Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Je zařazován do skupiny vitamínů B, i když patří mezi méně známé vitamíny z této skupiny. Patří mezi vlákniny. Inositol je též známý pod názvem vitamin B8 (či B9, v tomto údaji se různé zdroje rozcházejí). Za samostatný vitamin však byl uznán až v roce 1940. Po chemické stránce se jedná o šestisytný cyklický alkohol. Je obsažen v řadě potravin – soje, grapefruitech, hroznech, celozrnných potravinách, zelí, mase (játra, mozeček, srdce) a mléce.
Při nesprávně voleném jídelníčku ale jeho příjem v potravinách nemusí být vždy dostatečný. Pokud byla pokusná zvířata krmena stravou chudou na inositol, projevovaly se u nich závažné poruchy jako například zvýšené ukládání tuků v játrech či poškození nervových buněk.
Vyskytuje se v buněčných membránách, a tudíž hraje důležitou pozitivní roli při udržení jejich celistvosti. Obvykle spojen s lipidy a právě v tomto spojení je důležitou součástí stěny jaterních buněk. V řadě studií byla během účinků na vědeckých modelech objevena možnost, že může působit antikancerogenně, ať už samostatně, tak v kombinaci s další látkou inositolhexafosfátem, který je od něj odvozen. Nejvýraznějších účinků bylo dosaženo při kombinaci obou látek.
Inositolhexafosfát je také známý pod názvem kyselina fytinová či pod zkratkou IP6. Po chemické stránce je to látka ze skupiny fosfolipidů, je to ester kyseliny fosforečné a, jak už bylo řečeno, alkoholu inositolu.
Nachází se v rostlinných buňkách (např. luštěniny či soja), ale i v buňkách savců. V posledních letech je předmětem řady výzkumů, které naznačují, že se jedná o zajímavou látku. Během výzkumů bylo prokázáno, že podporuje celistvost jaterních buněk a nervových buněk. Proto je mimo jiné významný i pro výživu mozkových buněk a tím i pro zlepšení mozkové činnosti.
Společný protirakovinný účinek inositolu a inositolhexafosfátu se projevuje různými mechanismy (např. zástavou buněčného růstu, inhibicí metastatického procesu či podporou účinků některých cytostatik). Přidání IP6 a inositolu vedlo ke snížení nežádoucích účinků chemoterapie a zlepšení kvality života pacientů. Autoři studií doporučili ověření výsledků v prospektivních a randomizovaných klinických studiích. Celkově se tedy dá shrnout účinek takto: má použití jako doplněk celkové terapie v průběhu onkologické léčby (chemoterapie nebo ozařování); přípravek pomáhá odstraňovat některé vedlejší nežádoucí účinky této léčby. Mezi jednotlivými fázemi chemoterapie podávání přípravku pomáhá organismu zvládnout zvýšenou zátěž působenou chemoterapií (ochranná role inositolu pro jaterní buňku).
V odborné literatuře můžeme najít také další možné pozitivní účinky inositolhexafosfátu. Může pomoci zabraňovat tvorbě ledvinových kamenů a zabraňovat srážení krevních destiček (a tím napomáhat ochraně kardiovaskulárního systému).
Velmi zajímavý je i jeho vliv na metabolismus tuků – nejen že dokáže snižovat hladinu cholesterolu, ale má význam i pro lepší hospodaření s energiemi lidského těla – tím podporuje jeho regeneraci a celkovou vitalitu.
Uvádí se, že inositol má i zklidňující účinek. Podání přípravku je proto vhodné u osob oslabených častými stresovými situacemi (například po prodělaném dlouhodobém onemocnění, operaci apod.).
Možné je i jeho podpůrné působení u diabetiků 2. typu. U osob s dráždivým trávícím ústrojím a celiakií je uváděno, že inositol má také pozitivní antioxidativní účinek, tj. chrání organismus před účinkem volných radikálů. Dále podporuje růst vlasů a zabraňuje jejich vypadávání a pomáhá při některých kožních problémech. Účinky inositolu samotného proto oceňují mnohé kosmetické společnosti, které ho přidávají do krémů, šamponů a dalších přípravků.