Přírodní přípravky proti nespavosti

cm zivani

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V současnosti mnoho z nás řeší problém špatné kvality spánku. Ať už jde o špatné usínání, přerušený spánek či předčasné probuzení, představuje to velký problém. Důvodů může být celá řada – stres, problémy v rodině či práci, duševní problémy, fyzická nemoc, nežádoucí účinky užívaných léků a další. V první řadě je třeba, po poradě s odborníkem, stanovit příčinu a to bývá velký problém, protože řada pacientů to vyřeší tím, že lékaři řekne, že se jim špatně usíná, lékař jim bez problému předepíše, lidově řečeno, prášky na spaní či na uklidnění, často obojí. Tyto léky, ať už ze skupiny hypnotik (léky s obsahem zolpidemu) či léky na uklidnění ze skupiny anxiolytik či sedativ (léků zmírňujících napětí či tlumících, obsahujících diazepam, alprazolam či bromazepam, úmyslně neuvádím názvy obchodní).

Jsou užitečné jen při opravdu krátkodobém či příležitostném užívání. To ovšem neřeší jádro problému, protože většina pacientů, spokojená s okamžitým a přesvědčivým účinkem – rychle usnou, rychle se uklidní a tak lék užívají častěji a častěji. Je to pohodlné a jednoduché, nemusí hledat a řešit příčinu, podstupovat relaxaci či psychoterapii… Jenže to je v mnoha případech začátek cesty do pekel… Jedná se o léky návykové, pacienti často odmítají, byť i po dohodě s lékařem, tyto léky alespoň částečně a postupně vysazovat, neusnou či neuklidní se bez nich a někdy je dokonce i nelegálně shánějí.

Necháme teď stranou příčiny nespavosti, stejně jako zásady spánkové hygieny, kterým se věnují jiné články na našem webu. Zde bych se rád zaměřil na přírodní prostředky, které jsou vhodnou náhražkou chemických léčiv. Musíme ovšem brát v úvahu, že jejich účinek se dostavuje postupně a pomalu a vyžaduje to jistou trpělivost. Na druhé straně hodnocení ale stojí nenávykovost a minimum vedlejších účinků (určitou výjimkou je třezalka).

Meduňka lékařská Jako první lze zmínit meduňku lékařskou (latinsky Melissa officinalis) z čeledi hluchavkovitých. Je to vytrvalá bylina s rozvětvenou lodyhou a drobnými bílými kvítky a charakteristická svoji jemnou citronovou vůní. Proti nespavosti se pije hlavně ve formě čaje, kdy lžičku sušené meduňky přelejete 250 ml horké vody a necháte krátce vyluhovat. Odvar z meduňky lze použít i pro přípravu uklidňující koupele (bylina obsahuje silice, které se při koupeli uvolňují). Meduňka je známá pro svoje uklidňující účinky už od středověku, připravuje se z ní i výborné meduňkové víno či tradiční Karmelitské kapky (kde je v kombinaci s dalšími bylinkami).
Další, již dlouhou dobu známou bylinkou je kozlík lékařský (Valeriana officinalis). Už naše babičky si kupovaly v lékárnách kozlíkové kapky. Nicméně kozlík lékařský (používanou částí je zde kořen) se dá se pít i jako čaj (odvar či nálev), ať už samostatně, či jako součást čajových směsí. Kozlíkové kapky si můžete v lékárnách koupit i dnes, ale už ne tak často. Jedná se o lihovou tinkturu připravenou z kořene kozlíku. Užívá se denně 15 až 20 kapek, nejlépe večer, které nakapete do sklenice vody. Uvádí se, že komplex látek obsažených v kozlíku zvyšuje v mozku hladinu kyseliny gama-aminomáselné (GABA) a tím i zvyšuje schopnost lépe usínat a celkově přispívá ke zklidnění. Důležité je, že se kozlík bez přestávky může užívat maximálně tři týdny. Kozlík lékařský
Chmel otáčivý Další, pro Čechy nepochybně sympatickou bylinkou, je chmel otáčivý (Humulus lupulus) z čeledi konopovitých. Jeho chmelové žlázky obsahují látku lupulin, která má sedativní účinky. Jako rostlinná droga se právě z něj používají tyto žlázky (Glanduli lupuli) a sušené pestíkové šištice (Strobili lupuli). Jistou nevýhodou je, že chmel působí močopudně, ale většinou bývá jako součást čajových směsí či přírodních přípravků s jinými složkami.
Méně známou bylinkou je mučenka pletní, latinsky Passiflora incarnata. Mučenka obsahuje látky ze skupiny flavonoidů, které mají zklidňující a sedativní účinky. Je zajímavé, že rostlina pochází původně z Jižní Ameriky a pro její sedativní účinky ji používali již staří Aztékové. Mučenka
Třezalka Na závěr bych zmínil asi nejznámější bylinku na uklidnění a lepší užívání – třezalku tečkovanou, latinsky Hypericum perforatum. Jako rostlinná droga se z ní používá kvetoucí nať. Obsahuje celý komplex obsažených látek (například hypericin), celkově (mimo jiné) působí antidepresivně, jako jediná z bylinek je i obsažena v klasických registrovaných lécích (Jarsin, který se ale nyní už k nám nedováží). Tudíž její antidepresivní a zklidňující účinek je celkem přesvědčivě prokázán. To je na druhé straně vyváženo jistými nevýhodami – jednak se nesmí kombinovat s léky ze skupiny antidepresiv (mohlo by dojít k tzv. serotoninovém syndromu (nadměrně zvýšená hladina serotoninu), dále díky tomu, že látky obsažené v třezalce působí jako, odborně řečeno, induktory jaterních enzymů, čili mohou zvětšovat či zmenšovat účinek klasických léčiv (například z toho důvodu se nesmí třezalka kombinovat s hormonální antikoncepcí). A do třetice platí, že při dlouhodobém užívání třezalky se nesmíte opalovat, může dojít k nežádoucí kožní reakci, tzv. fotosenzitivitě).

Jak už je vidět, z uvedených příkladů je řada možností, jak nahradit chemické léky způsobující návykovost přírodními přípravky. Je třeba jen zvládnout úvodní fázi vysazení léků (nejlépe postupně a po dohodě s lékařem) a příznivé účinky se bezpochybně časem dostaví.