Přesuň se do reality, kde už jsi zdravý (rozhovor s Evou Paclíkovou)

Pochopit, co nám nemoc měla ukázat, a pak se zaměřit na představu zdravého těla existujícího v poli neomezených možností. Dopřát si co nejvíce klidu a relaxace. Takto zjednodušeně by se daly nastínit kroky, které koučka a lektorka Eva Paclíková doporučuje nemocným pro co nejrychlejší návrat zpět ke zdraví. Protože Eva studovala tzv. Zákon přitažlivosti v USA u Christy Whitman a je, mimo jiné, autorkou knihy „Vaše nová realita“, půjde tento rozhovor hodně do hloubky.

O tématu tvoření reality by se dala napsat celá kniha, což jste také učinila. Mohla byste, prosím, pro naše čtenáře shrnout, jak třeba velmi nemocný člověk může svou nepříznivou realitu změnit? Jaké jsou hlavní kroky při tvoření reality?

Určitě. Chceme-li změnit svoji realitu a přesunout se do jiné paralelní reality, musíme předně udělat dva kroky. Tím prvním je ignorování současné reality a tím druhým je zaměření se na novou realitu. Když říkám ignorovat, nemyslím tím předstírat, že nemocná nejsem, ale spíš se na danou nemoc tolik nezaměřovat, tedy zaměřovat se na ní co nejméně. Na co se zaměříme, tomu dáváme sílu a v případě nemoci chceme dávat sílu svému zdravému tělu, které již v danou chvíli existuje v kvantovém poli neomezených možností.  

Abychom mohli ignorovat například nemoc, je dobré přijmout ji, a hlavně si uvědomit, proč vznikla, co se nám snaží říct a v čem se nám snaží pomáhat. Ta nemoc nevznikla jen tak. Možná jsou to potlačené pocity vzteku na manžela, který nás opustil. Nebo si vyčítáme, že jsme dovolili druhému, aby nám ublížil. Možná jsme jen nešťastní a nevíme, jak z toho ven. Pochopením toho, proč jsme v dané situaci, např. nemoci, dokážeme nemoc přijmout jako svého dobrého přítele, který nám chce něco ukázat. Tím ji můžeme ocenit, přijmout a začít se na ni méně zaměřovat, abychom své zaměření přesunuli na své zdravé tělo, novou realitu.

Tím druhým krokem je právě změna zaměření. Každá věc má dva konce, dostatek a nedostatek. A my se můžeme vždy svobodně rozhodnout, na kterou stranu se zaměříme. Nemoc je tím jedním koncem a zdraví je přesným opakem. Jakmile se zaměříme na zdraví, zaměřujeme se na dostatek.

Čím větší naše přání je, tím důležitější je, abychom se nejprve vnitřně posílili. A nemocný člověk je předně oslabený, jeho negativní myšlenky a pocity způsobily, že je nyní nemocný a slabý. Ne-moc, člověk nemá svoji sílu, tedy moc.

Já osobně vnímám největší sílu v meditaci, kdy se člověk zastaví, zpomalí svůj dech a obrátí svoji pozornost do svého nitra. Zde se tak napojí na svoji podstatu, duši, energii nebo podvědomí, každý tomu říká jinak. To mu pomůže přestat se dívat tam ven, kde je nemocný nebo kde vidí jiný nedostatek. Na kvantové pole se napojíme právě skrz své podvědomí. A na podvědomí se napojíme pouze ve stavu klidu a relaxace, kdy jsou naše fyzické smysly utlumené.

Velmi na vás oceňuji, že ve své knize české čtenáře seznamujete, mimo jiné, s myšlenkami u nás méně známého, ale svým způsobem geniálního myslitele Nevilla. Jakou z jeho myšlenek považujete za nejvíce revoluční?  

Neville doslova transformoval moje myšlení a celý můj život. Musím se přiznat, že cesta k pochopení jeho myšlenek pro mne nebyla úplně snadná. Kdysi jsem žila v Anglii, takže s angličtinou jako takovou problém nemám, ale při čtení Nevilla jsem problém mít začala, přeci jenom žil před téměř sto lety. Další problém bylo časté zmiňování Bible, což mě ze začátku odradilo. Po čase jsem se ale k Nevillovi vrátila a od té doby, asi čtyři pět let ho studuji stále dokola. Miluji jeho práci. A jaký citát? No skoro všechny.

Pro mě převratný citát bych přeložila jako „Všichni tam venku jste vy vystrčeni ven“. Česky bychom asi řekli, že je každý naší projekcí. Ale já Nevilla překládám po svém.

Určitě hodně podobný citát, který mám ráda je: „Každý je zakořeněný ve vás.“

Upřímně, když se mě zeptáte na Nevilla a jeho slova, tak cítím nesmírné nadšení. On je tím důvodem, proč svoji práci zbožňuji. Když potřebuji nabudit, přečtu si pár jeho slov a jsem k nezastavení, kolik energie ve mně jeho slova vzbudí.

Možná bych také zmínila i myšlenku: „Každý člověk je dostatečně vnímavý, aby kopíroval vaše přesvědčení o něm.“ Ale jak říkám všechny jeho myšlenky jsou pro mne revoluční.

Jak se tedy uzdravit?

