Proč jsou děti stále nemocné a jak jejich imunitu podpořit?

podpora imunity

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Jsme-li rodiči převážně předškolních dětí či dětí na prvním stupni základní školy, s novým školním rokem se dříve či později začneme potýkat s nejrůznějšími zdravotními neduhy, jako je kašel, rýma, vážnější laryngitida, u alergických dětí též častým zánětem dolních cest dýchacích. Nedej Bože, přijdou-li první bakteriální nákazy, u kterých je třeba sáhnout po obávaných antibioticích, které v mnohých případech pak lékař nasadí i opakovaně. Zejména, pokud dítko onemocní zápalem plic, u kterého, se ATB aplikují i po dobu 14 dní (dle vážnosti). Sama to znám, neboť jsem matkou budoucího prvňáčka, u kterého nám už školka dala velmi zabrat.

Vývoj dětské imunity

Dle statistik nejvíce stonají děti mezi 3. – 7. rokem, tedy v období, kdy vstupují do dětských kolektivů, ve kterých se setkávají s nejrůznějšími viry a bakteriemi. Tím, že dítko přichází imunologicky nevyzrálé, čisté a zranitelné, musí si nejběžnější patogeny doslova osahat. A to tím, že si je dopodrobna nastuduje imunitní systém. Nejlépe tak, že s patogenem svede vítězný boj. Příště, když se vyskytne v blízkosti organismu po čase stejný, totožný vir, nebo bakterie, imunita zareaguje raketovou rychlostí. A to je právě důvod, proč je téměř nemožné chytit dvakrát plané neštovice nebo zarděnky.  

Je tedy v pořádku, prodělá-li dítě nemoci, jako je ruka, pusa, noha (lékařsky označováno jako sedmá nemoc), neštovice či průjmové rotaviry, během kterých se imunitní systém vzdělává a učí. V pořádku však nebude, pokud je dítě na hromádce prakticky pořád. To znamená, zvládne jednu nemoc a okamžitě na ni pak naváže druhá. Chřipku, kašel, rýmu, laryngitidu, zánět průdušek či zápal plic. To je totiž okamžik, kdy by měl každý z rodičů zbystřit a začít situaci okamžitě řešit.

Na vině mohou být také alergeny  

Všechny dětí se během svého života potkávají s nemalým zástupem potenciálních alergenů, ať už ve stravě (velmi častý lepek, laktóza, kasein kravského mléka, sója, kukuřice aj.), případně též v domácnosti (prach a roztoči). Spousta alergenů číhá i v přírodě, kde již během teplejší zimy, a to dokonce v lednu, mohou začít rozkvétat lísky a objevují se první pyly. Na lískové jehnědy navazují olše, bříza, jasan, vrba, platan, habr, dub, ořešák, bez a lípa. Jednoduše řečeno, nástrahy číhají na každém rohu. Zvláště, pokud dítko na něco z výše zmíněného začne reagovat alergickou reakcí.  

Jestliže se alergik setká s roztoči, čemuž mimo domov nelze prakticky zabránit, organismus při styku s alergenem, který vnímá jako vysoce ohrožující, počne uvolňovat histamin. Histamin následně vyvolá zánětlivou reakci, jež s sebou nese zvýšenou tvorbu hlenu. Ušetřeny často nezůstanou průdušky. A pak? Pak už dítko jen ustavičně kašle, dusí se, kýchá a smrká a když se v tomto stavu setká s nějakou další nehezkou bakterií, původní na oko banální srážka s „obyčejným“ roztočem může skončit klidně i zápalem plic. Nemluvě o tom, že většina takto alergických dětí se dříve, či později, zařadí i mezi astmatiky.

podpora imunity

Jak z tohoto bludného kruhu ven? Jak upevnit dětskou imunitu?  

Bylo by příliš pošetilé, kdybychom nyní zvolili pouze jeden dílek z široké a důmyslně složené mozaiky, kterou nadepíšeme pojmem zdraví. Ba právě naopak, oněch dílků nám bude třeba k sobě složit hned několik, protože my prahneme po synergickém efektu. Ten vnímáme jako výsledek, kdy se součet jednotlivých účinků ve finále podporuje a násobí. A právě tohle je i cestou k dětské imunitě.

