Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Úspěšné se popereme s nemocí, k jejímuž zdárnému konci přispěla i antibiotika. Byť bychom se měli cítit lépe, úleva přichází po nepatrných krůčcích. Proč? Protože antibiotika na jedné straně pomohou, na straně druhé však také vezmou. Jak tělo stabilizovat? Jak opět posílit a vyživit střevo o dobré a potřebné bakterie po ATB léčbě? Pomůže nám strava, zodpovědný životní styl, ale také byliny.
Typické obtíže po léčbě antibiotiky
Antibiotika možná pomohou překonat infekce, ale také ubrat v mnoha směrem. A to třeba na dobrých bakteriích, které utužují imunitní systém. Pak se může stát, že naše trávení nefunguje. Často potrápí po antibioticích průjem anebo zácpa, bolesti žaludku i nadýmání. Únava po antibiotikách, přemnožení kvasinek (mykóza) po antibiotikách. Jak pomoci tělu vrátit se do normálu a obnovit střevní mikroflóru po antibiotikách?
Odvrácená strana antibiotik – kdy ano, kdy ne?
Antibiotika jsou ve své podstatě látky, které mají tu schopnost bakterie zabíjet, anebo potlačit jejich růst. Za antibiotika tedy pokládáme všechny léky, které působí na bakterie a pomocí kterých léčíme infekce vyvolané mikroby. Mechanismy působení antibiotik se však různí.
Otázkou je, zda se u nás antibiotika (ATB) užívají správně, zda je pacient podroben základním vyšetřením, která vedou k ujištění, že je tato léčba opodstatněná. Zde bych ráda citovala MUDr. Mgr. Evu Zálabskou, Ph.D.
„Musí se provést všechna základní vyšetření, která povedou k tomu, že lékař antibiotika nakonec pacientovi nasadí. Když to bude například angína, je třeba udělat výtěr z krku a prokázat přítomnost streptokoka. Dále by měl lékař provést test CRP na přítomnost virů nebo bakterií. Směrodatný je i krevní obraz.“
Výjimka: superinfekce
Antibiotika nenasazujeme na virové infekce. Jedinou výjimkou může být obava z přítomnosti superinfekce, která znamená, že se k virové infekci přidá infekce bakteriální a prvotní virózu zkomplikuje. Obecně platí, že čím méně ATB užíváme, tím také lépe, neboť tak předcházíme vzniku antimikrobiální rezistence.
K tomuto tématu bych pak ráda ještě přiložila rozsáhlou a též velmi zajímavou studii, která brousí do vod nadužívání ATB. Globální zátěž bakteriální antimikrobiální rezistence v roce 2019: systematická analýza – The Lancet
Nyní se však již zaměříme na samotné téma článku.
Jak podpořit tělo po antibiotikách?
1. Odpočiňme si
Popravdě, na první místo tohoto výčtu jsem chtěla umístit stravu, ale, ruku na srdce, kolik z nás se rozběhne, jakmile se nám udělá lépe? Běháme, ačkoli bychom si měli ještě několik dní příjemně odpočinout, dosyta se vyspat, načerpat sílu pro zítřejší cestu. A přesto, mnozí se vracíme příliš brzy do práce, do denního kolotoče, který nás, dříve či později, opět může udolat. A tak, mysleme na to, že zodpovědná rekonvalescence je krokem číslo jedna, neboť v klidu tělo regeneruje, sílí, sbírá energii na zítřek.
2. S ATB zařaďme také probiotika
Probiotika jsou vlastně takovými malými, nepatrnými mikro kamarády, kteří nám svou přítomností prokazují službu. Kromě toho, že pomáhají při trávení potravy, vykazuji vliv na imunitu, zneškodňují patogeny, napomáhají též při srážení krve, neboť produkují protikrvácivý vitamín K. Sáhnout můžeme po nejrůznějších probiotických doplňcích anebo je načerpat přímo ze stravy. Čím obohatit jídelníček?
- Zakysané mléčné výrobky typu kefír, kvalitní jogurty bez kukuřičného škrobu, acidofilní mléko
- Enzymaticky silné potraviny, jako je šetrným způsobem kvašená zelenina, kimchi, ale i například miso
- Nápoje typu kombucha, TIBI, rejuvelac.
Upozornění: Některé probioticky aktivní potraviny nás mohou z počátku nadýmat. V takovém případě to na úvod s nimi nepřehánějme. Jsme-li tedy milovníky kvašené zeleniny, tu po ATB zařazujme opatrně a spíše si uchystejme lahodné TIBI.
3. Třetí silný pilíř v podobě probiotik
Aby probiotika dokázala fungovat, potřebují vyživit, stejně, jako my. A stejně, jako nám udělá dobře například napařená zelenina, kvalitní ryby, žitný chléb, probiotikům lahodí pravidelný přísun prebiotické složky.
