Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Na podzim se můžeme často setkat v různých populárních článcích o zdraví s termínem podzimní deprese (je řazena mezi tzv. sezónní deprese – tedy takové, které se objevují v závislosti na změně roční doby). Důležité je upřesnit si na začátku článku jednu věc – je třeba ostře rozlišit mezi „depkou“ a klinickou depresí. „Depka“, také označovaná jako splín či našimi východními sousedy jako chandra.
Jaké jsou příznaky této deprese?
Vyznačuje se zvýšenou únavou, zhoršením nálady (ale také jejich změnami), pesimismem a skleslostí, poruchami nálad a nezájmem o aktivní přístup k životu. Může být také spojena s nespavostí nebo úzkostmi.
Jistě, řeknete si, ale takové symptomy může mít i pacient postižený klinickou depresí (ve smyslu vážnou, lékařsky potvrzenou). To jistě ano, ale klinická deprese, v anglosaských zemích označovaná jako „černý pes“, je řekněme „totální deprese“. Smutek je velmi výrazný, nemocný ztrácí zájem téměř o všechno – jídlo, aktivity, osobní hygienu i o sex. Neváží si vůbec sám sebe (a stejně tak si nevěří), velmi obtížně se dorozumívá i se svým blízkým okolím a má vážné problémy se spánkem. Tento nemocný, v nejhorším období, dlouho leží v posteli a nemá zájem o nic a nikoho. Současně se tak ale stává závislým na svém okolí, které ho nemůže jen tak ponechat samotného. V takovém případě je jednoznačně důležité se obrátit na odborníka – psychiatra či klinického psychologa.
Problémem je, že laik nemůže často rozeznat přechod od smutku a špatné nálady do „opravdové“ deprese. Právě to může stanovit odborník, s kterým je třeba se včas bez ostychu poradit. Právě zábrany, kterým je tato nemoc stigmatizována (nemocný je považován za „blázna“, podivína či dokonce za nebezpečnou osobu).
Jak tedy na depresi? Jak se jí zbavit?
V případě klinické deprese musí lékař stanovit, zda je možné pomoci nemocného formou různých forem psychoterapie (například kognitivně behaviorální terapie), konzultací a doprovodných aktivit (rekreační sport, domácí relaxace, koníčky) nebo je třeba podávat léky ze skupiny antidepresiv. Tyto léky je třeba užívat pravidelně a delší dobu a jejich účinek se dostavuje postupně. Pokud nemocný pociťuje nežádoucí účinky, měl by se v první řadě poradit s lékařem (nezbytná je zde silná důvěra z obou stran), ale lék nevysazovat. V prvním případě se dá mluvit o léčbě deprese bez potřeby nasadit antidepresiva.
Na druhou stranu, pokud se jedná o určitou mírnější formu psychických problémů, kdy nedojde ještě k „rozvinutí“ deprese v její klinickou formu. Můžeme to přirovnat k prevenci a otužování, abychom lépe odolali infekčním nemocem. Zde má právě přírodní medicína rozhodující slovo – a i tak to platí i v tomto případě.
V takovém případě je si třeba uvědomit, že tyto podzimní změny nálad způsobuje z významné části nedostatek světla. Přirozené světlo můžeme, do jisté míry nahradit světlem umělým – vhodným osvětlením domácnosti nebo, dejme tomu, návštěvou solária. K dispozici je ale i řada přírodních látek, které jsou dobrými pomocníky pro zlepšení nálady a ke zmírnění úzkosti, obav či smutku.
Přírodní látky na potlačení deprese
Nejznámější z nich je třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), která, podobně jako klasická antidepresiva, podporuje zvyšování látky serotoninu v mozku. Serotonin, lidově známý jako „hormon dobré nálady“, odpovídá za přenos nervových vzruchů. Pokud je ho méně, může dojít ke změnám nálady, projevům deprese, nespavosti a dalším negativním psychickým příznakům. A právě třezalka pomáhá při dlouhodobějším užívání zlepšovat náladu a uklidňovat. Má ale i svá omezení. Nesmí se kombinovat s léky ze skupiny antidepresiv (nadměrné zvýšení hladiny serotoninu může způsobit vznik tzv. serotoninergního syndromu), při jejím užívání se nesmíte opalovat (ani v soláriích!) a ovlivňuje účinek některých dalších skupin léků (například hormonální antikoncepce).
Další látka je aminokyselina l-tryptofan, která se v krevním oběhu mění na serotonin a tak i ona zvyšuje hladinu této látky s pozitivním působením na naši psychiku. Ani ona by se neměla kombinovat s antidepresivy, ale jinak u ní neplatí omezení jako u třezalky.
Další skupinou jsou rostlinná sedativa – jsou to léčivé rostliny, které pomáhají zklidňovat pacienta, bez vedlejších účinků (až na malé výjimky), při nervovém vyčerpání, nespavosti či stresu.
K nejznámější patří kozlík lékařský (Valeriána officinalis), meduňka lékařská (Melissa officinalis), chmel otáčivý (Humulus lupulus) nebo mučenka pletní (Passiflora incarnata).
Obvykle jsou tyto jednotlivé složky kombinovány v přírodních přípravcích. Jako příklad je možno zmínit přípravek, který obsahuje výtažek z kozlíku, aminokyselinu tryptofan a vitamíny ze skupiny B – niacin (B3), kyselinu panthotenovou (B5) a pyridoxin (B6). Tyto vitamíny přispívají ke snížení míry únavy a vyčerpání organismu, k normálnímu energetickému metabolismu.
Vhodné jsou i látky, které pomáhají v případě nespavosti, která často podzimní deprese provází a oslabuje organismus. Melatonin je látka, kterou za přirozených okolností produkuje náš organismus (přesněji řečeno v podvěsku mozkovém, epifýze) a která mu říká, že už je čas spát. Jeho hladina je totiž závislá na střídání tmy a světla a proto se ho nejvíce vytváří během noci. V přípravcích můžeme najít melatonin buď samostatně, nebo v kombinaci s mučenkou lékařskou.
Další látkou je theanin. Jedná se o látku obsaženou v zeleném čaji. Pomáhá navozovat pocit relaxace bez poctu ospalosti. Má uklidňující účinky tím, že zvyšuje aktivitu alfa vln a dokáže tak přispět k dobré kvalitě spánku.
Na závěr je dobré zmínit, že k dispozici jsou i přírodní látky, které posilují celkově celý organismus včetně psychiky. Patří k nim například rdesno mnohokvěté (Polygonum multiflorum). Jde o exotickou léčivou rostlinu pocházející z Číny. Podporuje regeneraci celého těla, posiluje psychiku a dodává energii. V zemi původu je doporučována (nejen) starším osobám, vzhledem i k jejímu antioxidačnímu působení.