Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Kojení, láska, trpělivost a čas, to jsou jedny z nejdůležitějších atributů, kterými můžeme nově narozené dítě uvítat. Všichni víme o prospěšnosti kojení, které přináší celou řadu benefitů jak děťátku, také pak matce. Mateřské mléko, to je dokonalý koktejl uchystaný na míru, lehce stravitelný, s výtečnou vstřebatelností. Vždyť jenom v porovnání s mlékem umělým, díky laktoferinu, získává dítě kojením 50 % důležitého železa, zatímco z mléka syntetického pouhopouhých 10 %.
Samozřejmě, existují případy, kdy kojit nelze, dítě může vykazovat alergii na bílkovinu kravského mléka, které, ač není samotným kojencem konzumováno, přichází do těla prostřednictvím mateřského mléka matky, jejíž jídelníček čítá mléčné výrobky. Zde je pak na pováženou, zda se mléčných výrobků z kravského mléka vzdáti úplně, vápník suplovat z alternativních zdrojů, případně vyzkoušet mléčné výrobky na bázi kozího mléka. A pokud nelze, dítě odstavit a převelet na hypoalergenní mléko. Sama bych však byla pro první verzi.
Pokud dítě vykazuje intoleranci laktózy, zde si již, bohužel, absencí mléčných výrobků nepomůžeme. A to, i kdybychom jedli přímo výrobky upravené, tedy laktózy prosté. Laktóza, jak se dočtete dále, je totiž běžnou a zcela přirozenou složkou mateřského mléka. Tato alergie se však naštěstí vyskytuje zcela výjimečně.
Mateřské mléko je z 80 % tvořeno vodou, zbylá procenta připadnou mléčnému cukru, již zmiňované laktóze, dále bílkovině, která je oproti bílkovině kravského mléka zhruba třetinová, lišící se dále složením, zejména přítomností kaseinových frakcí a poměrem syrovátky. Toto ideální složení zajišťuje rychlý pocit nasycení s výbornou stravitelností a vstřebatelností živin, takže se může stát, že kojené děti vyžadují pravidelný přísun mateřského mléka, někdy i v hodinových intervalech.
Významnou složkou mateřského mléka bude také tuk, tvořící 50 % energetické hodnoty mléka. Tím se mateřské mléko liší od toho kravského, které, namísto tuku, obsahuje vyšší procento bílkoviny, logicky pak bude kravské mléko vykazovat nižší % protizánětlivých omega 3 a 6 nenasycených mastných kyselin (NMK). Tuk mateřského mléka usnadňuje vstřebatelnost vitamínů rozpustných v tucích, mezi které řadíme vitamíny A, D, E, K, přináší kojenci uspokojivý pocit nasycení, taktéž však společně s laktózou budují tukovou tkáň dítěte, která u mnohých dětí bývá ihned po narození minimální. Výše jsem se zmínila o důležité složce NMK, které by měly pokrývat 0,5 % denního energetického příjmu kojeného dítěte. Naštěstí se jedná o přirozenou složku mateřského mléka, pokud je však matka nepřijímá dostatečně stravou, může se pak jejich obsah v konzumovaném mléce výrazně snížit. Omega 3 a 6 NMK vykazují nezastupitelnou úlohu při vývoji mozkových a nervových buněk, kdy ke slovu přicházejí během celého těhotenství, obzvláště pak v prvních dvou letech života dítěte.
Jak navýšit množství omega 3 a 6 NMK ve stravě?
Některé látky tělo vyrobit jednoduše nesvede. Jen vzpomeňme osm základních esenciálních aminokyselin, které je třeba přijímat stravou a pokud jejich příjem omezíme, tělo slábne a chřadne. Stejně tak tomu bude u dvou esenciálních mastných kyselin, mezi které řadíme právě výše zmíněné. Omega 3 NMK dále dělíme do třech základních skupin, ALA (kyselina alfalinolenová), nacházející se například ve lněném semínku, dále DHA (kyselina dokosahexaenová), reprezentována tučnějšími rybami a konečně EPA (kyselina eikosapentaenová), ukrytá v kvalitním lososu žijícím v přirozeném volném prostředí. Zajímavé je, že pro výrobu ALA postrádá tělo jakýkoliv manuál, pokud ji však má plně k dispozici, složitou chemickou reakcí lze uchystat EPA a DHA. Tento proces je však náročný a poměrně nedokonalý. Proto by naše strava měla být pestrá a v případě veganství se zamyslet alespoň nad kvalitními zdroji ALA, o kterých bude dále řeč.
Podtrženo sečteno, neveganské kojící maminky by do svého jídelníčku měly zařadit dvě až tři porce kvalitního rybího masa, které nepochází z faremního chovu, není nikterak prosoleno, uzeno. U ryb platí jedno jednoduché pravidlo, čím je ryba v potravním řetězci níže, tím samozřejmě lépe. Čím je pak výše, tím větší množství těžkých kovů vykazuje její tuk. Upřednostněme tedy spíše lososa žijícího ve volné přírodě, tresku, klidně i sardinky (obsahují důležitý vápník), ty vybírejme ve vlastní šťávě. Není-li konzumace ryb z etického hlediska možná, hledejme vedlejší zdroje těchto esenciálních mastných kyselin, na jejichž seznam zcela jistě patří lněné, konopné či slunečnicové semínko, taktéž vlašské ořechy.