Prebiotikem rozumíme lidským střevem nestravitelnou a nevstřebatelnou část potravy, která však naopak svědčí našim střevním mikro kamarádům. Tahle informace je přímo zásadní, neboť, pokud ji přijmeme a pokud s námi zarezonuje, pochopíme, že tělu nesvědčí častý přísun cukru, sladkostí, bílé mouky, uzenin, alkoholu, zpracovaných potravin, které jsou na prebiotikum velice chudé. Je to přesně naopak, náš střevní mikrobiom doslova baží po prebiotické maně. Zde budou patřit například:
- Luštěniny. Ty bychom měli jíst alespoň 3x týdně, po ATB doporučuji jemně a pozvolna, kdy spíše upřednostněme jemnou červenou čočku.
- Inulin, který najdeme v topinamburech, pampelišce, čekankovém kořenu, artyčoku, v cibulovinách
- Banány, jablka, chřest, rajčata
- Celozrnné potraviny, ovesné vločky, otruby.
Výše zmíněné určitě známe. Ze své zkušenosti však vím, že neumíme tolik pracovat s otrubami, přitom právě ty jsou výtečným zdrojem prebiotické vlákniny, která je navíc velmi snadno dostupná. Otruby lze přidat například do jogurtu, ovesné kaše, do placek, polévek, ovesné kaše. Výbornou zprávou je, že k jejich plné výtěžnosti jich do jídelníčku stačí denně přidat lžíci.
4. Zdravou stravou k silnějšímu střevu, ale také játrům
Zapomeňte na uzeniny, na kvanta cukru, zpracované jídlo, přesně, jako jsem zmínila již v odstavci výše. Namísto toho chystejte z celistvých, co nejméně opracovaných surovin, které kupujte v co nejlepší kvalitě. Jídelníček obohaťte o:
- Čerstvou zeleninu, ovoce, které konzumujte ve svém přirozeném čerstvém stavu, anebo je napařujte, blanšírujte, prokvašte
- Celozrnné potraviny, jako jsou luštěniny, ovesné vločky, celozrnné kváskové pečivo, celozrnná rýže, pohanka, jáhly, amarant, čirok aj.
- Zakysané mléčné výrobky, čerstvé sýry, kvalitní máslo
- Kuřecí, krůtí maso, ryby
- Domácí vejce
- Panenské oleje se svým přirozeným obsahem omega 3 NMK
- Čistá pramenitá voda, bylinkové čaje
Že se vám zdá málo? Věřte mi, tohle zcela stačí. Výše zmíněné je nabité vlákninou, enzymy, probiotiky i probiotiky, vitamíny, minerály, kvalitními makroživinami.
Podpora jater
Vedle střeva se též zaměřme na podporu jater, která mohou být oslabena zdlouhavou léčbou ATB.
Játra vyžadují:
- Lehce stravitelný, harmonický jídelníček s minimem aditiv, alkoholu a stimulantů.
- Kvalitní tuky, se kterými však z počátku šetřeme. Namísto nasycených mastných kyselin upřednostněme ty nenasycené, zcela se vyhýbejme transtukům.
- Upřednostněme sacharidy nižšího glykemického indexu
- Zařaďme potraviny bohaté na síru, která povzbudí enzymatickou činnost jater. Síru získáme z mrkve, řepy, brokolice, česneku, cibule a listové zeleniny.
- Vyvarujme se konzumaci glukózo-fruktózového sirupu, koncentrovaným džusům a zpracovaným potravinám.
5. Utužme svůj niterný svět
Sama vím, že se životem tu a tam mihnou okamžiky, které tak rády zatínají drápky. A právě tehdy se snažme udržet svou vnitřní linku, jakousi rovnováhu, středobod klidu. Těžko pomůžeme našemu střevu, ale také játrům, když budeme v rozladění. V hlubokém smutku je sebepéče možná tím posledním, co si chceme dopřát, jenže, pro zachování rovnováhy je to naprostý základ. V takovém případě si napusťme horkou vanu, napojme se na přírodu, hýbejme se, jezme zdravě, pobuďme s lidmi, kteří nás povzbudí, tvořme a vnímejme sami sebe.
6. Byliny po antibiotikách
Osobně sahám po bylinách ráda, protože, pokud se v nich alespoň trošku vyznáte, dokážou vám prokázat nevídanou službu. Po léčbě ATB vybírejme mezi protizánětlivými bylinami, které obsahují například léčivé slizy. Které to budou?
Léčivky obsahující sliz
Slizy zmíněných bylinek pokrývají sliznice, ať už dýchacích, trávicích, pohlavních cest, kdy na zmíněných sliznicích vytvářejí tenký film, jakousi ochrannou vrstvu, která napomůže snazší regeneraci, ale též tělo zásobí hrstí dlouhých minut, po které může opravovat a sílit. Nejvíce slizovitých látek najdeme ve všech odrůdách slézu, ať už ve slézu přehlíženém, maurském, lesním, pižmovém. Všechny tyto odrůdy jsou léčivé, netoxické a jsou vhodné jak pro naše nejmenší, tak i pro ty nejstarší.
