Laryngitida versus strava

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Laryngitida neboli zánět hrtanu, který je klíčový pro přenos kyslíku do průdušek a plic, je více méně běžným onemocněním, které může potkat jak děti, tak dospělé. Hrtan je kryt příklopkou, která zajistí, aby se strava a nápoje nedostaly do dýchacích cest. Kousek od hrtanu leží hlasivky, proto, jakmile se hrtan zanítí, v první fázi počínáme chraptět, následně nám činí potíž polykat, kašlání je bolestivé, špatně se nám dýchá. Poté často dochází k částečné či úplné ztrátě hlasu.

Laryngitida může být dvojího typu, akutní a chronická. Chronický zánět hrtanu bývá vyústěním vleklých, nedoléčených zánětů dýchacích cest, které mohou spustit chemické či fyzikální vlivy. Do souvislosti se zde vkládá také časté nošení ochranných masek, pobyt v prašném prostředí. Akutní laryngitida nás může postihnout prakticky kdykoli, děti ji mohou přinést ze školky, dospělí z práce. Zánět hrtanu je virového původu, můžeme jej tedy chytit naprosto kdekoli.

Jak laryngitidu léčit

V domácích podmínkách, přidá-li se k laryngitidě zvýšená teplota, poté, co jsme tělo nechali přirozeně vypotit, podáváme léky, a to nejčastěji antipyretika. Osobně však, nepřesáhne-li u dospělého teplota 38,5 °C, nechala bych tělo přirozeně bojovat. Teplotu však pohlídáme u velmi malých dětí z důvodu febrilních křečí. U těch se navíc vyskytuje velmi častý otok hrtanu. Tehdy je dobré přikládat chladivé obklady, které přiložíme na postižené místo, a to následně zavážeme šátkem. Nepomohou-li obklady, studený vzduch, dokonce ani zmrzlina, která je zde povolena, urychleně vyrazme do nemocnice.

Na lehčí laryngitidu prostřednictvím bylinek

Z bylin lze též doporučit nálev z tužebníku jilmového, který obsahuje kyselinu salicylovou, jež účinně snižuje teplotu. Bylinu lze kombinovat s dalšími protivirotickými bylinkami, jako je květ černého bezu, lípa či potopudný trnkový květ. A samozřejmě „céčkem“ nabitý šípkový plod.

Dále se doporučuje podávat sirupy, které tlumí bolestivý suchý kašel, následně pomohou rozpouštět hlen. Zde výtečně zafunguje smrkový sirup, případně též za studena přichystaný jitrocelový sirup. Oba jsou výtečnými pomocníky a sama jimi léčím jakýkoli virový problém.

Dobré je pohlídat vitamín C, který doporučuji navýšit na 500 mg. Osobně v době virové zátěže praktikuji rakytníkovou šťávu a přes noc maceruji ve vlažném čaji šetrně nasušený šípkový plod. Máte-li šťávu z arónie, případně arónii sušenou, lze doporučit také ji. A samozřejmě, vypomoci si můžete rovněž substitucí. To vše, podtrženo sečteno, doplňme navíc klidem na lůžku, dostatečným odpočinkem, spánkem, pitným režimem a samozřejmě, správně uskládanou stravou.

Prostor, ve kterém nemocný leží nepřetápíme, udržujeme teplotu kolem 20 °C, větráme. Máme-li zvlhčovač vzduchu, během laryngitidy nám výtečně poslouží.

Co to vlastně je, ta správně uskládaná strava?

Když nás bolí v krku, tak nás bolí v krku, navíc, oslabení nemocí, kdy tělo potřebuje spíše bojovat než trávit kvanta podaného jídla, je lepší jídelníček uzpůsobit tak, abychom tělu v náročném boji pomohli. K výše zmíněným bylinám, zejména těm potopudným, bych z úvodu tohoto odstavce navíc přidala zběhovec plazivý. To je totiž bylinka, která doslova nakopne oslabené hlasivky. A přidat se nebojme ani slézové byliny, které vytvářejí na zanícené sliznici film. A tím ji regenerují, léčí a chrání. Osobně chystávám macerát ze slézu maurského, topolovky anebo proskurníku. K bylinám patří také lichořeřišnice, účinné antivirotikum, i tu ráda doporučím, nejlépe v podobě tinktury. No a oreganový olej, samozřejmě, který mne mockrát vytáhnul z nejednoho neduhu.

A teď už něco k léčivé stravě.

