Nudíte se často? Dejte pozor, abyste se neunudili k smrti!

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Nudíte se často? Dokonce tak, že se „nudíte k smrti“? V tom případě byste se nad sebou měli zamyslet. „Smrtelná nuda“ nemusí být jen módní termín, kterým se chcete odlišit od svých nenudících se spoluobčanů. Tento stav vaší mysli může odrážet skutečnou souvislost mezi nudou a předčasnou smrtí. Epidemiologické studie posledních let totiž naznačují, že čím víc se člověk nudí, tím větší je pravděpodobnost, že zemře předčasně.

Nuda je přechodný duševní stav, v němž člověk projevuje absolutní nedostatek zájmu o své obvyklé denní aktivity. I když by se rád v nějaké aktivitě angažoval, nedokáže se pro žádnou nadchnout ani v ní pokračovat. Do stavu nudy se člověk může dostat několika způsoby – například tak, že je nucen k činnosti, kterou nemá rád, a je mu bráněno věnovat se něčemu, čemu by chtěl. Často však pocit nudy vzniká i bez zjevného důvodu, a v tomto stavu není člověk sám od sebe schopen angažovat se v žádné činnosti. Na tento nevynucený stav nudy pohlíží soudobá psychologie jako na jistou poruchu pozornosti spojenou se sklonem k depresím.

Právě depresivní nálada je často spojována s nudou. Samotná nuda není obvykle vnímána jako závažná obtíž, ale sklon nudit se může být projevem nebo příčinou řady psychologických, fyzických či sociálních problémů. Psychologie pohlíží na nudícího se člověka jako na jedince, který se nedokáže nadchnout pro žádnou aktivitu, nikoliv jako na někoho, kdo nemá vůbec co na práci.

Výzkum nudy
Sklon k nudě je individuální záležitostí každého člověka. Někdo se nudí často a rád, jiný se nenudí téměř nikdy. Sklon k nudě lze dokonce měřit pomocí dotazníkové škály Boredom Proneness Scale, která byla vypracována Farmerem a Sudbergem v roce 1986 pro možnost kvantifikace nudy. Dotazník obsahuje 28 otázek, na něž respondent odpovídá pomocí sedmistupňové škály (www://uwf.edu/svodanov/boredom/bps.htm). Výsledkem je skóre, jehož velikost je mírou jeho nudy. Dvě třetiny populace mají skóre mezi 81 až 117. Chcete-li zjistit míru své nudy, tabulku pro snadný výpočet skóre najdete na adrese www.docstoc.com/docs/17768933/Boredom-Proneness-Scale-%28BPS%29 (pouze v angličtině).

Výzkum nudy se stává častou náplní mnoha univerzitních pracovišť, protože nuda a nezájem získává ve vyspělých zemích světa pomalu, ale jistě charakter epidemie a lze o ní mluvit jako o civilizační nemoci. V letech 1985 – 1988 takový výzkum prováděli pracovníci Katedry epidemiologie a veřejného zdraví University College v Londýně. Pomocí dotazníku tehdy vyzpovídali na 7 500 státních zaměstnanců ve věku mezi 35 – 55 roky a u každého z nich vypočítali skóre charakterizující jeho sklon k nudě. Respondenti měli mimo jiné odpovědět na otázku, zda se v předešlém měsíci v práci nudili. Výsledky ukázaly, že v práci se nudilo přinejmenším 10 % dotázaných a ženy se nudily téměř 2x častěji než muži. Po více než dvaceti letech se vědci rozhodli analyzovat tehdejší dotazníky a prozkoumat, kolik z původních respondentů  je dodnes naživu.

Přitom zjistili zajímavou věc. Ti, kdo se v dotazníku svěřili, že se v životě nudí, se dnešního dne nedožili s pravděpodobností o 37 % vyšší než jejich aktivnější a nenudící se kolegové. Je tedy možné, že se skutečně „unudili k smrti“? Asi ano, ale nikoliv přímo. Vedoucí tohoto výzkumu Annie Brittonová a Martin Shipley se domnívají, že důvod je nepřímý. Lidé, kteří trpí nudou, se necítí v životě spokojení, a proto si mnohem snadněji osvojují nezdravé návyky, jako je kouření, pití alkoholu a drogy. Není divu, že umírají dříve.

Nuda není nemoc, nebo ano?

Při zkoumání vzorku respondentů, kteří zemřeli do dubna 2009, bylo zjištěno, že úmrtnost na srdeční choroby byla u těch, kdo přiznali nudu, dvaapůlkrát vyšší než u ostatních. Rozdíl se poněkud snížil, když se vzaly v úvahu další potenciálně rizikové faktory, jako je úroveň fyzické aktivity. Některé dřívější studie také naznačily souvislost mezi nudou a většími srdečními problémy. Kardiolog Christopher P. Cannon z Harvardovy univerzity v USA to vysvětluje takto: „Ten, kdo se nudí, nemusí cítit motivaci k tomu, aby řádně jedl, cvičil a žil zdravým životním stylem. To ho vystavuje zvýšenému riziku kardiovaskulární příhody.“ Lidé, kteří se nudí, mají také sklon k tomu, aby jedli a pili více, než je nutné. Podle dalších lékařů může být nuda stejně nebezpečná jako stres.

I když samotná nuda není považována za nemoc a je vnímána jen jako nepříliš závažná obtíž, sklon nudit se může být projevem či příčinou některých zdravotních problémů. Existuje řada návodů, jak vyzrát na nudu. Pokud některý vyzkoušíte a zabere, věřte, že jste udělali dobrou věc pro své zdraví.