Nejvíce léčivého slizu najdeme v květech, listy jsou pro změnu bohaté na stahující třísloviny. Obojí je možné přirozeně nasušit. Sléz pomůže ulevit zanícenému trávení, dýchání, usnadní vykašlávání. Nejsnazší možnou cestou je uchystat macerát, což znamená, že bylinu zalijeme vlažnou vodou, abychom ji macerovali nejlépe celou noc. Druhý den macerát přecedíme, mírně jej zahřejeme, nikdy ne však více, než na 40 °C, přelijeme do termosky, pijeme celý den, v pravidelných doušcích.
Po léčbě ATB lze bylinky popíjet dlouhodobě. K proskurníku, jitroceli, topolovce a slézu je také možno přidat například lípu či protizánětlivé květenství černého bezu.
Černý bez
Před nedávnem mne zaujala jedna zajímavá studie Univerzitní nemocnice v Zurichu, která se zaměřila na léčbu respiračních chorob černým bezem. Jedné skupině, která vykazovala bakteriální zánět, byl kromě ATB podán také výtažek z černého bezu, druhé skupině s podobnými potížemi pak pouze placebo. Skupina, která užívala černý bez a antibiotika se zotavila rychleji oproti skupině, která černý bez nedostala vůbec.
Podobně fungují také extrakty z bezinek, plodů černého bezu, které potírají zánět a vykazují silný antioxidační efekt. Bezinky jsou také jemně projímavé, podporují tedy průchod tráveniny střevem, čímž jej čistí a napomáhají snazší regeneraci.
Řepík lékařský
Řepík je výtečnou protizánětlivou bylinkou, která se zaměřuje zejména na játra, na orgán, který je hlavním místem metabolizmu léčivých přípravků (tedy i ATB) a dalších exogenních sloučenin. Po léčbě ATB bychom kromě střeva měli myslet zároveň i na játra, kterým může pomoci například řepík. Kromě něj můžeme využít také síly smetánky lékařské, ostropestřce mariánského, hořce a zeměžluče či benediktu lékařského.
K dostání jsou rovněž i čajové směsi, které mohou být složeny následovně: Řepík, jitrocel, maliník, smetánka, kopřiva a měsíček. Jiná účinná směs může být složena ze zmíněného řepíku, mařinky vonné a svízele. Řepík též pomůže nabudit obranyschopnost, mírní záněty, ať už v krku, ve střevech, ledvinách, posiluje slezinu, ulevuje od revma.
Meduňka lékařská
I tuto lahodnou aromatickou bylinku lze zařadit společně s antibiotickou léčbou, neboť navodí pocit klidu a pohody, čímž nás přivede na příjemnější vlnu. Zde se zároveň nabízí i kombinace s třezalkou tečkovanou, nicméně zde bych byla opatrná, neboť třezalka tlumí účinky některých léků. Meduňka též léčí nespavost, psychické vyčerpání, klidní poruchy srdečního rytmu, lehké srdeční arytmie, upravuje zažívání a společně s mátou a šalvějí se může stát vítaným šálkem pro podporu oslabeného střeva. Meduňka také mírní herpetickou infekci.
Medicinální houby
Na své si přijdou také milovníci medicinálních neboli vitálních hub, které jsou vítaným zpestřením antibiotické léčby. Osobně doporučuji zařadit Cordyceps, který je sám o sobě přírodním antibiotikem, jenž bojuje s viry a dalšími patogeny pomocí aktivace makrofágů. Pomáhá chránit respirační systém, povzbuzuje imunitu, usnadňuje regeneraci a povzbuzuje játra.
Vedle cordycepsu můžeme sáhnout také po Reishi, které východní směru pokládají za houbu nesmrtelnosti. Reishi napomáhá buněčné obnově, mírní zánětlivé projevy v těle, celkově zklidňuje, navozuje kvalitní spánek, mírní bolest, podporuje imunitu. Vitální houby můžeme kombinovat také s bylinami, z nichž doporučuji sáhnout po lichořeřišnici větší, případně výtažku z oregana.
Podpora imunity
Imunitu podpoříme i dalšími skvělými pomocníky z přírody, jako je výtečná březová míza, kterou dnes koupíte v prodejnách zdravé výživy, pokud si ji na jaře sami nestočíme z břízy. Nápomocné budou i čerstvé listy medvědího česneku, případně extrakt z něj. Dále lze zařadit také rakytník, arónii, jadérka granátového jablka, anebo též bobuloviny typu borůvky či černý rybíz.