Jak se rozpomenout na své poslání (rozhovor o akášickém čtení a léčení s Antheou)

Průvodkyně osobní transformací a umělkyně Anthea dokáže skrze čtení z akášického pole uzřít v člověku programy, které blokují jeho potenciál. Má napojení na vyšší jemnohmotné světy a činí jí radost, když může komukoliv pomoci vnímat jeho Božský Původ. Neboť jak říká: „Opravdové štěstí se ukrývá v prožitku naší Věčné Podstaty.

Antheo, co vlastně znamená Vaše jméno? Kdo je Anthea?

Anthea znamená ,,ta, jež otevírá květ lidské duše”. ,,An” je vibrace portálu, napojeného na Boží Zdroj. Jedná se tedy o zprostředkování čistého božského vědomí a informací, které odtud přichází, aby mohlo dojít k otevření lidského potenciálu a darů duše. Tak jako růže mají mnoho plátků, tak i má práce má mnoho podob a forem předání.

Vy jste schopná říci člověku jméno jeho duše. Je pro každého dobré ho znát?

Pro každého ne, není nutné ho znát. Ale koho to vnitřně ,,zavolá”, kdo cítí, že ta informace je pro něj – i když si to třeba nedovede myslí vysvětlit –  tak ho to určitě může velmi podpořit. Jméno duše není zatíženo karmou ani rodovou linií. Nejsou v něm otisknuté podvědomé vzorce a zkušenosti, které se s námi mnohdy vlečou v civilním jméně.

V případě, že máme ke svému rodnému jménu kladný vztah, nebo se s ním smíříme, jsme připraveni přijmout i jméno duše. Jméno duše obsahuje zvuk – frekvenci a vibraci, odpovídající přímo naší esenci duše, darům a poslání. To většinou v civilním jméně obsaženo není. Zvuk stahuje tyto informace do vědomí a do těla. Díky tomu se může v praxi stát, že člověku například přijde inspirace: „Aha, já bych mohl dělat tohle. Vždyť já mám talent na toto.“ Anebo si uvědomí, jak vyzařuje a působí na druhé lidi. Skrze zrcadlo druhých lidí uvidí, co je jeho dar, jak se svou jedinečností funguje v realitě.

Jak vlastně probíhá akášické čtení?

Předávám vždy jen to, co je potřebné pro posun daného člověka. Rozhodně nejde o predikci budoucnosti a ani to není totéž, co věštění. Protože akáša ctí naši svobodnou volbu.

Akášická poselství, která skrze mě přichází, v sobě obsahují praktické nástroje a podporu pro osobní posun a vnitřní růst. Jde také o nasměrování, aby člověk při svém sebezkoumání zapojil vlastní iniciativu. Součástí práce s Akášou jsou také aktivační afirmace, což jsou věty, které pomáhají přepisovat naše podvědomí a naladit se na realitu, která nás podporuje a je v souladu s tím, co si z hloubi duše přejeme.

Chodí za Vámi i lidé, kteří jsou nemocní?

Ne tak často, ale pár případů se najde. Jednou přišla například paní, která měla obezitu. Skrze nahlédnutí do záznamů se ukázalo, že byla andělskou duší, jejímž posláním je pomáhat druhým; brala si podvědomě na sebe jejich odpovědnost a tím, jak se snažila ochránit je před zátěžemi a problémy, na sebe nabalovala tuk a nedovolovala tělu, aby probíhala přirozená výměna v lymfatickém systému. Díky tomu, že jsme ten záznam odkryly a rozpustily, se její stav velice rychle začal zlepšovat. Zhubla do své původní váhy, přestože do té doby v ní nebyla už několik let.

Pak u mě byla žena s nádorem na vaječníku. Zjistily jsme, že v její ženské rodové linii byly záznamy nepřijetí, nedůvěry a nerespektu vůči ženám i mužům. Nahromadil se v ní díky tomu odpor a ten se somatizoval a manifestoval v podobě nádoru. Přes čtení v záznamech té ženě přišla meditace na míru a další konkrétní doporučení, masáže a techniky, díky kterým do měsíce nádor zmizel.

S ženami velmi často řešíte jejich vztahy. Jak práce na vztazích obvykle vypadá?

Opakuje se nám často téma nepřijetí ženské nebo mužské rodové linie – nejčastěji vztah k otci nebo matce, a následkem toho manifestující se neúcta, nedůvěra, atd. Většinou je potřeba se podívat i do dávnějších zkušeností. Nebrat na sebe zodpovědnost za předešlé rody, ale na energetické úrovni se odpojit od všech zkušeností rodu, se kterými nemáme nic společného, a které už nemusíme dále opakovat. A k tomu je zapotřebí především přijmout zodpovědnost za svůj život a za vše, co (byť i nevědomě) tvoříme, to je základ.