Já věřím tomu, že všechny naše touhy vznikají proto, aby byly naplněny. Je tedy úplně jedno, zda se chceme uzdravit nebo si chceme přitáhnout harmonický partnerský vztah. Všechno, co chceme, můžeme mít. A pro všechna přání platí to samé. Chceme-li být zdraví, musíme se nejprve zdraví cítit na energetické úrovni. Jak se tedy uzdravit? Zaměřovat se na své zdraví. Což je dostatek, ta plusová část. Nemoc je mínusová část, nedostatek zdraví. Čím víc se budeme zaměřovat na zdraví, i přesto že zatím zdraví nejsme, tím rychleji se přesouváme do reality, ve které jsme zdraví. Tak teď se může zdát, že se do toho zamotávám, ale je potřeba pochopit, že nemoc je jen nedostatek zdravých myšlenek. Jak jsem již říkala, musíme se víc zaměřit na to, co chceme, spíš než na to, co nechceme. Tedy do jisté míry ignorovat současnou realitu, ve které jsme nemocní a zaměřovat se na budoucí realitu, ve které jsme zdraví. Budoucnost je jenom iluze. Pokaždé když si představíme, že jsme zdraví, se začínáme přesouvat do reality, ve které zdraví jsme.

Podle mne je důležité vnitřní práci kombinovat. Nestačí jen sedět a vizualizovat, ale vizualizace má obrovskou sílu, a proto i já sama vždy začínám ujasněním si toho, co chci. Pak se sebe nebo klientů ptám, proč danou věc chtějí a jak se chtějí cítit, jaký pocit jim jejich přání má dát. V případě zdraví to může být například „chci se uzdravit, protože když jsem zdravá, můžu se plně věnovat své rodině“. Jak se budu cítit? Budu cítit vděčnost a úlevu. Vaše „proč“ je tím hnací motorem, který vám pomůže dělat své vizualizace a měnit svoji sebemluvu.

Jakmile si ujasníme, co chceme, proč to chceme a jak se budeme cítit, až danou věc budeme mít, můžeme přejít do vizualizace. Je dobré si ji připravit. Jaká scéna (tedy situace) bude následovat poté, co dané přání získám nebo až se uzdravím? Komu to řeknu? Například „půjdu se projít do lesa, protože to tam mám ráda“ nebo „půjdu na kafe s kamarádkou a řeknu jí, jak se chystám na dovolenou, protože už jsem zase zdravá.“

Jakmile si připravím scénu, můžu jít vizualizovat. Ve své představě vidím svýma očima a zapojuji všechny své smysly: Co slyším, co vidím, čeho se dotýkám? Je důležité, aby vizualizace byla velmi živá a reálná, o tom všem konec konců píši v nové knize.

Vizualizace je hodně důležitá, ale neméně důležitá je naše sebemluva a proto jsem jí v nové knize věnovala samostatnou kapitolu. Mnoho lidí sice vizualizuje správně, pak ale celý den myslí negativně a své přání popírá. Vaše každodenní myšlenky mohou vaše přání blokovat. A proto je musíte aktivně přetáčet a měnit tak, aby souzněla s vaším přáním. To je asi na celém procesu to nejtěžší, začít se hlídat a měnit svoji sebemluvu. Bez změny našich vnitřních konverzací je změna reality dost těžká, řekla bych až nemožná.

Je potřeba vizualizovat a zadávat své přání opakovaně, nebo stačí jen jednou?

Nemyslím si, že je potřeba vizualizovat, ale já jsem toho názoru, že vizualizace člověka posune do nové reality velmi rychle. Navíc vám pomůže ukázat skryté bloky. Protože čím více se přesouváte do svého přání díky své představivosti, pokud máte nějaký skrytý strach, pak se ukáže během dne rychleji, než když vizualizace neprovádíte. Vizualizace navíc mnohé bloky sama odstraní. Na své přání si vlastně zvykáte a jakmile si zvyknete na novou realitu, tím jí propíšete do svého podvědomí. To pak nemá jinou možnost, než vás do nové reality zavést i ve vašem životě.

Vizualizaci opakovat nebo ne? No toť otázka. Je to hodně individuální, záleží vždy i na daném přání a také na konkrétním člověku, právě proto jsem nadšenec koučinku a vnímám jej jako nenahraditelný. Své klienty předně učím, aby věděli, jak pracovat sami se sebou. Protože přestože jsou techniky, které je učím více méně stejné, na každého funguje něco jiného a jen ten člověk sám ví, co je pro něj nejlepší. Já jako koučka mu jen pomáhám objevit, co chce, kam se chce posunout a co na něj platí, když to řeknu takhle lidově. Učím ho nejrůznější techniky a jak je používat, aby byl pak sám schopný měnit svoji realitu a svá hluboko uložená přesvědčení.

V zásadě zaleží na tom, jak silná vizualizace je. Tedy jak reálná pro nás v danou chvíli je. Někdy stačí jedna jediná vizualizace, aby se obraz propsal do podvědomí a jindy je dobré dát tomu klidně i měsíc a na novou realitu si tak postupně zvyknout.

Dokončení (2. část rozhovoru) příště.

Webová stránka Evy Paclíkové www.lawofattraction.cz

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.