Kterých 7 krevních testů je dobré si nechat udělat?

Nemusíme být závislí na systému a lékařích. Na krevní testy můžeme chodit sami. A když už nám krevní testy udělá lékař, můžeme se nad výsledky zamyslet kriticky: Co mně ten člověk změřil? Jak to vyhodnotil? Jak ví, co je pro mě dobré?Přední český biohacker Jan Hovad vysvětluje, co si nechat v krvi měřit, jak často, kde a za kolik. Aneb rady pro úplné začátečníky. 🙂

Jak s krevními testy začít

Z minulého režimu jsme zvyklí, že když jdeme k lékaři na preventivní prohlídku a krevní testy, a uslyšíme Paciente, všechno je v pořádku, běžte domů,“ tak dáme lékaři plnou důvěru – že to je tak, jak říká. Ale když se nad tím zamyslíme trochu víc, zjistíme, že nám nezměřil skoro nic, co je potřeba změřit. Že se řídí jenom nějakou směrnicí (co změřit, když je pacientovi 40, 50, 60 let…). Krevní test pak vůbec není komplexní. Každý měsíc platíme drahé zdravotní pojištění a za své peníze dostaneme test v přepočtu za 200 – 300 Kč. Tomu se v Čechách říká prevence.

Krevní testy jsou ale mnohem rozsáhlejší. Jak si může každý udělat test na samoplátce, popisuje Jan Hovad (více o Honzovi v prvním díle seriálu o biohackingu): „Není nutné chodit kvůli tomu k doktorovi, kterého je navíc často složité se doprosit. Můžeme jít sami do laboratoře a udělat si test na samoplátce. Funguje to tak, že si vyškrtáme sami žádanku a řekneme, že to není na pojišťovnu, ale na samoplátce. Vytáhneme peněženku a podle ceníku jednotlivých ošetření to zaplatíme jako v supermarketu.“

Jaká je cena a po jaké době testy opakovat?

U většiny testů, které běžný člověk potřebuje, se částky pohybují od desetikorun po stokoruny,“ vysvětluje Hovad a pokračuje: „Pak jsou samozřejmě hodně specializovaná vyšetření, například rakovinotvorné markery nebo imunologické věci, kde se ceny mohou pohybovat od několika tisíc korun.

Kvalitní testy na boreliózu mohou stát šest, sedm, osm tisíc. Na tyto ale jiné specifické testy se už vyplatí odborníka, který vám to na pojišťovnu napíše, protože částky i interpretace mohou být nedostupné. Na většinu základních testů ale běžný člověk normálně dosáhne.“

Honza si nechává dělat vybrané krevní testy na samo-plátce 2 – 3 x do roka: Ve většině případů mě to vyjde na 2 200 – 2 500 Kč. Pokládám to za úplně minimální částku, naše tělo máme totiž jenom jedno. A pokud se o něho nebudeme starat, tak nám všechny peníze, které někde máme, budou k ničemu. Podle Honzy se v celé problematice dá zorientovat základně velmi rychle, je zbytečné odpovědnost za svoje zdraví převádět plně na systém a na stát. To ale neznamená, že jsou odborníci k ničemu, jen je důležité myslet i na svoji roli v péči o své tělo a být proaktivní.

Kam na krevní testy zajít?

„Ideální je zadat do vyhledávače slova „laboratoř“ a „samoplátce“, říká Honza. „V laboratořích jsou zvyklí, že minimálně jeden, dva lidi tam za den přijdou právě jako samoplátci.“

V Praze má zkušenost s Aeskulabem a Poliklinikou Budějovická. V Hradci Králové nebo Pardubicích doporučuje zase laboratoř – Medilla: „Většina laboratoří má ceníky na webu, nebo dokonce interaktivní žádanky. Člověk si vykliká na webu všechno, co potřebuje, vytiskne a donese to do laboratoře.“

Co je podle Honzy v žádankách často zbytečné zaškrtávat

Prvky jako železo, hořčík, sodík, vápník… „Spíš dávám důraz na to, abych měl kvalitní stravu, dostatek makro a mikro nutrientů. Jako samoplátce si většinou tyto prvky měřit nenechávám, v žádankách je většinou přeskakuji, protože mi je vždy někdo změří při běžných kontrolách. Jejich hladiny navíc v čase hodně kolísají mezi minimy a maximy.“

Hovad

Kterých sedm věcí má naopak smysl nechat si změřit

Jan Hovad doporučuje především těchto sedm následujících věcí:

  1. CRP a rozbor bílých krvinek

„Za posledních deset let slýchám od svých přátel i klientů několikrát do roka stále stejný příběh: „Měl jsem chřipku, šel jsem k doktorovi, on se na mě podíval a řekl: „To je jasný“ a dal mi antibiotika.“ Jak Honza říká, „antibiotika jsou atomová bomba do střev. Zlikvidují vše, co tam mají, celou mikroflóru. Šest měsíců se pak z toho imunitní systém regeneruje.“ Oslabení lidé podle něj znovu často onemocní, znovu jdou k lékaři, který jim znovu předepíše antibiotika, aniž by se na ně lékař před tím podíval.

Takže podle Honzy první věc, když někdo dostane chřipku nebo angínu, je udělat si určitě CRP a krevní rozbor a zjistit, jak na tom jsou bílé krvinky. „Když lékař předepisuje antibiotika, je dobré si pohlídat, aby udělal CRP a krevní obraz. Nikdy nic bez toho nepolykat. Jsou to dnes velmi dostupné věci.“ CRP stojí 100-115 Kč. Krevní obraz cca 20 Kč. Sérum další dvacetikorunu. Přinejhorším se dá CRP koupit i v lékárně a člověk si test může udělat i sám doma.

