Makrobiotika

Výraz makrobiotika má svůj původ, jako ostatně mnoho jiných v řečtině. Makro znamená velký, bio život či vitalita a biotika je věda o projevech chování živých organismů. Makrobiotika, která vychází rovněž ze starých čínských a japonských zdrojů, má pomoci vhodné životosprávy zlepšit fyzické i duševní zdraví jednotlivce a přispět k prodloužení života.

Základem makrobiotického jídelníčku jsou celozrnné bílkoviny, sezónní zelenina, ovoce, luštěniny, kvašená zelenina, malé množství divoké zeleniny a mořských řas, které jsou zdrojem minerálních látek. Toto složení ostatně, samozřejmě s výjimkou mořských řas, představuje návrat k jídlům, které se objevovaly dříve v jídelníčku obyvatel našich zemí v dějinách. Tehdy maso a tuky představovaly na talíři výjimku.

V makrobiotice je velmi důležitá i samotná konzumace potravy, kterou je dle makrobiotiků třeba důkladně rozžvýkat, rozmělnit na kaši. Makrobiotici uvádějí, že k tomu by mělo stačit 50 žvýknout. Dokonce u některých onemocnění by se toto číslo mělo měnit na 100 až 200!

Makrobiotika není ovšem jen jídlo, ale i životní styl a filosofie, která vychází z dříve zmíněných asijských zdrojů. V takto krátkém článku je to dosti obtížné vyjádřit, ale vychází ze staročínské filozofie harmonické energie, která je vyjádřena rovnováhou protichůdných principů jin a jang.  Základní premisa této filozofie zní: “Všechny věci ve vesmíru jsou ve stavu neustálé proměny“. To znamená, že vše se mění, protikladně působící principy jin a jang se doplňují a přecházejí plynule jeden v druhý. Jang vyjadřuje dostředivou sílu směrem ke středu, jin představuje odstředivou sílu a směr pohybu se děje od centra. V mezním bodu se jeden princip mění v druhý. Jakmile odstředivý princip dospěje k určitému bodu, obrátí se, změní se v dostředivý a naopak. Toto se mění neustále – v přírodě se to projevuje například v přílivu či odlivu moře, růstu a diferenciaci rostlin či v pohybu planet kolem Slunce.

Tyto principy ovlivňují i výběr potravin, které jsou řazeny od výrazného jang principu přes střed až k silnému jin principu. Samotná problematika je velmi obsáhlá, nicméně na příklad lze uvést, že léky ale i vitamíny rozpustné ve vodě (vitamin C, vitaminy skupiny B) či alkohol nebo drogy jsou extrémně jin, stejně jako cukr či mléko. Zelenina patří k “obyčejnému” jin principu, do středu jsou řazeny obiloviny jako rýže, jáhly a pohanka. “Obyčejné” jang jsou různé druhy ryb, ale extrémní jang charakter má ostatní maso – od drůbeže, přes hovězí až ke zvěřině. Do extrémní jang skupiny patří i vejce a sýr, ale i různá ochucovadla nebo vitamíny rozpustné v tucích (vitamíny A, skupiny D či vitamín K a E).

Všeobecně tedy platí, že v makrobiotice dochází k prolínání výživy, cvičení a filozofie. Energii tudíž makrobiotici získávají nejen ze stravy, ale i ze cvičení.

Zpět nahoru