Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Téma, které chci rozebrat, je velmi časté, neustále se opakuje. Vysokým procentem se týká léčebného procesu u mnohých nemocí. Není v tom žádného rozdílu. Na naši poradnu se obracejí mnozí lidé s různorodými problémy. Svůj dotaz soustředí na popis projevů, které charakterizují jejich nemoc. Pak následuje soupis specialistů, které navštívili, a samozřejmě je obsahem jejich výpisu i seznam léků, které na problém užívali, nebo stále užívají. Navštěvují své specialisty, ale s léčbou nejsou spokojeni, tuší, že něco není v pořádku, obracejí se na naši poradnu a žádají „lék“ přírodní.
Hned v úvodu jim napíši toto pravidlo:
- Nejprve je třeba pojmenovat příčinu,
- potom se má pracovat na tom, aby byla příčina odstraněna, a teprve potom je na pořadu
- sestavování léčebného programu.
A je přitom zcela jedno, zda jde o léčbu chemickou, nebo léčbu přírodní. Tento princip vždy platil, platí a bude platit. Je dále známo, že pokud není dobře zpracován první, ani druhý bod, pak ani ten třetí nepřinese efekt.
V drtivé většině se tazatelé v dotazu poutají pouze na třetí bod programu. Mají představu, že když jim nepomohl chemický lék, pomůže snad lék přírodní.
Stanovení příznaků, jež popisují, ještě neznamená, že byla stanovena příčina. To, co popisují, je klinický projev, tedy je to vlastně následek působící příčiny. Je logické, že lék, jenž pouze tlumí reakci, třeba zmírňuje bolest, neřeší příčinu, a ta samozřejmě působí dál. Původně akutní problém se posunuje do stavu chronického a je nutno také přihlédnout k faktu, že každý chemický lék má vedlejší efekty, a ty tělo zatěžují a pomalu vytvářejí další nemoc.
Naučte se kontrolovat účinnost léčby následovně:
Existuje-li nějaký příznak, je léčen, a přesto příznak pokračuje dál a dál, znamená to, že léčení neřeší příčinu. A toto pravidlo si srovnejte s historií vaší léčby. Pokud u vás nemoc pokračuje, pak to znamená, že léčba příčinu skutečně neřeší.
Uvedu příklad.
Přicházíte k lékaři s funkčními poruchami zažívání, dýchání a srdeční činnosti, máte chvění rukou, potíte se, rudnete apod. Vaše životní situace vás dovedla do úzkostí, napětí, neurčitých obav. Lékař vám ordinuje Lexaurin. Vyhodnotí situaci tak, že fyzické projevy se zažíváním, dýcháním, arytmií, chvěním rukou jsou následkem psychického rozpoložení, a předpokládá, že tento lék situaci narušené komunikace mozku a těla zmírní.
Lexaurin je lékem ze skupiny benzodiatzepinů a jeho účinnou sloučeninou je látka bromazepam, ovlivňující rovnováhu mezi neurotransmitery, což jsou chemické sloučeniny řídící šíření vzruchů mezi nervovými buňkami v mozku. Konkrétně bromazepam posiluje vliv neurotransmiteru GABA (gama-aminomáselná kyselina), který má tlumivý vliv. Tím se také vysvětluje zklidňující a svalstvo uvolňující účinek léku. Takže je evidentní, že lék neřeší příčinu, může jen zmírnit projevy problému. Uměle napravuje hladinu neurotransmiteru.
Příčinu je třeba hledat v oblasti psychiky a pomoc spočívá spíše v psychologické pomoci. Ovšem není to tak jednoduché. Ona psychická nepohoda je většinou následkem špatných poměrů v rodině, ve škole, v zaměstnání. Je spojena s nedostatečným sebevědomím, dlouhodobým neřešením obtížné situace. Krize se nastartuje nečekaným traumatem, úmrtím blízkého, rozchodem s partnerem, rozvodem…
Tělo je vybaveno určitou adaptační schopností a těmto jevům může dosti dlouhou dobu odolávat, ale všeho moc škodí. Pokud problémy neustávají, ba naopak se opakují nebo zvyšují, začne adaptační mechanizmus těla selhávat. Původní psychický stres se začne měnit v projev fyzický, tato změna se začne nenápadně projevovat nejprve v oblasti biochemie a v oblasti hormonů…
Úkolem ošetřujícího lékaře je vyhodnotit, zda jde o stav přechodný, a tehdy lze podat lék, aby pomohl situaci akutně zvládnout, anebo jde o situaci chronickou, při níž lze předpokládat biochemický podklad funkční poruchy. Je třeba se alespoň orientovat o vašem hormonogramu, mozkových hormonech, neurotransmiterech. Jak se pohybuje hladina dopaminu, serotoninu, GABA… Chybí, nebo jej máte dostatek? A otázky musejí pokračovat. A proč chybí? Tím, že je jeho hladina uměle zvyšována, tím je řešena příčina?
Pokud nebylo klubíčko rozpleteno, bude jakákoliv léčba pouhým pokusem a omylem.
V našich seriálech jsem již psal o tzv. komunikaci mozku s různými systémy těla. Informace se šíří pomocí přenašečů (neurotransmiterů). Např. serotonin, či dopamin – je to vlastně neurohormon a umožňuje přenos impulzů. Je v určitých nervových drahách uvolňován nervovými buňkami, kde se váže na příslušné receptory a umožňuje přenos nervových impulsů z jedné nervové buňky na druhou. Problém nastane, když je některý bod komunikační dráhy poškozen, blokován… Pak tato komunikace nefunguje a objeví se problém podle toho, která funkce je vyřazena, což je velmi rozličné a variabilní.
Uvedl jsem zde příklad s psychickými problémy, ale stejně lze psát o kterékoliv jiné nemoci. Stovky dotazů dostáváme na léčení vysokého tlaku, štítné žlázy, poruch imunity a mohl bych jmenovat další. A je to stejné. Léčba bez pochopení příčiny, léčba, která není zaměřena na odstranění příčiny, je léčbou pouze symptomatickou, která nevede k vyléčení.