1. Slunce je všelék!

Působením ultrafialového záření B (UVB) ze slunečních paprsků se ve spodní vrstvě naší pokožky utváří potřebný vitamín D3. Ten můžeme načerpat i z některých živočišných výrobků, jako jsou rybí olej, žloutek, tučné máslo, dokonce i kvalitní sádlo. Vedle vitamínu D3 pak existuje také vitamín D2, který náleží výhradně rostlinné říši. Ten můžeme načerpat například z hub vystavených UV záření, případně pak z doplňků stravy. Pokud už se rozhodneme vitamín D3 suplementovat, vybírejme z výrobků, které jsou obohaceny o vitamín K2. Ten totiž pomáhá, aby se vápník, pro který je vitamín D3 doslova klíčový, ukládal přímo do cílových tkání a nezůstával v cévách, kde může způsobit arteriální kalcifikaci.  

Tím, že je vitamín D vlastně takovým silně protizánětlivým mikrokamarádem, uplatňuje se v léčbě autoimunitních poruch, jeho dostatečný příjem pak výrazně upevňuje imunitní systém, laboratorní studie též dokazují, že dostatečný přísun tohoto vitamínu zvyšuje imunitní odpověď buněk. Pro více informací doporučujeme článek Jaký vliv má vitamín D na imunitu?

Můj tip: Máme-li doma dítko s oslabenou imunitou, případně malého alergika či astmatika, vyjeďme s ním alespoň na tři týdny k moři. Pamatujme, že čím delší čas strávený u moře, tím také lépe. Zapojme babičky, dědečky, tety a strýčky, u dětí se prostřídejme, umožněme jim načerpat sílu z mořské vody, vlhkého vzduchu a slunce. Tato úžasně léčivá kombinace posiluje imunitu až na půl roku. Opět však zdůrazním, že týden u moře určitě nestačí. Dle studií se imunita posiluje až třetí týden pobytu. V zimě pak s dětmi vyjeďme alespoň na 14 dní vysoko do hor, do míst, které přesahují nadmořskou výšku 1500 m. Sami máme vyzkoušeno a nese nám ovoce.  

2. Zdravý střevní mikrobiom  

Ve zdravém střevě zdravý duch. A naše střevo, to je tak úžasná změť a spleť nejrůznějších mikroorganismů, které osidlují nejenom střevo, ale prakticky celé naše tělo. Řadíme sem bakterie, kvasinky, houby, viry či prvoky. Jen pro zajímavost, všichni výše zmínění utvářejí velice početné společenství, které čítá zhruba sto biliónů mikroorganismů. A to je už docela slušné množství, co říkáte?  

Byť se to nezdá a spousta lidí si to stále ještě nedovede připustit, v našem střevě sídlí až 75 % síly imunitního systému. Některé zdroje toto číslo ještě o 5 % nadnesou. Ať tak či tak, už jen toto sdělení nás přeci nutně musí přivést k úplnému základu. Základu a zdraví uvnitř nás samotných, ke střevu.  

O střevním mikrobiomu by se dalo sepsat několik článků, my si však zejména povíme, že o střevní mikrobiom je třeba se postarat, správně jej hýčkat, ale hlavně vyživit.  

Co naše střevo miluje?  

  • Základní neopracované potraviny, které nejsou zatížené pesticidy, ani jinou chemií
  • Dostatek vlákniny
  • Ovoce, zeleninu, luštěniny
  • Fermentované potraviny  
  • Odpovídající pitný režim 
  • Přirozený pohyb  

A co naopak nemá rádo? 

  • Průmyslově zpracované potraviny, které jsou chudé na mikroby, ale také na potravu, která udržuje mikrobiom při životě
  • Rafinovaný cukr
  • Instantní pokrmy
  • Uzeniny
  • Ztužené tuky (v cukrových polevách, pečivu, křupkách)
  • Lenost a zahálku s minimem pohybu

Jsou vaše děti častěji nemocné? Zkuste jim nastavit výživnější jídelníček, takový, ze kterého si vezmou svaly, kosti, mozek, ale především jejich největší imunitní základna – mikrobiom. A pokud víte, že to stravou neutáhnete, zkuste se zaměřit například na kvalitní ověřená probiotika.  

Jak by mohl vypadat jeden takový vzorový stravovací den?  

