázek.
Jestliže opouštíte lékařskou ordinaci s pocitem, že jste nepochopili, co vám lékař sdělil nebo že vaše otázky nebyly zodpovězeny, pak lékař nedělá dobře svou práci učitele. Dobrý lékař se často ptá svých pacientů na konci návštěvy, zda mají nějaké další otázky nebo obavy, které nebyly vysvětleny. A pokud nezbývá dostatek času se všemi zabývat, může být naplánována další návštěva.
Je důležité, aby lékař mluvil jazykem přiměřeným vaší inteligenci a úrovni vzdělání. Je třeba, aby se lékař vyhýbal nesrozumitelnému odbornému názvosloví a také nadřazenému přístupu – jako k dítěti.
Níže jsou uvedena některá kritéria, která vám mohou pomoci určit, jaký je váš lékař učitel. Stupeň podrobností, ke kterému je lékař ochoten dojít, samozřejmě závisí na naléhavosti vaší situace a na hloubce vašeho zájmu.
URČOVÁNÍ DIAGNÓZY
Kdykoliv je to možné, pak pro stanovení každé diagnózy by měl lékař probírat následující:
- o co se zřejmě jedná,
- jak to vzniklo,
- jak se došlo k diagnóze,
- jaká je jistota, že je správná,
- co může stav zlepšovat,
- co škodí,
- co se dá následně očekávat,
- jaká další vyšetření bude potřeba,
- jak se může projevovat zhoršování stavu,
- co dělat, když nastane zhoršení.
Když se lékařům nedaří stanovit diagnózu, měli by uvažovat o možných příčinách vašich příznaků a sdělovat vám své obavy. Pokud pochybují o tom, že váš problém je významný, měli by vám říci proč. A když jsou lékaři přesvědčeni o tom, že vám nic není, ale nejsou schopni vám to přesvědčivě doložit, asi stěží se pak budete cítit spokojeně.
PLÁNOVANÁ VYŠETŘENÍ
U každého doporučovaného vyšetření by měl lékař podávat tato vysvětlení:
- jak se provádí,
- co se tím sleduje,
- jaké vedlejší účinky se mohou projevit,
- jak jeho výsledky mohou ovlivnit další léčbu,
- jaké jsou alternativní způsoby pro stanovení vaší diagnózy,
- plusy a minusy ve srovnání s alternativami.
LÉČBA POMOCÍ LÉKŮ
Při předepisování každého léku by lékař měl poskytovat tyto informace:
- jak a kdy by měl být užíván,
- po jak dlouhou dobu užívat,
- proč je nezbytný,
- jaké jsou jeho možné vedlejší účinky,
- možné vážnější vedlejší účinky – i když jsou málo pravděpodobné,
- co dělat, když budete mít pocit, že se projevuje vedlejší účinek,
- jak si počínat, když opomenete lék užít.
PREVENCE
Během návštěvy v ordinaci by se měla v rámci vzdělávací fáze aplikovat preventivní medicína. Při této příležitosti by vám měl lékař vysvětlovat, jak například vaše návyky, cvičení a stravování ovlivňují váš zdravotní stav a jaký přínos mohou mít jejich změny. U lidí, jejichž problémy mají vztah k vlivům prostředí nebo povolání, by měl lékař doporučit, jak se bránit proti jejich dalším nebezpečným vystavováním.
NAPSANÉ INSTRUKCE
Studie ukazují, že lidé zapomínají asi polovinu toho, co jim lékař sděluje v průběhu pár minut. Je proto dobrým nápadem, když vám lékař napíše instrukce, vyjmenuje možné vedlejší účinky a další důležité věci. Také to lze provést i tak, že si budete sami dělat poznámky z toho, co vám sděluje. Předtištěné prospekty popisující různé léky, vyšetření nebo zdravotní stavy mohou být velmi prospěšné – především pokud jsou na úrovni pro vás srozumitelné a neobsahují lékařský žargon.
Články tohoto seriálu popisují situaci ve zdravotnictví USA, ale většina názorů a postřehů autora odpovídá i situaci v ČR.