Může to znít jednoduše, ale ženy na to často zapomínají. Hledají oporu zvenčí, ale vlastně si neuvědomují, že dokud se ony samy nerozhodnou naplno ze srdce změnit svůj stav, tak budou stále nevědomky ukazovat na toho druhého – pak nemůže dojít ke změně. Jde o to, projít všemi tvářemi sebe sama v přijetí a odpuštění, s vědomím, že každý z nás se chová nejlépe, jak umí. Je potřeba prožít si všechny emoce, které byly ve zkušenostech minulosti uzamčené. Pak se teprve můžeme dostat k přepisu blokujícího záznamu pomoci aktivační meditace na míru.

To zní jako práce na celé roky. Vy jste schopna člověku pomoci už během jednoho písemného vhledu nebo jedné návštěvy u Vás?

Je to individuální, ale většinou mám zkušenost, že se ke mně lidé nevrací právě z důvodu, že jim stačí jedno sezení nebo jeden vhled.

Velký podíl na tom mají i aktivační energie, které už v dnešní době krásně působí, když se jim otevřeme.  Zároveň lidé vždy dostanou na míru doporučené nástroje, se kterými pak mohou pracovat sami doma a více se v započatých změnách ukotvovat.

Jedna věc je, že se v dnešní době už dají tyto záznamy přepisovat velice rychle v éterickém poli, kde vše začíná. Druhá věc je, že ale máme fyzické tělo a chvíli trvá, než vše dosedne do reality a dojde ke zhmotnění změny.

Hodně se na vás ženy i muži obrací s přáním nalezení vlastního poslání, máte o tom i celý seminář. Můžete dát našim čtenářům k tomu alespoň nějaké základní vodítko?

Úplně každý z nás má své poslání duše. A aby se mohly otevírat dary a schopnosti, které jsou v nás jedinečné, tak je v první řadě potřeba přijmout skutečnost, že poslání naplňujeme už jen tím, že jsme. To se může zdát jako jednoduchá pravda, ale mnoho lidí to tak nežije – hledá venku a pak se diví, že se jim jejich dary neotevírají.

Nejdříve je potřeba si prožít, že poslání naplňuji jenom tím, že dýchám a jsem v tomto jedinečném těle. Teprve pak mě to může pustit k odhalování dalších darů.

Je důležité ze sebe odpustit blokující programy, abychom si vůbec mohli všimnout toho, co přinášíme. Většinou jde o nedostatek sebeocenění a sebelásky. To, že jsou lidé zvyklí nevšímat si svých jedinečných kvalit a považovat je za normální a samozřejmé.

Dary spojené s posláním obvykle neodpovídají škatulkám typu „budu zahradník, nebo „budu malíř“. Projevují se spíše na úrovni toho, jak působíme na druhé, co lidem ze své přirozenosti přinášíme. Co oni na nás okamžitě vidí jako jedinečné, i když my si to třeba neuvědomujeme. Hodně pomáhá všímat si toho, co na nás obdivují druzí, nebo se i přímo cíleně zeptat.

Z těchto kroků se pak dá odrazit dál.

Na svém webu píšete „už od dětství vidím v druhých světlo jejich duše a zároveň nefunkční programy, které je zastiňují.Můžete to rozvést?

Jsme jedním celkem. Máme v sobě stíny – programy a vzorce chování, které bychom nejraději neměli, ale které evidentně v našem životě fungují a působí. A pak máme i božskou část, která neprošla žádnou lidskou zkušeností; je nedotčená, čistá, v moudrosti, nadhledu a lásce. Abychom však mohli žít život, který jsme sem přišli žít, potřebujeme se propojit s oběma částmi sebe sama. I s tou nepřijatou částí lidství – takzvaně chybující, i s tou božskou, která je plná vyšší moudrosti. Je to cesta lásky k sobě a lásky ke všemu, co je.

A to se nestane ze dne na den.

Já sama jsem tyto souvislosti sice vnímala od malička, ale také mi trvalo, než jsem došla k přijetí sebe sama. K prožitku, že záleží i na tom, jakým způsobem ke svým stínům přistupuji. Zda je vnitřně kritizuji a jsem v šoku, když se objeví, anebo se ve mně ozve laskavý vnitřní hlas, který řekne: „To je v pořádku. Jistě, že tu ty stíny jsou. Jsou tvou součástí, tvými nepřijatými dary. Tak se pojďme podívat, co ti přináší za poselství.

