Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Různé články o zlomeninách většinou začínají informací, že zlomenina kosti se stává nejčastěji v důsledku úrazu. Vznikají např. při nehodě nebo při různorodé aktivitě působením síly na kost (náraz, úder, ohnutí, pády z výšek apod.).
Jedna věc je jasná, dotyčný se zlomenou kostí se ocitne na chirurgické ambulanci, RTG snímek upřesní charakter zlomeniny, dle nálezu se chirurg rozhoduje o způsobu fixace či nutnosti operační nápravy, pacient dostane analgetikum, chladivé obklady a dnes jsou již rutinou injekce na ředění krve, aby se zabránilo vzniku trombu. Příchod na ambulanci určitě není příjemná situace, dotyčný prožil stres, který pokračuje i v ordinaci, zvláště se to týká dětí. Mají strach, vyžadují přítomnost rodičů, samotný bílý plášť zdravotníků jim nedává klidu.
Lékař potřebuje znát anamnestické údaje, které v té akutnosti situace někdy ani nelze zajistit. Obezřetnost je namístě u starších lidí, kteří užívají léky pro různé nemoci; u nich je třeba myslet na to, že existují i takzvané patologické zlomeniny, při kterých ke zlomení kosti stačí jen velmi malý tlak. Tyto zlomeniny vznikají nejčastěji v důsledku jiných onemocnění, třeba osteoporózy nebo rakoviny.
Zamysleme se
Téma zlomenin jak u dětí, tak u dospělých, na které má být pohlíženo z pohledu celostní medicíny, však nutně klade na první místo otázku, zda ten úraz či ta nehoda byla náhoda.
Proč vznikla situace úrazu, jaké okolnosti působily, že k nehodě došlo. Někteří tvrdí, že nehoda není náhoda. Dotyčný byl ve stresu, nestíhal, byl pod tlakem, spěchal a nevšiml si překážky, následoval pád, úraz, tedy následek.
I když pacient odchází z ambulance se sádrou a ev. o berlích, jeho problém tím nekončí, má následovat hloubkový rozbor situace, má vyhodnotit faktory, které na vznik úrazu působily, a ty musí přestat působit. Je vhodné hledat také vnitřní okolnosti, které mohly zlomeninu „usnadnit“.
Co „usnadní“ příchod zlomeniny
Je to např. nevyrovnaná hladina minerálů, vápníku, nedostatek vitaminu D, nadváha a s ní spojená zvýšená hladina tuků, cholesterolu, vyšší glykemie, v oblasti omega mastných kyselin bývá převaha omega-6 nad omega-3 mastnými kyselinami, acidobazická rovnováha směřující spíše do kyselých hodnot ad.
A psychická stránka věci je ještě mnohem důležitější, než by si člověk myslel. Neklid a deprese prodlužuje hojení, usnadňuje zánět.
Komplikací při léčbě zlomenin může být vznik tzv. pakloubu (pokud nedojde ke srůstu kostí ani za dobu dvojnásobnou
oproti běžnému hojení). Někdy je podkladem tzv. únavová zlomenina, ke které obvykle dochází po opakované namáhavé aktivitě (typicky např. u sportovců po dlouhodobém přetěžování). Právě únavová zlomenina se bolestí a otokem často projeví později než ve chvíli, kdy ke zlomení kosti došlo.
Každý člověk má jinou kondici, před okamžikem traumatické příhody může být unavený, nestačí s dechem, tuhnou svaly, nebo má svalové křeče a má prudký pokles výkonnosti, může mít i zvýšenou teplotu. Pokud tyto signály dotyčný přecení, nezastaví se, neodpočine si, snadno dojde k úrazu.
Pomůcky
Někteří sportovci znají takové situace, znají své tělo a snaží se tomuto stavu předcházet tím, že přijímají hořčík, iontové nápoje, B-komplex, na unavené oblasti těla si aplikují hřejivé náplasti, výtažky z chilli papriček, používají ´tejpovací pásky´ na klouby apod.
Neplánovaný výsledek
A to jen proto, že je něco nutí pokračovat v plánované aktivitě; potřebují vyhrát závod, účastnit se mistrovství v oboru, chtějí dosáhnout mety vítězství. A nedokážou kriticky svou situaci vyhodnotit. Jsou pak nemile překvapeni, když nejen své mety nedosáhnou, ale naopak se přiblíží k invaliditě. Zlomenina je dočasně zastaví…
Prevence „pro příště“
Nepodceňovaný rozbor situace kolem zlomeniny zajistí nejlepší způsob prevence, aby se taková situace již neopakovala.
MUDr. P. Šácha