Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Líbilo by se vám, kdyby se Vaše přání plnila rychleji? Jste zklamaní, že to trvá tak dlouho? Možná byste změny ve vašem těle, zdraví nebo životě chtěli vidět hned. Paradoxně svou nedočkavostí proces léčení brzdíme – doslova sami sobě házíme klacky pod nohy.
Pokud se jedná o zdraví, je v pořádku cvičit a aktivně podstupovat doporučené terapie či procedury. Výrazně kladný dopad na naše snažení bude zároveň mít, když se při tom úplně uvolníme. Podle ruského léčitele S. N. Lazareva, spousta uzdravení z tzv. nevyléčitelných chorob nastala právě v momentě totálního přijetí, spojeného s obrovským výbuchem lásky v duši.
Buďte vděční za to, kde jste teď
Čím více toužíme po změně podmínek vlastního života, tím více je důležité, abychom milovali svůj současný stav. Nejrychlejší cesta, jak cokoliv změnit, je začít milovat to, co je. Možná, že tato slova teď někoho pobouřila, nicméně to nic nemění na jejich pravdivosti. Je za tím i hluboká psychologická symbolika – cokoliv nenávidíme, se nás drží jako klíště. Láska, smích a radost nám dávají naopak křídla – doslova odlehčují naši tíži a uvádějí nás do pohybu (nádherně je to zpracované ve filmové verzi muzikálu Mary Poppins).
Cítit se skvěle, když mám na účtu nulu nebo když mě bolí celé tělo, není snadné (někdy nám to může připadat téměř nemožné). Opět je ale třeba připomenout, že to, co brání procesu léčení, je právě náš odpor – jakákoliv naštvanost na sebe, na osud, na Boha; strach z nepříjemné diagnózy, pochmurné myšlenky, negativní emoce. Bylo publikováno několik případů, kdy i pouhé sledování humorných pořadů a komedií spolu pomohlo k vyléčení z rakoviny. Proč? Pacienti odstřihli svou pozornost od bolesti, naopak se hodně smáli a umožnili tak svému tělu návrat k původní harmonii.
Změna probíhá, i když ji ještě nevidíme
Nemusíme být nervózní, že se jakoby nic dlouhou dobu neděje – že nula na účtu zůstává a tělo je po několika týdnech stále nemocné. Excelentní metaforu nabízí Esther a Jerry Hicks: Není to tak, že by se dítě rodilo po částech, že by se ve třetím měsíci narodila nějaká jeho část, ve čtvrtém další atd. Ne. Po devět měsíců se změna odehrává jen uvnitř – v těle matky. Až pak se projeví navenek narozením dítěte.
Proto se netrapme, že „ve třetím měsíci“ ještě nic nevidíme. Je to přirozené. Změny probíhají obvykle v kvantových skocích. Buďme jako zahradník, který se stará o své plodiny a ví, že když zaseje, tak také sklidí. Který bezmezně důvěřuje a nechodí se každý den nervózně dívat, jestli už jeho zelenina vyrostla a neodhrabuje půdu, protože ví, že tím by mohl mladou klíčící rostlinku poškodit.