Když to shrnu, je důležité naučit se postupně ztenčovat propast mezi naší vnitřní temnotou a světlem. Zjistit, že to jsou dvě energie téhož, které nám slouží k duševnímu posunu a poznání své podstaty.

le píšete, že „inspirujete druhé rozvzpomenout se na jejich božský původ

Ano. Odmalička si pamatuji na spojení se Zdrojem. Mám to tak trochu naopak, než je běžné; má cesta vedla ,,odshora” směrem ,,dolů”, k dosednutí na Zem, k propojení se svým lidstvím a s jedinečností toho, co to znamená být člověkem. Od té doby, co tyto dva světy propojuji, pomáhám i druhým. Dokud jsem ale neměla všechny své části v propojení, odráželo se to i na mém poslání, lidé ke mně moc nechodili. I to je velké učení. Když lidé mají jedinečné dary a mají co předat, ale nechodí jim klientela, znamená to, že na nějaké úrovni odmítají sebe nebo druhé; ještě plně nepřijali, kým jsou a co doopravdy přináší.

K rozpomínání se na božský původ vede někdy dlouhá cesta. Ve skutečnosti jsme ale všichni hvězdné bytosti, které kráčí po Zemi. Jenom někdo tu kráčí delší dobu a někdo krátce. Díky tomu vzniká ta úžasná různorodost, díky které se můžeme vzájemně obohacovat a doplňovat se.

Vím, že při léčení používáte i krystaly, barvy a zvuky. Jaká je jejich role v procesu léčení?

Naprosto miluji celostní přístup, propojování více způsobů práce do jednoho celku. Krystaly používám moc ráda, v každé terapii trochu jinak. Přes krystaly si udržuji své napojení a přijímání informací. Pomocí krystalů se přelaďuje i podvědomí a energetické pole dotyčného. Krystaly nám pomáhají uvolňovat nepotřebné a odpouštět. My lidé se podvědomě často držíme něčeho, co už dosloužilo a krystaly nám pomáhají vplout do důvěry, bezpečí – do toho, že opravdu můžeme. Pomáhají také uvolnit tělo, aby nové informace mohly sestoupit do buněčné paměti a mohlo dojít k vyléčení.

 

Krystaly mají ohromné regenerační a samo-léčící schopnosti, a to samé platí samozřejmě i pro barvy a pro zvuky. Záleží také na člověku, na co reaguje. Někdo víc reaguje na krystaly, někdo potřebuje zvuky.

 

Někdy skrze mne procházejí určité tóny. Nenazvala bych to zpěvem, je to vyloženě tónování frekvencí, měnící pole člověka, který na sobě cítí fyzicky změnu – uvolnění, odlehčení. Zvuk je vibrace, která rozechvívá vodu v těle, a tím umožňuje přepisovat záznamy i na fyzické úrovni. Výhodou je, že do práce se zvukem nezasahuje mysl, je to čistá informace; díky tomu se neaktivuje podvědomá potřeba ega být v argumentaci nebo odporu, když se zvědomí nějaký blokující program.

Mohl bych Vás na závěr poprosit ještě o nějaký Váš vzkaz nebo poselství do Nového roku?

Všem bych ráda popřála, aby si dovolili otevřít se zázrakům a energiím, které sem proudí. Aby se nebáli přijmout zodpovědnost a sílu za svůj život. Aby si to neustále připomínali a ze srdce o to žádali. Protože to je způsob, jakým můžeme vejít do větší svobody.

Transformační posuny pořád pokračují a budou pokračovat i v roce 2020. Je na nás, jak je budeme prožívat. Jestli ve větší lehkosti, nebo formou krize. Uvědomme si, že máme tvůrčí moc zvolit si, jakým způsobem se příběh našeho života bude odehrávat. Nebojme se říci o podporu. Není všechno jenom na nás. Ale aby podpora z vyšších sfér i od lidí přišla, je potřeba umožnit sobě i svému tělu chvíle odpočinku a občas se úplně uvolnit, nic nedělat. Pak stačí vyslat upřímný záměr ze srdce o propojení s novými vlnami podpory. Pak mohou tyto vlny v těle začít pracovat. Přijímejme tedy podporu, která tu je, ale která nepřijde, pokud o ni sami nepožádáme a neuvolníme se, v úplném odevzdání se do proudu života.

Antheo, moc Vám děkuji za rozhovor a přeji vše dobré.

 

Webová stránka Anthey: www.anthea.cz

Zpět nahoru