Železo
Během nitroděložního vývoje si vytváří plod slušnou zásobu železa, která by měla pokrýt první čtyři měsíce života. Nicméně, posléze nároky na železo opět stoupají a je tedy důležité pravidelně doplňovat stravou. Prvním velkým znakem nedostatku železa bývá únava, dýchavičnost, výraznější bledost. Nicméně, která maminka by zrovna tyto známky přikládala deficitnímu železu? Vždyť první měsíce po porodu bývají náročné.
Sama za sebe mohu doporučit zařadit silně železité potraviny, mezi které patří červená řepa, rukola, quinoa, karob, sušené švestky, rozinky, dále melasa. Více pak o železe v tomto článku: Jak v těhotenství navýšit železo přirozenou cestou.
Výtečným zdrojem jsou také červené maso a játra, záleží však na životním stylu matky. Dalším z výborných zdrojů bude přírodní železitý sirup, jehož dokonalé složení nejrůznějších bylin a ovocných šťáv podpoří kvalitní vstřebávání tohoto důležitého mikronutrientu.
Vitamín D a další
Vitamínu D míváme vesměs výrazný nedostatek, což přes zimní měsíce bývá způsobeno absencí slunečního svitu. Proto, ihned po narození, bývá dítěti nabízen Vigantol a jemu podobné přípravky, které stabilizují hladinu vitamínu D v těle. Z vlastní zkušenosti vím, že nezralý zažívací trakt mívá s těmito léčivy či potravinovými doplňky problém, objevují se střevní koliky, bolesti bříška, nadýmání. Vitamínu D je však skutečně třeba, neboť je, mimo jiné, důležitým faktorem nejenom pro rychle rostoucí kostru dítěte, také podporou imunitnímu systému. Zde stojí za zvážení, zda po dobu prvních třech měsíců, kdy bývají koliky dosti silné, doplnit matčin jídelníček vitamínem D a na chvíli tak ulevit děťátku, alespoň do doby, než bude schopno tolerovat. Na trhu, kromě Vigantolu, existují potravinové doplňky typu D3 baby, nicméně, liší se pouze v oleji a jejich účinek mi přišel vždy totožný. Ať tak či tak, tolerují-li vaše děti, je jen dobře, protože jak jsem psala, úloha vitamínu D je nenahraditelná.
Výtečnými zdroji vitamínu D bývají opět kvalitní ryby, z nichž doporučuji sardinky, které jsou rovněž výborným zdrojem vápníku. Dále je to žloutek vajec slepic, které jsou chovány v přirozeném prostředí. Snad i máslo z mléka volně se pasoucích krav. Dokonalým zdrojem tohoto cenného vitamínu rozpustného v tuku je rovněž sluneční svit!!
Zinek, na podporu imunity
O tom, jak je zdravý a vyvážený jídelníček při kojení nezbytný, bychom si mohli povídat až do rána. Existuje celý zástup nutričně žádaných složek, které pomáhají jak unavené mamince, tak rostoucímu děťátku, bude to určitě vitamín C, dále vitamín života E, silný antioxidant A či karotenoidy, z nichž si tělo dokáže „áčko“ vytvořit. Dále nesmíme zapomínat na vápník, zcela nezbytnou složku mateřského mléka, o vápníku pak více v článku Jak přirozeně navýšit vápník stravou. Důležité budou také plnohodnotné bílkoviny, sacharidy nízkého glykemického indexu, zmiňovaný tuk, vitamíny skupiny B a konečně zinek, který pečuje o imunitu matky, ale také dítěte.
Jak jsem již psala, mateřské mléko by se dalo nazvat koktejlem, jenž je míchán přímo na míru. Ze záslužných „funkcí“ zmiňme třeba ještě přítomné oligosacharidy, sloužící jako potrava po bakterie mléčného kvašení, které jsou součástí zdravé střevní mikroflóry. Díky tomu se zvyšuje obranyschopnost dětského organismu, což činí miminko spokojenější a zdravější.
Pitný režim
Poslední zmínku věnuji pitnému režimu, neboť jak jsem uvedla již výše, mateřské mléko je z 80 % tvořeno vodou. Kojící maminka by si tedy denně měla dopřát 2,5 litru vlažného bylinkového čaje, nejlépe z anýzu, fenyklu, výborným tipem může být heřmánek, ale také zázvor, případně i máta, která však mívá spíše ochlazující tendenci. Proto doporučuji ponechat na léto. Nebojte se zařadit rooibos, klidně i směs z lípy, černého bezu, šípku, citrónové trávy. Čaj lze prostřídat s čistou vodou prostou bublinek (podporují nadýmání miminka). Doporučit lze také ředěnou mrkvovou šťávu. Pozor na šťávu z citrusů, většina miminek tropické ovoce velmi těžko snáší, což může vyústit v nepříjemný ekzém.
Jídelníček dále obohaťme o listovou zeleninu, teď přes zimu volme například pekingské zelí, špenát, římský salát, rukolu, seženeme-li. Z ovoce si dopřejme jablka, v nich přítomný pektin nám udělá dobře. Výtečnou volbou budou zeleninové polévky, které podporují laktaci a také celkové prohřátí organismu. Jak jsem psala, o jídelníčku kojících maminek bychom si mohli vykládat a vykládat. Já však již za dnešním povídáním učiním tečku a budu se těšit zase příště. Krásné dny.