  • Snídaně: ovesná kaše s jablkem a kakaem, lněným semínkem 
  • Desátá: domácí špaldový koláč s tvarohem, jogurtový nápoj 
  • Oběd: Červená čočka s rýží basmati, dýní a mrkví, lněným olejem, kvašená zelenina 
  • Svačina: žitný chléb s rybičkovou pomazánkou, rajče 
  • Večeře: Dýňová polévka s ječnými krutóny  

Kde máme sladkosti? Prakticky nikde, onu sladkost děti čerpají přirozeně, z ovoce, ale také potravin, které nám sice sladkost přímo neevokují, sladké jsou však dosti. V jídelníčku to bude jablko, špalda, ovesné vločky, rýže, případně pak sladká chuť dýně.

detska imunita mikrobiom

3. Omega 3 nenasycené mastné kyseliny 

Jsou základem pro téměř každou lidskou buňku. A věřte nebo ne, v dřívějších dobách jsme si s nimi poradili o mnoho lépe právě díky jednoduchému, čerstvému, ale také sezónnímu jídelníčku, který byl plný kvalitních potravin a bylinek. Omega 3 nenasycené mastné kyseliny jsou sestrami omega 6 nenasycených mastných kyselin. Obě skupiny jsou potřebné, ovšem, a to je velmi důležité, ve vyváženém množství a poměru. Aby naše tělo prosperovalo, fungovalo a tříbilo silný imunitní systém, ideální poměr omega 3 ku omega 6 bude 2:1 nebo 3:1. Smutná realita dnešní doby je, že svou stravou živíme velice nevyrovnaný poměr, který je zhruba 20:1. Omega 3 jsou pro silný a stabilní imunitní systém doslova klíčem. Už hlavně pro svůj silný, protizánětlivý účinek. Jejich výrazný nedostatek se pak dává často do souvislosti s imunitními propady, astmatem, či autoimunitními poruchami. Přemýšlíte, jak zvýšit příjem omega 3 a 6 NKM ve stravě? Tenhle článek vám pomůže!

4. Další potřebné vitamíny a minerály  

Dále se nám z doplňků, kromě zmíněných probiotik, omega 3 NMK a v zimních měsících podávaném vitamínu D, osvědčuje také colostrum, CBD olej (u šestiletého syna dávkujeme 10% výrobek, vždy kapku denně), vitamín C v liposomální formě, ve stravě pak myslíme na potřebný zinek, který rovněž podporuje normální funkci imunitního systému. I zinek je možné suplementovat.

5. Pohyb a otužování

Nedávné výzkumy potvrzují, že pohyb stimuluje buněčnou imunitu. A to je přesně takové zjištění, jako že 75 % imunitního systému je zastřešeno střevem. Přesněji, všemi těmi mikrokamarády, kteří ve střevě žijí. Pravidelné cvičení posiluje naši obranyschopnost, a to tak, že se postupně stáváme odolnějšími vůči infekcím, tedy vůči virům a bakteriím, případně, zesílíme natolik, že se s jakoukoli přicházející infekcí vypořádáme bez větších ztrát.  

Když náš syn opakovaně trpěl alergickými záněty průdušek, začali jsme spolu běhat, pravidelně každý podvečer. Bylo hezké pozorovat, jak se intervaly mezi jednotlivými průduškovými atakami prodlužují, jak je syn pevnější, zdatnější, ale hlavně zdravější. Pokud nejste zrovna fandové běhání, můžete spolu chodit na delší procházky, slézat hory, navštěvovat horolezeckou stěnu, plavat, nebo si společně můžete zacvičit třeba jógu. Kluci mohou chodit na florbal, holčičky tancovat. Možností je nespočet. A pohyb je základ, pro každého z nás. Všichni přeci víme, jak život plyne, pokud se pravidelně protahujeme a zpotíme.  

Nedílnou kapitolou bude také otužování. A byť vás nyní možná jímá hrůza, neznám lepší absolventy této disciplíny než právě děti. Správně prováděné otužování významně podporuje životní energii, posiluje kardiovaskulární systém, prokazatelně snižuje zánětlivé procesy uvnitř našeho těla. A tím právě ulevuje imunitnímu systému, dále též zlepšuje schopnost těla regenerovat. Klasickým způsobem otužování vzduchem je procházka v zimě. S dětmi můžeme také aplikovat sprchování střídavě studenou a vlažnou vodou. Milují to!

6. Psychika a rodinná pohoda jako základ

Na závěr, ráda bych ještě podotkla, jak moc je pro dětský imunitní systém zásadní láska, rodinné zázemí, možnost doma spočinout v klidu, dosyta si odpočinout. Najít zde mámu s tátou, se kterými mohou děti sdílet radosti i těžkosti, které jejich den přinese. V neposlední řadě pamatujme na to, že zdraví dětí se odráží i v psychické odolnosti a radosti maminky, i v harmonickém vztahu mezi oběma rodiči. Protože tohle jsou právě ony podstatné a velice důležité věci, na které velmi rádi zapomínáme, a tedy jim i věnujeme pramalou pozornost. Mysleme však na to, že dětský svět je velmi křehký a co dnes zasejme do našich dětí, budou ony později rozsévat a sklízet.