  1. Hormony štítné žlázy – TSH, fT4 a fT3, aTPO, aTG

„Štítná žláza je v Čechách i ve světě špatně diagnostikována a špatně léčena. Navíc v českých laboratořích nemají tak úplně dobře nastavené normy, kdy je ještě člověk v pořádku,“ říká Honza. „U diagnózy je problém, že pokud jdete k doktorovi, změří vám z žádanky TSH a volné T4, označované v žádance jako volné fT4. To jsou dva údaje, které nekorelují s tím, jak se člověk cítí. T4 je zásobní hormon, který je potřeba přetvořit na aktivní verzi hormonu, který je v žádance označen jako fT3. Lékaři ale fT3 málokdy změří. Dělá se jen TSH. Pokud je vysoké, znamená to, že štítná žláza nefunguje člověku dostatečně, a pokud je nízké, funguje přespříliš,“ vysvětluje Honza.

Jenomže je potřeba změřit všechny tři ukazatele a ideálně v jeden okamžik. A k tomu i jednou za pár let protilátky. To znamená – aTPO a aTG.

Snížená funkce lidem způsobuje úzkosti, přibírání na váze, vypadávání vlasů, srdeční arytmie, zimomřivost. Naopak zvýšená má opačný efekt, metabolismus je rychlejší. Lidé více hubnou, mají vyšší srdeční tep, mohou mít opět arytmie a tak dále.

„A léčba – jestli tomu vůbec říkat léčba – je spíše udržování v určitých statisticky stanovených mezích a podporování farmaceutického průmyslu. V Čechách se štítná žláza léčí pomocí syntetických přípravků jako je Euthyrox/Leprax, který obsahuje neaktivní T4, který je teprve v těle potřeba konvertovat na T3. Ale ne všem lidem tato konverze v těle funguje. Takže doporučuji sledovat hodnotu fT3, a případně si v zahraničí sehnat přípravek, který T3 obsahuje,“ je znovu kritický Honza. „Zmiňuji to takto podrobně, protože onemocnění štítné žlázy se dnes stává doslova epidemií a jeho příčina je opět komplexní záležitostí.“

  1. Krevní cukr – HbA1C a orální glukózový toleranční test (OGGT)

Dobré je znát nejen cukr měřený na lačno (15 Kč), ale především hodnotu hemoglobinu A1c. „V žádankách je to HbA1c a stojí to okolo dvou stovek,“ vysvětluje Honza. „Můžeme si to představit jako jakýsi klouzavý průměr cukru za šest týdnů až cirka tři měsíce. Je to mnohem přesnější ukazatel toho, jak se naše tělo s cukrem popere. Ukáže nám, zda nemáme sklon jít do cukrovky nebo do stavu inzulinové rezistence.“

Můžeme si udělat i orální glukózový toleranční test (v žádankách OGTT). „Člověk vypije, zjednodušeně řečeno, sladké nápoje a oni mu během toho časového okna (cca dvou hodin) udělají dva až tři odběry. Zjistí se, jak funguje inzulin.“

  1. Jaterní testy, ledviny – ALT, AST, ALP, ACR, GFR

„Celá sekce jaterních testů a ledvin je obvykle levná a je fajn si je čas od času nechat udělat.“

  1. Cholesterol, tuky – lipoprotein A, Apo(B), Triacylglyceroly

„Většina praktických lékařů vám změří cholesterol, tedy jeho transportér, lipoprotein. Ten o vysoké hustotě – HDL, a také o nízké, LDL. A pokud je LDL větší, často vám předepíší prášky na „cholesterol“. Cholesterol nebezpečný ale není, ucpávat cévy ale může právě ona LDL částice. Je hrozný tohle sledovat, protože bez cholesterolu člověk zemře,“ nebere si Honza opět servítky.

„Samozřejmě, že pro úzkou skupinu lidí může být počet určitých částic opravdu nebezpečný,“ pokračuje. „Ale většinou je potřeba změřit nejen HDL a LDL, ale udělat si i například detailní rozbor počtu/koncentrace částic, tedy lp(A)[-P] a ApoB. Případně si zajít na specializované pracoviště a vše dořešit s odborníky, změnit mnoho dalších provázaných aspektů v životě. Hodnoty všech ukazatelů mohou korelovat s různými dalšími onemocněními. “ Jak ale Jan Hovad říká, není třeba z cholesterolu dělat bubáka, jakého z něj dělají v současnosti lékaři a farmaceutický průmysl.

  1. IGF – 1 – Insulin-like Growth Factor

„Velmi zjednodušeně ukazatel toho, jak dlouho budeme žít. Což si čtenáři mohou přečíst například u T. Ferrisse v jeho knize Nástroje titánů, kde se tomu věnuje dopodrobna. Tento test ale není dostupný úplně ve všech laboratořích.“

  1. Stresový hormon kortizol – kortizolový profil

„Pokud jsou lidé ve stresu, tak je skvělý i test kortizolu/nadledvinek: Například si udělat na poliklinice Budějovická kortizolový profil ze slin. Probíhá tak, že si 5 x během dne dáte tampónek pod jazyk. Díky výsledné křivce člověk můžete zjistit, jak moc během daného dne ve stresu jste. Samozřejmě je to ale jen důsledek toho, jak žijeme, na který je potřeba zareagovat.“ ukončuje tímto naše povídání o krevních testech Honza.

Varování: Autor ani redakce nenesou odpovědnost za nesprávnou aplikaci těchto informací. Nevěřte slepě ani tomuto článku – naopak si informace ověřujte, čerpejte ideálně z více zdrojů a používejte kritické myšlení.

Webová stránka Jana Hovada: https://metalearning.cz/

Pokračování seriálu o biochackingu příště.                                                                                                                         

Celková nabídka testů pro diagnostiku.

Zpět nahoru