Léčivé rostliny ovlivňující pocení

Pocení je důležitý termoregulační mechanismus našeho organismu. Jeho funkcí je udržovat v těle stálou teplotu a zabránit přehřátí. Samotné pocení je řízeno hormony a nervovým systémem. Následkem jejich impulsů potní žlázy vylučují pot. Na těle se nejvíce potí dlaně, chodidla, podpažní jamky a třísla. Samotný pot je, jak ostatně asi víme, slaný. To je dáno přítomností chloridu sodného známého spíše veřejnosti jako kuchyňská sůl.

Pokud je ovšem pocení nadměrné (odborně hyperhidróza), může se vyloučený pot stát živnou půdou pro bakterie a plísně (chodidla, třísla). Příčinou nadměrného pocení může být horečka, strach či stres, nadváha, u žen menopauza či nesprávná životospráva (nadměrné množství kávy a alkoholu či kouření). Jednou z možností, jak mírnit nadměrné pocení, ale také jak je v některých případech podpořit jsou léčivé rostliny.

Diaforetika

Ty léčivé rostliny, které snižují horečku (spojenou se silným pocením) se označují jako diaforetika. Mechanismus jejich účinku spočívá v rozšíření kapilár a zvýšení odpařování. To má za následek zvýšení výdeje tepla a snížení horečky.

Je ovšem dobré připomenout, že ne vždy je dobré snižovat horečku. Ta je totiž obranou našeho těla při vniknutí cizího mikroorganismu (viru či baktérie).

Teprve, pokud překročí hranici 9 stupňů Celsia (to číslo se může v různých zdrojích mírně lišit), pak dochází vlivem vysoké horečky vyčerpání organismu a přetížení oběhové soustavy (počítačoví hráči by to značili za “overload”). Pak je třeba horečku snížit, ideální je pod dohledem ošetřujícího lékaře.

Diaforetika obsahují často přírodní látky ze skupiny glykosidů, u kterých je předpokládáno, že stojí za výše popsaným mechanismem snížení horečky (může k němu dojít i jinak, například prostřednictvím nervových parasympatických vláken).

Kromě “běžných” nemocí z nachlazení se diaforetika mohou použít jako doplněk celkové léčby zánětlivých onemocnění různých orgánů.

Kromě specifických diaforetických glykosidů mohou snižovat horečku také fenolové glykosidy, označované jako salicylany.

Ano, jsou to předchůdci dnešního Aspirinu či Acylpyrinu, který obsahuje kyselinu acetylsalicylovou. Ty jsou například obsažené ve vrbové kůře, květu tužebníku jilmového či akátu.

V přírodním léčitelství jsou používány ke sražení vysoké teploty i léčivé rostliny, jejichž mechanismus účinku není ještě zcela objasněn. Patří k nim například, violka trojbarevná, divizna, lípa, bez černý, heřmánek pravý a mnohé další.

Z těchto léčivých rostlin se připravuje čaj, který se pije slazený a horký, ovšem jen jednorázově, nikoliv opakovaně.

K hlavním rostlinným diaforetikům patří tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), vrba bílá (Salix alba), bez černý (Sambucus nigra), lípa srdčitá (Tilia cordata) nebo velkolistá (Tilia platyphylos).

Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)

K obsahovým látkám patří flavonové glykosidy (spiraeosid, rutin, hyperin), třísloviny, glykosidy fenolových kyselin, silice (salicylát, salicylaldehyd). Tužebníková nať se používá v lidovém léčitelství jako potopudný a močopudný – diuretický prostředek. Uplatňuje se i při onemocnění ledvin a močového měchýře, při poruchách látkové výměny, tradičně proti horečce, bolesti hlavy, zubů, kloubů.

Vrba bílá (Salix alba)

V léčitelství se odvar z kůry vrby bílé používal odedávna. V lidovém léčitelství se pro své antipyretické a analgetické účinky podával při vysoké teplotě, nachlazení, bolestech hlavy a dalších podobných nemocech.

Nicméně vzhledem k tomu, že extrakt z kůry vrby bílé obsahuje salicyláty, je dobré dodržovat stejná opatření jako při užívání kyseliny acetylsalicylové (neboli Aspirinu, Acylpyrinu, Anopyrinu atd.). Tento extrakt by neměli užívat lidé s vředovou chorobou, poruchou srážlivosti krve, hyperurikémií, dnou, astmatem či onemocněním ledvin a podobně.

Bez černý (Sambucus nigra)

U něj se ve farmacii se používají hlavně květy, které působí snížení horečky a usnadňují pocení.

Květ obsahuje glykosidy (např. rutin a sambunigrin), cholin, aminy, organické kyseliny, sacharidy, třísloviny, sliz, saponiny, trochu silice a jiné látky.

Používají se proto při horečnatých onemocněních z nachlazení, při úporném kašli a angínách nebo jako součást uklidňujících nervových přípravků. Jako léčivá rostlina nemá bez černý v lidovém léčitelství konkurenci.

Lípa srdčitá (Tilia cordata)

Jako léčivá rostlina má mnoho výborných vlastností díky svému vysokému obsahu účinných látek, jež jsou především obsaženy v lipovém květu. Mezi nejvýznamnější účinné látky, které obsahuje patří fenolické kyseliny, proanthocynidiny, třísloviny, flavonoidy (quercitrin, tilirosid, hyperosid).

Celkově působí protizánětlivě a lehce močopudně, utišují křeče, rozpouští hleny a snižuje dráždivost ke kašli. Proto se vnitřně se používá při chorobách z nachlazení (rýma, kašel, zánět průdušek, chřipka, angína) podporuje pocení, rozpouští hleny a snižuje dráždivost ke kašli.

Antidiaforetika

Opak diaforetik tvoří antidiaforetika. Nasazují se při všech, na počátku článku zmíněných druzích nadměrného a neúčelného pocení, jakou je stres či napětí nebo menopauza. Ovšem stále platí, že pokud je pocení vyvolané horečku (38 stupňů Celsia a výše), tak má svůj účel a snižuje se jen, pokud překročí hranici 39 stupňů Celsia.

Z dostupných léčivých rostlin pocení snižují zejména šalvěj lékařská (Salvia officinalis) a kozlík lékařský (Valeriana officinalis). Mechanismus jejich účinku by měl spočívat v tom, že zklidňují teplotní centra.

Při lokálním pocení (nohy, ruce) se zevně používají odvary z léčivých rostlin obsahujících třísloviny jako je dubová kůra (Quercus robur) nebo list ořešáku vlašského (Juglans regia).

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)

Při nadměrném pocení pomáhá užitečná léčivá rostlina šalvěj lékařská (Salvia officinalis). Obsahuje silici (hlavními složkami silice jsou cymol a borneol), flavonoidy, třísloviny a hořčiny.

Šalvěj kromě snížení pocení má antimikrobiální, protizánětlivý, diuretický, spasmolytický, expektorační a antioxidační účinek.

Pozor ale, při pití šalvěje lékařské může dojít díky obsahů thujonu k předávkování! Jak odborníci uvádějí, v každém případě není doporučováno dlouhodobé užívání šalvěje ve vysokých dávkách a je kontraindikováno v těhotenství a při kojení.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.