Rozdíl bude, léčíme-li malého pacienta případně dospělého. V každém případě, pokud pacient má chuť jíst, veškeré nápoje, jakožto i stravu podáváme přichystány na teplotu těla. Trápí-li nemocného otok krku, žádoucí jsou až ledové nápoje, které pomohou otok zmenšit. Výtečně nám poslouží vlažný krůtí, kuřecí či hovězí vývar, který podáváme čistý, případně s troškou vařených jáhel. I ty jsou protizánětlivé, navíc uklidní často bolavý, hladový žaludek. Můžeme-li, vývary táhněme několik hodin, pozvolna a zlehka a máme-li, přidejme do nich nejenom maso, zeleninu, ale také kosti. Zvláště ty hovězí mají velkou sílu.

Na laryngitidu slzovkou

Malým dětem lze po lžičkách podávat ovocná pyré, vodové pudinky, které jsou stravitelnější nežli ty z mléka. Zařadit lze také silně odhleňující slzovku. Tu, koneckonců, aplikuji při jakémkoli virovém onemocnění. A právě u slzovky se na moment zastavíme. Slzovka je velmi často spojována s tradiční čínskou medicínou, která ji pokládá za léčivý základ kuchyně. Zvláště tam, kde je vyčerpaná slezina. Tím, že se slzovka vyznačuje detoxikačními účinky, napomáhá čistit střevo, což se pak projeví rovněž na kůži. Podporuje tedy eliminaci akné či jiné hnisavé záležitosti kůže, které jsou odrazem nezdravého vnitřního prostředí. Ze slzovky lze připravit šlémovitý odvar, podporující jaterní funkce, čímž rovněž posiluje tělo, které snáze detoxikuje. Šlém je snadno stravitelný, čímž lahodí slabému žaludku či střevům. Dle tradiční čínské medicíny slzovka zvláčňuje a změkčuje, čímž uvolňuje živočišné tuky a zatuhlá ložiska škodlivin, rovněž pomáhá zbavit se hlenu a v neposlední řadě, eliminuje otoky. Což se opět hodí, zvláště, doprovází-li laryngitidu otok krku.

Slzovku lze zařadit i při běžné rýmě, kde funguje taktéž na jedničku. Osobně mám velmi dobrou zkušenost i u malých dětí. Těm lze podávat samotný šlem, případně vodu, která zůstala po jejím namáčení. Zapracovat ji můžeme například do polévky. Slzovku však nepodáváme, je-li dítko dehydrované.

Pyré, kaše, rozvary a zázvor

Jak jsem se zmínila již výše, během nemoci naše tělo nepotřebuje trávit kvanta zbytečné potravy. Bílkovinu chce přijmout v co nejstravitelnější formě, kde nám právě poslouží dlouze táhlé masové vývary. Základem jsou rovněž snadno stravitelné sacharidy, proto ta pyré, vodové pudinky. Přidat lze také jemnou jahelnou kaši, kterou podusíme s nastrouhaným jablkem, dosladíme troškou medu. Výtečně nám zde poslouží také jasmínová rýže, kterou můžeme umixovat na jemnou kaši. Opět s dušeným ovocem, kapkou dobrého medu. Obecně platí, že raději kaše, pyré, rozvary, polévky nežli celé kousky jídla. Při zánětu hrtanu máme tendence neustále kašlat a proto, nezdržujme se sáhodlouhým žvýkáním. Stravu doporučuji ladit do polotekuté či tekuté podoby.

Kromě vývarů se hodí také zeleninové krémy, ať už z protizánětlivé mrkve, dýně, petržele či batátu. Dospělým lze podat silnější česnekový vývar, do kterého můžeme přidat i bílek. Též mohou zařadit silnější zázvorový čaj, polévky povznést protizánětlivou kurkumou. Můžeme doporučit také kompoty, zvláště u dětí, budou-li mít chuť. Obecně však platí, že strava je jemná, odlehčená, spíše tedy kašovitá či tekutá, prosta všech aditiv, přídatných látek. Pokrmy většinou dusíme, vaříme, během nemoci nepodáváme smažená jídla.

A ještě jedna poslední věc, pokud dítko či dospělý odmítají jíst, první dny lze podržet pouze na nápojích, které dosladíme medem či hroznovým cukrem. I to je v pořádku a ničemu nevadí. Pokud jste rodiči stejně to znáte, v první fázi ochoření, kdy navíc nepříjemně bolí, pálí a škrábe v krku, většinou potřebujeme jen odpočívat a spát. Pitný režim je však třeba, na ten tedy první dny nemoci dbejme především. A opět platí, pokud se stav nemocného zhoršuje, zvláště u dětí, urychleně vyhledejme lékařskou pomoc.

Jak může vypadat takový jídelníček?

Snídaně: Jahelná kaše s dušeným jablkem a medem

Desátá: Ovocné pyré

Oběd: Hovězí vývar se slzovkou

Svačina: Vodový pudink

Večeře: Dýňové pyré s mrkví či dýňová polévka s olivovým olejem

Všem nám přeji pevné zdraví.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.