Fruktóza – zdánlivě neškodné zlo

Jiné názvy: ovocný cukr, levulóza

Jak sám název napovídá, fruktózu můžeme najít ve většině ovoce i zeleniny a je to právě ona, která způsobuje jeho sladkou chuť. Na první pohled se tedy tváří jako čistě přírodní, zdraví prospěšná látka, kterou můžeme využít pro rychlé získání energie. Bohužel není tomu tak.

„OVOCNÝ TUK“

Ačkoli je fruktóza monosacharid stejně jako její sestra glukóza, nedokáže ji většina buněk vůbec přijmout. Naopak glukóza je všemi buňkami nadšeně používána jako palivo pro všechny buněčné pochody. Fruktóza jako taková naopak buňky vůbec nezajímá, neumí si s ní poradit. Metabolizuje se výhradně v játrech, kde se z ní vyrábí buď zásobní polysacharid glykogen, nebo tuk. Ano, čtete správně. Skoro polovina přijaté glukózy se přemění na tuk. Děje se tak zvlášť v případě, kdy se do krve dostane fruktóza ve větší koncentraci. Pokud vypijeme jakýkoli slazený nápoj, který obsahuje cukr (směs glukóza a fruktózy), glukózo-fruktózový sirup nebo invertní cukr, fruktóza se do naší krve dostane prakticky okamžitě. Naproti tomu přítomnost vlákniny (v případě ovoce a zeleniny) její vstřebávání zpomaluje, což játra chrání. Soustavné zatěžování jater fruktózou totiž vede k jejich ztučnění, inzulinové rezistenci, metabolickému syndromu a cukrovce. Stále mi není jasné, proč se fruktózou slazené produkty vyskytují v regálech pro diabetiky. Kocourkov… Fruktóza nejvíce stimuluje centra sytosti, ačkoli má vyšší sladivost než samotný cukr, takže energii nedodá a ani hlad nezažene. Prokazatelně tedy přispívá k tloustnutí. Bohužel tuk, který si vytvoříme z tohoto nevinně se tvářícího ovocného cukru, se uloží v dutině břišní jako tzv. viscerální tuk, což je asi nejvíc nebezpečná forma tloustnutí. Dále pak se tento „ovocný tuk“ ukládá ve stěnách cév, což vede k řadě kardiovaskulárních onemocnění.

MÁME SE BÁT?

Není třeba bát se fruktózy v ovoci, zelenině ba ani v medu ne, ačkoli obsahuje ze 40 % fruktózu. Abychom se jí předávkovali, museli bychom sníst 2 kila jablek na posezení nebo vymlsat půl sklenice medu. Přemíra fruktózy způsobí průjem, což ví každý, kdo se někdy přejedl zralých třešní nebo švestek. Opravdové nebezpečí ale představuje fruktóza na místech, kde by nás to ani nenapadlo, kde zvyšuje chuťovou atraktivitu a hlavně všude tam, kde se vyskytuje bez vlákniny. Pečiva, uzeniny, cukrovinky, slazené nápoje, dresinky a omáčky, granulované nápoje, polévky v prášku, snídaňové cereálie a dokonce řada potravinových doplňků vpašují do našeho těla fruktózu nejčastěji v podobě kukuřičného sirupu. Vyrobit tento sirup z kukuřičného škrobu je totiž výrazně levnější než vyrobit cukr z řepy, a protože ekonomika je dnes argumentem číslo jedna, dává se HFCS (high fructose corn syrup) prakticky do všeho. Poměr glukózy a fruktózy se v jednotlivých variantách HFCS liší, ale většinou se pohybuje kolem 45–65 % fruktózy. HFCS 65 se používá především k výrobě slazených nápojů kolového typu, kde nahrazuje cukr již od roku 1976. Posuďte sami, čísla mluví za vše: právě od roku 1976 začala v Americe, kolébce slazených nápojů, výrazně stoupat obezita.

VYBERTE SI DOBŘE

Pokud si opravdu potřebujeme dopřát nějakou sladkost, vybírejme si takové, které neobsahují fruktózo-glukózový sirup, protože v tomto případě je poměr fruktózy vyšší než glukózy. Vyrovnaný poměr obou monosacharidů obsahuje sacharóza, prostě cukr. Rozhodně se vyhněte čisté fruktóze, marmeládám a nápojovým koncentrátům slazeným fruktózou. A pokud nechcete číst etikety, jezte jen sladkosti, které etiketu nemají… mlsejte v přírodě.

Zdroj: www.energy.cz

Zpět nahoru

CHCETE SE PŘIHLÁSIT K ODBĚRU MAGAZÍNU CELOSTNÍ MEDICÍNY?

Přihlaste se k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.